content here is the anonymously transparent proxied version of ecb.europa.eu   X
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Hlavní údaje

1 Zpráva o činnosti

1.1 Účel zprávy o činnosti ECB

Zpráva o činnosti[1] je nedílnou součástí roční účetní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout čtenářům informace související s účetními výkazy zasazené do kontextu.[2] Vzhledem k tomu, že činnost a operace ECB jsou prováděny na podporu cílů její politiky, měly by finanční situace ECB a hospodářský výsledek být nahlíženy v souvislosti s opatřeními její politiky.

Za tímto účelem popisuje zpráva o činnosti hlavní úkoly a činnosti ECB a jejich dopad na její účetní výkazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o finančních zdrojích ECB. V neposlední řadě pak popisuje rizikové prostředí, v němž ECB působí, a poskytuje tak informace o specifických rizicích, jimž je ECB vystavena, i zásady řízení rizik používané k jejich zmírnění.

1.2 Hlavní úkoly a činnosti

ECB je součástí Eurosystému, jehož prvořadým cílem je zachování cenové stability. ECB plní své úkoly stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie[3] a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB)[4] (obrázek 1). ECB vykonává svou činnost s cílem plnit svůj mandát, a nikoli se záměrem vytvářet zisk.

Obrázek 1

Hlavní úkoly ECB

Operace měnové politiky Eurosystému se promítají do účetních výkazů ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a odrážejí tak zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky Eurosystému. Tabulka 1 obsahuje přehled hlavních operací a funkcí ECB při plnění jejího mandátu a jejich dopad na účetní výkazy ECB.

Tabulka 1

Hlavní činnosti ECB a jejich dopad na účetní výkazy

Provádění měnové politiky

Provádění devizových operací a správa devizových rezerv

Podpora plynulého fungování platebních systémů

Přispívání k bezpečnosti a zdraví bankovního systému a ke stabilitě finančního systému

Ostatní

1) Další informace o zápůjčkách cenných papírů jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
2) Další informace o měnových swapových linkách jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.

3) Další informace o operacích Eurosystému na poskytnutí likvidity v eurech proti způsobilému zajištění lze nalézt na internetových stránkách ECB.

4) Další informace o systému TARGET2 jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.

1.3 Finanční vývoj

1.3.1 Rozvaha

Rozvaha ECB se v období 2016–2018 zvětšila především v důsledku čistého pořízení cenných papírů v rámci programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP).[5] Čisté nákupy v rámci tohoto programu byly ukončeny v prosinci 2018 a opět obnoveny v listopadu 2019. V mezidobí ECB reinvestovala v plném rozsahu jistiny ze splatných cenných papírů, které držela ve svých portfoliích APP. V důsledku toho se růst rozvahy ECB v roce 2019 zpomalil a byl tažen zejména zvýšením tržní hodnoty devizových rezerv ECB a hodnoty eurobankovek v oběhu. V roce 2020 Rada guvernérů za účelem řešení dopadu pandemie koronaviru (COVID-19) rozhodla o komplexním souboru měnověpolitických opatření, který velikost rozvahy ECB rovněž ovlivnil.

V roce 2020 celková aktiva ECB vzrostla o 112,2 mld. EUR na 569,3 mld. EUR, zejména díky jejímu podílu na nákupech cenných papírů v rámci nového nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP)[6] a APP. Tyto nákupy vedly k růstu v položce „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a současně hotovostní vypořádání těchto nákupů prostřednictvím účtů TARGET2 vedlo k odpovídajícímu nárůstu v položce „závazky uvnitř Eurosystému“. K tomuto zvýšení přispěl také nárůst hodnoty eurobankovek v oběhu.

Graf 1

Hlavní složky rozvahy ECB

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky dosáhly na konci roku 2020 úrovně 61 % celkových aktiv ECB. Pod touto rozvahovou pozicí drží ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), tří programů nákupu krytých dluhopisů (CBPP1, CBPP2 a CBPP3), ABSPP, PSPP a PEPP.

