TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 12. prosince 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Proces dezinflace je na dobré cestě. Odborníci Eurosystému očekávají, že celková inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,4 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 2,1 % v roce 2027, kdy začne fungovat rozšířený systém EU pro obchodování s emisemi. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, odborníci Eurosystému předpokládají, že dosáhne v průměru 2,9 % v roce 2024, 2,3 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026 i 2027.

Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko našeho 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem. Domácí inflace poklesla, ale zůstává vysoká především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace.

Podmínky financování se uvolňují, neboť naše nedávné snižování úrokových sazeb postupně zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti. Podmínky však nadále zůstávají přísné – naše měnová politika zůstává restriktivní a předchozí zvyšování úrokových sazeb se stále promítá do poskytnutých úvěrů.

Oproti projekcím ze září nyní odborníci Eurosystému očekávají pomalejší hospodářské oživení. I když tempo hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí letošního roku oživilo, ukazatele z výběrových šetření naznačují, že ve stávajícím čtvrtletí zpomalilo. Odborníci Eurosystému očekávají, že ekonomika poroste tempem 0,7 % v roce 2024, 1,1 % v roce 2025, 1,4 % v roce 2026 a 1,3 % v roce 2027. Očekáváné oživení je závislé hlavně na rostoucích reálných příjmech, které by měly domácnostem umožnit větší spotřebu, a na zvýšení podnikových investic. Postupně slábnoucí vlivy restriktivní měnové politiky by měly časem podpořit oživení domácí poptávky.

Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí o 0,4 % a předčila tak očekávání. Růst byl tažen především zvýšením spotřeby, což částečně odráží jednorázové faktory, které podpořily letní cestovní ruch, a růstem zásob podniků. Ale aktuální informace naznačují, že růst ztrácí dynamiku. Výběrová šetření ukazují, že zpracovatelský průmysl stále oslabuje a růst v sektoru služeb zpomaluje. V prostředí slabé poptávky a vysoce nejistého výhledu podniky odkládají investice. Slabý je i vývoz, kdy se některá evropská odvětví potýkají s udržením konkurenceschopnosti.

Trh práce zůstává odolný. Zaměstnanost ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,2 % a opět tím předčila očekávání. Míra nezaměstnanosti zůstala v říjnu na svém historickém minimu 6,3 %. Současně poptávka po práci nadále oslabuje. Míra volných pracovních míst poklesla ve třetím čtvrtletí na 2,5 % – 0,8 procentního bodu pod své maximum – a výběrová šetření rovněž ukazují na menší tvorbu pracovních míst ve stávajícím čtvrtletí.

Ekonomika by měla časem posilovat, i když pomaleji, než se dříve očekávalo. Růst reálných mezd by měl podpořit výdaje domácností. Dostupnější úvěry by měly zvýšit spotřebu a investice. Pokud nedojde k eskalaci obchodního napětí, vývoz by měl při růstu světové poptávky podporovat oživení.

Fiskální a strukturální politiky by měly zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky. Je zásadní konkrétními a ambiciózními strukturálními politikami urychleně navázat na návrhy Maria Draghiho posílit konkurenceschopnost Evropy a na návrhy posílit jednotný trh, které připravil Enrico Letta. Vítáme hodnocení Evropské komise, které se týká střednědobých plánů vlád pro fiskální a strukturální politiky jako součásti revidovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Vlády by se nyní měly zaměřit na provádění svých závazků podle tohoto rámce v plném rozsahu a bez odkladu. To pomůže snížit rozpočtové schodky a míru zadlužení udržitelným způsobem a současně upřednostnit prorůstové reformy a investice.

Inflace

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v listopadu vzrostla z říjnové hodnoty 2,0 % na 2,3 %. Tento nárůst se očekával a v prvé řadě odrážel stimulující vliv srovnávací základny v souvislosti s energiemi. Tempo růstu cen zpomalilo v případě potravin na 2,8 % a u služeb na 3,9 %. Inflace v segmentu zboží posílila na 0,7 %.

