Shrnutí

Ekonomika eurozóny by měla v nadcházejících letech pokračovat v postupném oživení, a to v prostředí značné geopolitické a hospodářskopolitické nejistoty. Ačkoli se v průběhu roku 2024 obnovil mírný růst, aktuální ukazatele naznačují jeho oslabení v krátkodobém horizontu, přičemž pokračující slabá spotřebitelská důvěra a vysoká nejistota pravděpodobně podpoří motivaci domácností k úsporám. Nicméně jsou vytvořeny podmínky pro opětovné posílení hospodářského růstu. Zejména se očekává, že růst reálných mezd a zaměstnanosti v kontextu silných trhů práce podpoří oživení, mezi jehož hlavními faktory zůstává spotřeba. Domácí poptávku by mělo podpořit i uvolnění podmínek financování v souladu s tržním očekáváním budoucího vývoje úrokových sazeb. I když je fiskální politika spojena s vysokou mírou nejistoty, celkově by měla pokračovat na cestě konsolidace. Finanční prostředky z programu Next Generation EU (NGEU) by však měly podporovat růst až do ukončení programu v roce 2027. Podle základního předpokladu, že obchodní politika klíčových obchodních partnerů Evropy zůstane beze změny, se očekává, že zahraniční poptávka zesílí a podpoří vývoz z eurozóny. V důsledku by měl čistý vývoz i přes stávající výzvy v oblasti konkurenceschopnosti přispívat k růstu HDP víceméně neutrálně. Míra nezaměstnanosti by měla dále klesat na historicky nízké úrovně. Vzhledem k tomu, že některé cyklické faktory, které v poslední době snížily produktivitu, začínají odeznívat, se očekává, že produktivita v horizontu projekcí oživí, i když přetrvávají strukturální problémy. Celkově se předpokládá, že průměrný roční růst reálného HDP dosáhne 0,7 % v roce 2024, 1,1 % v roce 2025 a 1,4 % v roce 2026 a poté se zmírní na 1,3 % v roce 2027. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků ECB ze září 2024 byl výhled růstu HDP revidován směrem dolů, a to především v důsledku revizí údajů o investicích v první polovině roku 2024, očekávání slabšího růstu vývozu v roce 2025 a malého snížení předpokládaného růstu domácí poptávky v roce 2026.^[1]

Celková inflace měřená HICP by měla koncem roku 2024 vzrůst, ve druhém čtvrtletí 2025 poklesnout a poté se pohybovat kolem 2% inflačního cíle ECB. Očekává se, že hlavním faktorem dočasného růstu inflace na začátku horizontu projekcí bude vliv srovnávací základny ve složce energií. Vzhledem k předpokladu klesajících cen ropy a plynu zůstane inflace ve složce energií do druhé poloviny roku 2025 pravděpodobně záporná a poté bude nadále utlumená s výjimkou zvýšení v roce 2027 v důsledku zavedení nových opatření ke zmírnění změny klimatu. Očekává se, že tempo růstu cen potravin se bude do poloviny roku 2025 zvyšovat, a to především v důsledku obnoveného růstu cen nezpracovaných potravin, a poté do roku 2027 klesne v průměru na 2,2 %. Inflace měřená HICP bez započtení energií a potravin (HICPX) by měla počátkem roku 2025 klesat s tím, jak budou odeznívat nepřímé dopady dřívějších šoků v oblasti cen energií, ustupovat tlaky na růst mzdových nákladů a nadále se promítat zpožděné dopady dřívějšího zpřísnění měnové politiky do spotřebitelských cen. Tento pokles by měl být tažen snížením inflace ve službách, která je dosud relativně perzistentní. Celkově se očekává, že inflace měřená HICPX zpomalí z 2,9 % v roce 2024 na 1,9 % v roce 2027. Mzdová dynamika zůstane zpočátku zvýšená, s odezníváním tlaků spojených s inflačními kompenzacemi se však bude postupně snižovat. Zmírnění růstu náhrad na zaměstnance v kombinaci s oživením růstu produktivity by mělo vést k výrazně pomalejšímu růstu jednotkových mzdových nákladů. V důsledku toho by domácí cenové tlaky měly oslabit, přičemž ziskové marže by zpočátku tlumily stále vysoké tlaky na růst mzdových nákladů, ale v horizontu projekcí by měly oživit. Vnější cenové tlaky by měly zůstat celkově mírné. V porovnání s projekcemi ze září 2024 byl výhled celkové inflace měřené HICP pro roky 2024 a 2025 revidován nepatrně směrem dolů, a to především v důsledku některých překvapivě nízkých údajů a předpokládaných nižších cen ropy a elektřiny.