V roce 2020 přijala Rada guvernérů několik rozhodnutí o nákupu cenných papírů držených pro účely měnové politiky s cílem čelit vážným rizikům pro transmisi měnové politiky a výhledu eurozóny, která představuje pandemie COVID-19. Konkrétně v březnu 2020 Rada guvernérů rozhodla doplnit ke stávajícímu měsíčnímu objemu nákupů ve výši 20 mld. EUR v rámci APP dočasné krytí dodatečných čistých nákupů aktiv ve výši 120 mld. EUR do konce roku.[7] Později v březnu 2020 Rada guvernérů rozhodla zahájit PEPP s počátečním krytím ve výši 750 mld. EUR do konce roku.[8] V reakci na vývoj pandemie se Rada guvernérů rozhodla zvýšit počáteční krytí PEPP v červnu 2020 o 600 mld. EUR[9] a v prosinci 2020 o dalších 500 mld. EUR[10], čímž celková částka krytí vzrostla na 1 850 mld. EUR. Dále rozhodla prodloužit čisté nákupy aktiv v rámci PEPP alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila.

V důsledku nákupů se portfolio cenných papírů držených ECB pro účely měnové politiky zvýšilo v roce 2020 o 98,6 mld. EUR na 349,0 mld. EUR (graf 2), přičemž většinu tohoto nárůstu představují nákupy v rámci PEPP. Pokles objemu v rámci SMP, CBPP1 a CBPP2 byl způsoben splacením cenných papírů a činil 1,4 mld. EUR.

Graf 2

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

U aktivních programů cenných papírů držených pro účely měnové politiky, jmenovitě APP a PEPP, měly cenné papíry v držení ECB na konci prosince 2020 diverzifikovaný profil splatnosti[11] (graf 3).

Graf 3

Profil splatnosti APP a PEPP

Zdroj: ECB.
Poznámka: U cenných papírů krytých aktivy bývá profil splatnosti založen na vážené průměrné životnosti cenných papírů, a nikoli na právně závazném datu splatnosti.

V roce 2020 zůstala celková eurová hodnota devizových rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvláštních práv čerpání, amerických dolarů, japonských jenů a čínských renminbi, prakticky beze změny na úrovni 75,8 mld. EUR.

Eurová hodnota zlata a pohledávek ve zlatě v držení ECB se v roce 2020 zvýšila o 3,1 mld. EUR na 25,1 mld. EUR (graf 4) v důsledku nárůstu eurové tržní ceny zlata, zatímco objem těchto držených aktiv v ryzích uncích zůstal beze změny. Toto zvýšení také vedlo k odpovídajícímu nárůstu účtu přecenění ECB – zlato (viz část 1.3.2 „finanční zdroje“).

Graf 4

Zlaté rezervy a ceny zlata

(stupnice vlevo: mld. EUR; stupnice vpravo: unce ryzího zlata v eurech)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Položka „účty přecenění – zlato“ nezahrnuje příspěvky centrálních bank členských států, které vstoupily do eurozóny po 1. lednu 1999, ke kumulovaným účtům ECB pro přecenění zlata ke dni před jejich vstupem do Eurosystému.

Objem čistých devizových rezerv ECB[12] v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi vyjádřený v eurech poklesl o 3,0 mld. EUR na 50,1 mld. EUR (graf 5), a to především v důsledku oslabování amerického dolaru vůči euru. Toto oslabování amerického dolaru se odráží také v nižších zůstatcích na účtech přecenění ECB (viz část 1.3.2 „finanční zdroje“).

Graf 5

Devizové rezervy

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Americký dolar byl nadále hlavní složkou devizových rezerv ECB a na konci roku 2020 představoval zhruba 76 % jejich celkového objemu.

ECB spravuje investice svých devizových rezerv za použití třístupňového přístupu. Zaprvé, složky ECB odpovědné za řízení rizik navrhují strategické referenční portfolio, které schvaluje Rada guvernérů. Zadruhé, složky ECB odpovědné za řízení portfolia navrhují taktické referenční portfolio, které schvaluje Výkonná rada. Zatřetí, investiční operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky každý den.

Devizové rezervy ECB jsou investovány především do cenných papírů a vkladů na peněžním trhu nebo jsou drženy na běžných účtech (graf 6). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku.