Domácí inflace, která značně odráží inflaci v segmentu služeb, v říjnu opět do určité míry zvolnila. Avšak na úrovni 4,2 % je nadále vysoká. Odráží výrazné mzdové tlaky a skutečnost, že se ceny určitých služeb se zpožděním stále přizpůsobují prudkému nárůstu cen v minulosti. Jádrová inflace se přitom vyvíjí celkově v souladu s udržitelným návratem inflace k cíli.

Tempo růstu náhrad na zaměstnance zmírnilo ze 4,7 % ve druhém čtvrtletí na 4,4 % v třetím. Vzhledem ke stabilní produktivitě to přispělo k pomalejšímu růstu jednotkových mzdových nákladů. Odborníci Eurosystému očekávají, že náklady práce porostou v horizontu projekcí pomaleji v důsledku nižšího tempa růstu mezd a vyššího tempa růstu produktivity. Zisky by navíc měly nadále částečně vyrovnat vlivy vyšších nákladů práce na ceny, zejména v blízkém horizontu.

Očekáváme, že inflace bude v blízkém horizontu kolísat kolem stávající úrovně, protože předchozí prudké poklesy cen energií postupně mizí z meziročních temp. Poté by se měla trvaleji ustálit blízko 2% střednědobého cíle. Tomuto procesu by měly napomoci polevující tlaky na mzdové náklady a pokračující dopad zpřísňování naší měnové politiky na spotřebitelské ceny. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází blízko 2 % a po říjnovém zasedání Rady guvernérů znatelně klesly tržní ukazatele kompenzace střednědobé až dlouhodobější inflace.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Riziko většího napětí ve světovém obchodu by mohlo tlumit hospodářský růst v eurozóně ochlazením vývozu a oslabením celosvětové ekonomiky. Nižší důvěra by mohla zabránit očekávanému rychlému zotavení spotřeby a investic. Ke zhoršení by mohla přispět geopolitická rizika, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě, která by mohla narušit dodávky energií a světový obchod. Dále by mohl být hospodářský růst nižší, pokud by opožděné vlivy zpřísňování měnové politiky trvaly oproti očekávání déle. Vyšší by mohl být, pokud by volnější podmínky financování a klesající inflace umožnily, že se domácí spotřeba a investice vzpamatují rychleji.

Inflace by mohla být vyšší, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v blízkém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Navíc extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly působit na větší růst cen potravin, než jaký se očekává. Naproti tomu by mohla být inflace překvapivě nižší, pokud nízká důvěra a obavy kolem geopolitických událostí zabrání očekávanému rychlému zotavení, pokud měnová politika utlumí poptávku oproti předpokladům více nebo pokud dojde ve zbylých částech světa k nečekanému zhoršení hospodářského prostředí. Větší napětí ve světovém obchodu by zvýšilo nejistotu spojenou s inflačním výhledem eurozóny.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úroková sazby v eurozóně po našem říjnovém zasedání dále klesly, což odráží vnímané zhoršování hospodářského výhledu. Ačkoli zůstávají podmínky financování restriktivní, snižování našich úrokových sazeb postupně zlevňují podnikům a domácnostem úvěry.

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů činila v říjnu 4,7 %, tedy o více než půl procentního bodu pod svou maximální úrovní o rok dříve. Náklady emise tržního dluhu klesly oproti maximu o více než jeden procentní bod. Průměrná sazba z nových hypoték, která v říjnu dosáhla 3,6 %, je zhruba o půl procentního bodu nižší než maximum v roce 2023, ačkoli průměrná sazba nesplacených hypoték by měla stále růst.

Po předchozích nízkých úrovních průměrný objem úvěrů podnikům postupně roste a v říjnu se meziročně zvýšil o 1,2 %. Dluhové cenné papíry emitované podniky vzrostly v meziročním vyjádření o 3,1 % a jednalo se tak o podobný nárůst jako v několika předchozích měsících. Poskytování hypotečních úvěrů v říjnu nadále postupně rostlo a dosáhlo meziročního tempa 0,8 %.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Banky v eurozóně zůstávají odolné a existuje jen málo známek napětí na finančních trzích. Rizika pro finanční stabilitu zůstávají nicméně zvýšená. Makroobezřetnostní politika nadále zůstává první obrannou linií proti hromadění zranitelných míst ve finančním sektoru, podporuje odolnost a zachovává makroobezřetnostní prostor.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.