TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Lublaň 17. října 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci. Ráda bych poděkovala panu guvernérovi Vaslemu za jeho pohostinnost, obzvlášť pak jeho pracovníkům za skvělou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit úrokovou sazbu vkladové facility – sazbu, jejíž pomocí řídíme nastavení měnové politiky – je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě. Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity. Podmínky financování současně zůstávají restriktivní.

Inflace by měla v nadcházejících měsících vzrůst a následně během příštího roku poklesnout na cílovou hodnotu. Domácí inflace zůstává vysoká, neboť mzdy stále rostou zvýšeným tempem. Současně tlaky na růst nákladů práce by se měly dále postupně uvolňovat, přičemž jejich dopad na inflaci je částečně tlumen zisky.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Za tímto účelem ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména budou naše rozhodnutí o úrokových sazbách vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Aktuální informace naznačují, že hospodářská aktivita byla o něco slabší, než se očekávalo. I když byla průmyslová výroba v letních měsících obzvlášť volatilní, šetření naznačují, že zpracovatelský průmysl nadále klesal. V sektoru služeb ukazují šetření nárůst v srpnu, který byl patrně podporován silnou letní turistickou sezónou, ale nejnovější údaje ukazují na pomalejší růst. Podniky zvyšují své investice jen pomalu, přičemž investice do bydlení nadále klesají. Vývoz oslabil, a to zejména u zboží.

I když příjmy ve druhém čtvrtletí vzrostly, domácnosti v rozporu s očekáváními spotřebovávaly méně. Míra úspor dosahovala ve druhém čtvrtletí 15,7 %, což je výrazně více, než byl průměr 12,9 % před pandemií. Současně nedávné výsledky šetření ukazují na postupné oživení výdajů domácností.

Trh práce zůstává odolný. Míra nezaměstnanosti zůstala v srpnu na historickém minimu 6,4 %. Šetření však ukazují na zpomalující růst zaměstnanosti a další zmírnění poptávky po práci.

Očekáváme, že ekonomika časem zesílí s tím, jak rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem dosahovat vyšší spotřeby. Spotřebu a investice by měly podpořit postupně slábnoucí vlivy restriktivní měnové politiky. S rostoucí poptávkou ve světě by k oživení měl přispívat vývoz.

Fiskální a strukturální politiky by se měly zaměřovat na zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a odolnosti ekonomik. To by ve střednědobém horizontu pomohlo zvýšit potenciální růst a snížit cenové tlaky. Za tímto účelem je zásadní konkrétními a ambiciózními strukturálními politikami urychleně navázat na návrhy Maria Draghiho, které mají zvýšit konkurenceschopnost Evropy, a návrhy Enrica Letty na posílení jednotného trhu. Úplné, transparentní a bezodkladné uplatnění revidovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí vládám pomůže udržitelným způsobem snižovat rozpočtové deficity a dluhové ukazatele. Vlády by nyní měly ve svých střednědobých plánech pro fiskální a strukturální politiky tímto směrem razantně vykročit.

Inflace

Meziroční inflace v září dále klesla na 1,7 %, což je nejnižší úroveň od dubna 2021. Ceny energií prudce klesly, a to meziročním tempem -6,1 %. Inflace ve složce potravin mírně vzrostla na 2,4 %. Inflace ve složce zboží zůstala utlumená na 0,4 %, zatímco ve složce služeb se snížila na 3,9 %.

Většina ukazatelů jádrové inflace buď klesla, nebo zůstala beze změny. Domácí inflace je stále na zvýšené úrovni vzhledem ke stále výrazným mzdovým tlakům v eurozóně. Růst sjednaných mezd zůstane po zbytek roku vysoký a rozkolísaný vzhledem k značné úloze jednorázových plateb a časovému rozložení úprav mezd.

Inflace by měla v příštích měsících růst – částečně proto, že předchozí prudké poklesy cen energií z meziročních hodnot vymizí. Následně by ve druhé polovině příštího roku měla inflace klesnout na náš cíl. Tento dezinflační proces by měly podpořit zmírňující se tlaky na růst nákladů práce a zpřísňování měnové politiky v minulosti, které se postupně promítá do spotřebitelských cen. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází poblíž 2 %.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Nižší důvěra by mohla zamezit tak rychlému oživení spotřeby a investic, jaké se očekává. Tento vývoj by mohly umocnit zdroje geopolitického rizika, jako je neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě, což by mohlo narušit dodávky energií a celosvětový obchod. Na hospodářský růst eurozóny by ještě více negativně působila nižší poptávka po vývozu z eurozóny, která by byla důsledkem mimo jiné slabší světové ekonomiky nebo eskalace obchodního napětí mezi předními ekonomikami. Tento růst by také mohl být nižší, pokud se opožděné vlivy zpřísňování měnové politiky ukáží být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud světová ekonomika poroste výraznějším než očekávaným tempem nebo pokud uvolněnější podmínky financování a klesající inflace povedou k rychlejšímu oživení spotřeby a investic.

Inflace by mohla předčít očekávání, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v blízkém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Navíc extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly působit na růst cen potravin. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud nízká důvěra a obavy ohledně geopolitických událostí zamezí tak rychlému oživení spotřeby a investic, jaké se očekává, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se předpokládá, či pokud se ve zbylých částech světa nečekaně zhorší hospodářské prostředí.

Finanční a měnové podmínky

Krátkodobější tržní úrokové sazby po konání našeho zářijového zasedání klesly, zejména v důsledku zpráv o slabším výkonu ekonomiky eurozóny a dalšího poklesu inflace. Zatímco podmínky financování zůstávají restriktivní, průměrné úrokové sazby z nových úvěrů pro podniky v srpnu mírně klesly na úroveň 5,0 % a v případě nových hypoték na 3,7 %.

Po více než dvou letech postupného zpřísňování nedoznaly standardy podnikových úvěrů ve třetím čtvrtletí žádných změn, jak uvedli respondenti v nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank. Navíc poprvé po dvou letech vzrostla poptávka podniků po úvěrech. Celkově je úvěrování podnikům nadále utlumené a v srpnu vzrostlo meziročním tempem 0,8 %.

Standardy hypotečních úvěrů zmírňovaly třetí čtvrtletí po sobě, a to zejména v důsledku větší konkurence mezi bankami. Nižší úrokové sazby a lepší výhled na trhu s bydlením vedly k výraznému nárůstu poptávky po hypotékách. V souladu s tím mírně vzrostl objem hypotečních úvěrů, a to meziročním tempem 0,6 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit úrokovou sazbu vkladové facility – sazbu, jejíž pomocí řídíme nastavení měnové politiky – je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Za tímto účelem ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména budou naše rozhodnutí o úrokových sazbách vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.