Graf 6

Složení devizových investic

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Účelem devizových rezerv ECB je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto důvodu jsou devizové rezervy ECB spravovány v souladu se třemi cíli. V pořadí důležitosti jsou to likvidita, bezpečnost a návratnost. Toto portfolio tedy sestává především z cenných papírů s krátkou dobou splatnosti (graf 7).

Graf 7

Profil splatnosti cenných papírů v cizích měnách

Zdroj: ECB.

V roce 2020 se hodnota portfolia vlastních zdrojů zvýšila o 0,1 mld. EUR na 20,7 mld. EUR (graf 8), a to především v důsledku reinvestic vytvořených úrokových výnosů a růstu tržní hodnoty cenných papírů držených v portfoliu. Toto portfolio sestává především z cenných papírů v eurech, které jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku. V roce 2020 představovaly státní dluhové cenné papíry 73 % celkového portfolia.

Graf 8

Portfolio vlastních zdrojů ECB

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Portfolio vlastních zdrojů ECB sestává převážně z investic finančních zdrojů ECB, jmenovitě z jejího splaceného kapitálu, částek držených ve všeobecném rezervním fondu a rezervy na krytí finančních rizik. Vzhledem k reinvestici výnosů a ocenění cenných papírů v tržních cenách nemusí portfolio vlastních zdrojů a výše uvedené finanční zdroje nutně velikostí odpovídat. Účelem tohoto portfolia je zajistit výnos, který má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu.[13] Je investováno do aktiv denominovaných v eurech, s výhradou limitů stanovených v jejím rámci pro kontrolu rizik. To vede k diverzifikovanější struktuře splatnosti (graf 9) než v případě portfolia devizových rezerv.

Graf 9

Profil splatnosti cenných papírů portfolia vlastních zdrojů ECB

Zdroj: ECB.

Oproti konci roku 2019 vzrostla na konci roku 2020 celková hodnota eurobankovek v oběhu o 11 % na 1 434,5 mld. EUR. ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který na konci roku činil 114,8 mld. EUR. Vzhledem k tomu, že ECB sama bankovky nevydává, drží pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám eurozóny v hodnotě rovnající se hodnotě bankovek v oběhu.

Závazky ECB uvnitř Eurosystému, jež zahrnují zejména čisté zůstatky v systému TARGET2, které národní centrální banky států eurozóny mají u ECB, a závazky ECB, pokud jde o devizové rezervy, které na ni převedly národní centrální banky eurozóny po vstupu do Eurosystému, se v roce 2020 zvýšily o 103,8 mld. EUR na 378,4 mld. EUR. Nárůst závazků uvnitř Eurosystému v roce 2020 a jejich vývoj v období 2016–2019 byl způsoben především vývojem čistého závazku v rámci systému TARGET2 v důsledku toho, že Evropská centrální banka uskutečnila čisté nákupy cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které jsou vypořádány prostřednictvím účtů TARGET2 (graf 10).

Graf 10

Čisté zůstatky v systému TARGET2 a cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

1.3.2 Finanční zdroje

Finanční zdroje ECB sestávají z jejího základního kapitálu, rezervy ke krytí finančních rizik, účtů přecenění a ze zisku za účetní období. Tyto finanční zdroje jsou i) investovány do aktiv, která vytvářejí výnos, anebo ii) použity přímo k vyrovnání ztrát vzniklých z finančních rizik. K 31. prosinci 2020 dosahovaly finanční zdroje ECB 46,2 mld. EUR (graf 11). To bylo o 1,5 mld. EUR méně než v roce 2019, a to zejména v důsledku i) poklesu na účtech přecenění po posílení eura vůči americkému dolaru a ii) nižšímu zisku v roce 2020.

Graf 11

Finanční zdroje ECB

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Položka „účty přecenění“ zahrnuje celkové zisky z přecenění zlata, deviz a cenných papírů, ale s vyloučením účtu přecenění týkajícího se požitků po skončení pracovního poměru.

Nerealizované zisky ze zlata, deviz a cenných papírů, které podléhají přecenění, nejsou zachycovány na výkazu zisku a ztráty jako výnos, ale jsou zachyceny přímo na účtech přecenění na straně závazků rozvahy ECB. Zůstatky na těchto účtech lze použít k absorbování dopadu případného budoucího nepříznivého pohybu příslušných cen nebo směnných kurzů, a posilují tedy odolnost ECB vůči rizikům. V roce 2020 poklesl objem na účtech přecenění pro zlato, devizy a cenné papíry[14] o 0,9 mld. EUR na 29,3 mld. EUR v důsledku nižších zůstatků přecenění v cizích měnách v souvislosti s posilováním eura vůči americkému dolaru a japonskému jenu (graf 12). Tento pokles byl částečně kompenzován zvýšením zůstatků na účtech přecenění zlata v důsledku nárůstu tržní ceny zlata.

Graf 12

Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2016–2020

(procentní změny oproti roku 2016; konec účetního roku)

Zdroj: ECB.

Bez ohledu na vystoupení Bank of England z Evropského systému centrálních bank (ESCB) zůstal základní kapitál ECB splacený národními centrálními bankami zemí eurozóny a zemí mimo eurozónu v roce 2020 nezměněn na úrovni 7,7 mld. EUR, jelikož zbývající národní centrální banky pokryly zpět vzatý podíl Bank of England ve výši 58 mil. EUR na splaceném základním kapitálu. Celkový splacený kapitál ECB se zvýší ze 7,7 mld. EUR v roce 2020 na 8,9 mld. EUR v roce 2022, neboť podíly národních centrálních bank zemí eurozóny na upsaném základním kapitálu ECB se po vystoupení Bank of England z ESCB zvýšily a budou ve dvou ročních splátkách v roce 2021 a 2022 ve výši přibližně 0,6 mld. EUR ročně plně splaceny.[15]

Vzhledem ke své expozici vůči finančním rizikům (viz část 1.4.1 „finanční rizika“) ECB udržuje rezervu ke krytí finančních rizik. Výše této rezervy se každoročně posuzuje s přihlédnutím k řadě faktorů včetně objemu držených rizikových aktiv, očekávaných výsledků v nadcházejícím roce a hodnocení rizik. Rezerva ke krytí finančních rizik spolu s veškerými částkami drženými ve všeobecném rezervním fondu ECB nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny.

V roce 2020 v důsledku úpravy klíče pro upisování základního kapitálu národních centrálních bank po vystoupení Bank of England z ESCB a souvisejících rozhodnutí Rady guvernérů o základním kapitálu ECB uhradily národní centrální banky zemí eurozóny 48 mil. EUR do splaceného základního kapitálu ECB, a zvýšily tak o shodnou částku zákonnou horní hranici rezervy na krytí finančních rizik. S ohledem na výsledky hodnocení expozic ECB vůči finančním rizikům se Rada guvernérů rozhodla převést 48 mil. EUR do rezervy ECB ke krytí finančních rizik, čímž se její velikost zvýšila na maximální povolenou úroveň 7,6 mld. EUR.

Zisk z aktiv a pasiv ECB v daném účetním roce lze použít k absorbování potenciálních ztrát vzniklých ve stejném roce. V roce 2020 činil zisk ECB 1,6 mld. EUR (viz část 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“).

1.3.3 Výkaz zisku a ztráty

Po několika letech růstu ročního zisku ECB především v důsledku rostoucího úrokového výnosu z devizových rezerv a cenných papírů držených pro účely měnové politiky se tento trend v roce 2020 obrátil (graf 13).

V roce 2020 dosáhl zisk ECB 1 643 mil. EUR (2 366 mil EUR v roce 2019). Pokles o 722 mil. EUR oproti roku 2019 byl způsoben především nižším čistým úrokovým výnosem.

Graf 13

Hlavní složky výkazu zisku a ztráty ECB

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: „Ostatní výnosy a náklady“ sestávají z „čistého výnosu/nákladu z poplatků a provizí“, „výnosů z akcií a majetkových účastí“, „ostatních výnosů“ a „ostatních nákladů“.

Čistý úrokový výnos ECB se snížil o 669 mil. EUR na 2 017 mil. EUR (graf 14), a to především z důvodu nižšího úrokového výnosu z devizových rezerv. Poklesl také úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Graf 14

Čistý úrokový výnos

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv poklesl o 577 mil. EUR na 474 mil. EUR především v důsledku nižšího úrokového výnosu z cenných papírů v amerických dolarech. Vzhledem k sestupnému trendu výnosů z dluhopisů v amerických dolarech po většinu roku 2019 a 2020 (graf 15), zejména u krátkých splatností, nabyla ECB cenné papíry s nižšími výnosy, čímž se oproti předchozímu roku snížil průměrný výnos jejího portfolia v amerických dolarech. Tento vývoj měl negativní dopad na úrokové výnosy z tohoto portfolia během roku 2020.

Graf 15

Výnosy z dvouletých státních dluhopisů ve Spojených státech, Japonsku a Číně

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: ECB.

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky dosáhl v roce 2020 celkem 1 337 mil. EUR, což bylo o 110 mil. EUR méně než v roce 2019 (graf 16). Hlavním faktorem tohoto poklesu bylo snížení čistého úrokového výnosu z portfolií SMP, CBPP1 a CBPP2, který poklesl o 118 mil. EUR na 193 mil. EUR vlivem zmenšení jejich objemu v důsledku splatných cenných papírů. K celkovému poklesu úrokového výnosu z cenných papírů souvisejících s měnovou politikou přispěl i záporný čistý úrokový výnos z portfolia PEPP ve výši 41 mil. EUR. Záporný čistý úrokový výnos z portfolia PEPP byl způsoben záporným průměrným výnosem z nakoupených cenných papírů veřejného sektoru v důsledku nízkých výnosů státních dluhopisů eurozóny v roce 2020 (graf 17). Současně se čistý úrokový výnos z cenných papírů APP zvýšil pouze o 48 mil. EUR na 1 184 mil. EUR. Toto zvýšení vyplynulo především z portfolia PSPP z důvodu nižších odpisových prémií u aktiv držených v rámci PSPP nabytých v předchozích letech.[16]

V roce 2020 představovaly cenné papíry držené pro účely měnové politiky zhruba 66 % čistého úrokového výnosu ECB.

Graf 16

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

Graf 17

Výnos z desetiletých státních dluhopisů v eurozóně

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: ECB.

V důsledku 0% úrokové sazby, kterou Eurosystém používal pro své hlavní refinanční operace (MRO), dosáhly v roce 2020 úrokový výnos z podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu i úrokové náklady související s úročením pohledávek národních centrálních bank týkajících se převedených devizových rezerv nulové hodnoty.

Čisté ostatní příjmy z úroků se zvýšily především vlivem vyšších úrokových výnosů z vkladů přijatých ECB, a to zejména v důsledku vyšších průměrných zůstatků v průběhu roku 2020. Tento nárůst více než kompenzoval nižší úrokový výnos z portfolia vlastních zdrojů v důsledku prostředí s nízkými výnosy v eurozóně (graf 17).

Čistým výsledkem finančních operací a snížení hodnoty finančních aktiv je zisk 316 mil. EUR (graf 18). Tento výsledek byl o 139 mil. EUR vyšší než v roce 2019 především v důsledku vyšších čistých realizovaných zisků vyplývajících ze změn cen.

Růst čistých realizovaných zisků ze změn cen byl způsoben především vyššími realizovanými zisky z prodeje cenných papírů v amerických dolarech, neboť jejich tržní hodnotu příznivě ovlivnil pokles výnosů v amerických dolarech během roku.

Graf 18

Realizované výsledky a snížení hodnoty

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

K 31. prosinci 2020 byla navíc do rezervy ECB ke krytí finančních rizik převedena částka 48 mil. EUR. Po zohlednění výsledků svého hodnocení rizik se Rada guvernérů rozhodla zvýšit objem rezervy ke krytí finančních rizik na 7 584 mil. EUR, čímž se dostává na horní hranici stanovenou splaceným základním kapitálem národních centrálních bank zemí eurozóny. Naopak v roce 2019 byla uvolněna částka 84 mil. EUR za účelem dodržení horní hranice (viz část 1.3.2 „finanční zdroje“).

Celkové provozní náklady ECB včetně odpisů a nákladů na bankovky vzrostly o 43 mil. EUR na 1 199 mil. EUR (graf 19). Nárůst oproti roku 2019 vyplýval především z vyšších osobních nákladů v důsledku i) vyššího průměrného počtu zaměstnanců v roce 2020, a to převážně v bankovním dohledu, a ii) vyšších nákladů ve vztahu k požitkům po skončení pracovního poměru, a to následkem nižší diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2020. Správní náklady se snížily především v souvislosti s úkoly dohledu, a to zejména v důsledku a) snížené podpory externího poradenství, vyplývající z dokončení cíleného přezkumu interních modelů (TRIM), a b) nižšího objemu služebních cest, a to v důsledku podstatného zefektivnění činností dohledu na místě vzhledem k pandemii COVID-19. Tento pokles byl částečně kompenzován vyššími náklady souvisejícími s informačními technologiemi (IT) v důsledku značné poptávky po službách IT souvisejících s prací na dálku v roce 2020.

Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vyměřovanými dohlíženým subjektům. Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2020 celkem 535 mil. EUR.[17]

Graf 19

Provozní náklady a výnosy z poplatků za dohled

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

1.4 Řízení rizik

Řízení rizik je jednou z velmi důležitých součástí činnosti ECB a je prováděno prostřednictvím nepřetržitého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) přezkumu strategie a zásad řízení rizik, iii) zavádění opatření na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. Všechny tyto činnosti jsou podporovány účinnými metodikami, postupy a systémy.

Obrázek 2

Cyklus řízení rizik

Na tato rizika, jejich zdroje a příslušné rámce kontroly rizik se zaměřují následující části.

1.4.1 Finanční rizika

Výkonná rada navrhuje zásady a postupy zajišťující odpovídající úroveň ochrany před finančními riziky, kterým je ECB vystavena. Výbor pro řízení rizik (RMC), který sestává z odborníků z centrálních bank Eurosystému, přispívá ke sledování, měření a vykazování finančních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a přezkoumává související metodiky a rámce. Tímto způsobem RMC pomáhá rozhodovacím orgánům zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.

Finanční rizika vyplývají ze základních činností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB používá k řízení svého rizikového profilu, se liší podle druhů operací a odrážejí jak cíle politik nebo investiční cíle různých portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladových aktiv.

ECB při sledování a hodnocení rizik používá řadu postupů pro odhad rizik, které vypracovali její odborníci. Tyto postupy vycházejí ze společného rámce simulace tržních a úvěrových rizik. Základní koncepce, postupy a předpoklady modelování rizik, na nichž jsou opatření k řízení rizik založena, vycházejí z oborových standardů a dostupných tržních údajů. Rizika jsou běžně kvantifikována za použití ukazatele expected shortfall (ES)[18] odhadovaného při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu. K výpočtu rizik se používají dva přístupy: i) účetní přístup, podle něhož se účty přecenění ECB považují při výpočtu odhadu rizik za rezervu v souladu se všemi příslušnými účetními pravidly, a ii) finanční přístup, podle něhož se účty přecenění při výpočtu odhadu rizika za rezervu nepovažují. ECB také provádí výpočet dalších rizikových ukazatelů na různých hladinách významnosti, citlivostní analýzy a analýzy zátěžových scénářů a vyhodnocuje dlouhodobější projekce expozic a výnosů s cílem udržovat komplexní obraz rizik.[19]

Celková rizika, kterým je ECB vystavena, se během roku zvýšila. Na konci roku 2020 dosahovala celková finanční rizika všech portfolií ECB společně podle ukazatele ES při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu podle účetního přístupu 12,8 mld. EUR, což bylo o 4,6 mld. EUR více než odhad rizik na konci roku 2019 (graf 20). Zvýšení odhadovaných rizik lze přičíst především čistým nákupům aktiv v rámci programů PEPP i APP.

Graf 20

Celková finanční rizika (ES 99 %, účetní přístup)

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Úvěrové riziko vyplývá z měnověpolitických portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdrojů v eurech a z jejích devizových rezerv. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě zohledňující snížení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojeným s pohyby úvěrového ratingu. Stále však podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tržních cenách a jako takové podléhají riziku pohybů úvěrového ratingu a riziku selhání. Úvěrové riziko se oproti předchozímu roku zvýšilo v důsledku zvětšení rozvahy ECB prostřednictvím nákupů cenných papírů v rámci programů APP a PEPP.

Úvěrové riziko zmírňuje především uplatňování kritérií způsobilosti, podrobných analýz a limitů, které se mezi portfolii liší.

Měnové riziko a komoditní riziko vyplývají z devizových rezerv a zlata v držení ECB. Měnové riziko se oproti předchozímu roku zvýšilo v důsledku nižších účtů přecenění cizích měn, které působí jako rezervy vůči nepříznivému vývoji směnných kurzů.

Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nechrání. Namísto toho se rizika zmírňují existencí účtů přecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.

Devizové rezervy ECB a její vlastní zdroje v eurech jsou investovány především do cenných papírů s pevným výnosem a podléhají tržnímu úrokovému riziku, neboť jsou oceňovány v tržních cenách. Devizové rezervy ECB jsou investovány především do aktiv s relativně krátkými dobami splatnosti (viz graf 7 v části 1.3.1 „rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdrojů mají doby splatnosti zpravidla delší (viz graf 9 v části 1.3.1 „rozvaha“). Tato riziková složka, měřená metodou zúčtování, se oproti roku 2019 mírně zvětšila, což odráží vývoj tržních podmínek.

Tržní úrokové riziko ECB je zmírňováno prostřednictvím pravidel alokace aktiv a účtů přecenění.

ECB je vystavena také úrokovému riziku v důsledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, což má dopad na její čistý úrokový výnos. Toto riziko není přímo spojeno s žádným konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a závazků. Sledováno je prostřednictvím projekcí ziskovosti ECB, které naznačují očekávání, že ECB bude v příštích letech nadále dosahovat čistého úrokového výnosu.

Tento druh rizika je řízen prostřednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúročených závazků v rozvaze ECB.

1.4.2 Operační riziko

Za politiku a rámec ECB v oblasti řízení operačního rizika[20] (ORM) odpovídá Výkonná rada, která je schvaluje. Výbor pro operační rizika (ORC) pomáhá Výkonné radě v plnění její funkce dohledu nad řízením operačních rizik. ORM je nedílnou součástí struktury správy[21] a procesů řízení ECB.

Hlavním cílem rámce ORM v ECB je přispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva před ztrátou, zneužitím a poškozením. Podle rámce ORM je každá organizační složka odpovědná za zjišťování a vyhodnocování svých provozních rizik, mimořádných událostí a kontrolních mechanismů a za jejich řešení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporučení v oblasti strategií řešení rizik a postupů akceptace rizik politika ECB zabývající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifikačních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik při použití kvantitativních a kvalitativních kritérií.

Prostředí, v němž ECB působí, je vystaveno stále komplexnějším hrozbám a s běžnou činností ECB je spojena celá řada operačních rizik. Hlavní oblasti obav pro ECB zahrnují širokou škálu nefinančních rizik v důsledku lidského faktoru, informačních systémů, procesů a poskytovatelů, kterými jsou externí, třetí strany. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit průběžné a účinné řízení svých operačních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc zaměřuje na zvyšování své odolnosti. Struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány jako takové byly zavedeny, aby zajišťovaly kontinuitu zásadních provozních funkcí v případě jakéhokoli narušení nebo krize (např. pandemie COVID-19).

1.4.3 Riziko jednání v rozporu s pravidly

Výkonná rada ustavila specializovanou kancelář pro compliance, správu a řízení jako jednu z klíčových organizačních složek pro kontrolu rizika, aby posílila rámec správy a řízení ECB s cílem řešit riziko jednání v rozporu s pravidly[22] v ECB. Jejím účelem je pomáhat Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, prosazování etických norem jednání a posilování odpovědnosti a transparentnosti ECB. Etický výbor ECB na vysoké úrovni poskytuje poradenství a pokyny vysoce postaveným úředníkům ECB, pokud jde o integritu a jednání v rozporu s pravidly, a podporuje Radu guvernérů v náležitém a soudržném řízení souvisejících rizik na výkonné úrovni.

2 Účetní výkazy ECB

2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2020

Poznámky: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty v účetních výkazech a tabulkách, které jsou v poznámkách, vždy souhlasit. Čísla 0 a (0) znamenají kladné či záporné hodnoty zaokrouhlené na nulu; pomlčka (–) znamená nulu.

2.2 Výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. prosince 2020

Frankfurt nad Mohanem 9. února 2021
Evropská centrální banka

Christine Lagarde
prezidentka

2.3 Účetní pravidla

Forma a prezentace účetních výkazů

Účetní výkazy ECB byly sestaveny v souladu s účetními pravidly[23], která podle Rady guvernérů ECB věrně zobrazují účetní výkazy a zároveň odrážejí charakter činností centrální banky.

Účetní zásady

Uplatňují se následující účetní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obezřetnost, vykazování událostí po rozvahovém dni, významnost, zásada nepřetržitého trvání subjektu, časové rozlišení, konzistentnost a srovnatelnost.

Vykazování aktiv a závazků

Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, že do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomický prospěch související s položkou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla převedena v podstatě všechna související rizika a přínosy a pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo výši povinnosti lze spolehlivě ocenit.

Základy účtování

Účty jsou sestavovány na základě historických cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů (nejsou-li ovšem v současnosti drženy pro účely měnové politiky), zlata a všech dalších rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně.

Transakce s finančními aktivy a pasivy jsou na účtech zaúčtovány k datu vypořádání těchto transakcí.

S výjimkou spotových transakcí s cennými papíry jsou transakce s finančními nástroji v cizí měně zaúčtovány na podrozvahových účtech k datu obchodu. K datu vypořádání se podrozvahové položky odúčtují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje čistou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované výsledky prodeje se vypočítávají rovněž k datu obchodu. Naběhlý úrok, prémie a diskonty související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně. Tyto položky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.

Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně

Aktiva a pasiva v cizí měně jsou převáděna na eura v kurzu platném v rozvahový den. Výnosy a náklady jsou přepočteny za použití směnného kurzu platného v době zaúčtování. Přecenění devizových aktiv a pasiv včetně rozvahových i podrozvahových nástrojů probíhá pro každou měnu zvlášť.

Přecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tržní ceny se provádí odděleně od přecenění odvozeného od směnného kurzu.

Zlato je oceňováno v tržní ceně platné v rozvahový den. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale účtuje se podle jedné ceny zlata založené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok končící 31. prosince 2020 ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru k 31. prosinci 2020.

Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou definována na základě koše měn a hodnota SDR je vypočtena jako vážený součet směnných kurzů pěti hlavních měn (americký dolar, euro, čínské renminbi, japonský jen a libra šterlinků) vůči euru. SDR v držení ECB byla převedena na euro za použití směnného kurzu eura vůči SDR k 31. prosinci 2020.

Cenné papíry

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
Cenné papíry v současné době držené pro účely měnové politiky jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.

Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (nejsou-li ovšem v současné době drženy pro účely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlášť pro každý cenný papír za použití střední tržní ceny nebo na základě příslušné výnosové křivky platné k rozvahovému dni. Opce integrované v cenných papírech nejsou pro účely ocenění odděleny. Pro rok končící 31. prosince 2020 byly použity střední tržní ceny platné 30. prosince 2020. Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje držené jako stálé investice jsou oceňovány pořizovací cenou zohledňující snížení hodnoty.

Vykazování výnosů

Výnosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.[24] Realizované zisky a ztráty z prodeje deviz, zlata a cenných papírů se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a vypočítávají se odkazem na průměrné pořizovací náklady příslušného aktiva.

Nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy a převádějí se přímo na účet přecenění.

Nerealizované ztráty se vykáží ve výkazu zisku a ztráty, pokud na konci roku převyšují zisky z předešlého přecenění akumulované na příslušném účtu přecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru či měny nebo zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z ostatních cenných papírů či měn nebo zlata. V případě těchto nerealizovaných ztrát z jakékoli položky vykázané ve výkazu zisku a ztráty se průměrná pořizovací cena této položky sníží na směnný kurz nebo tržní cenu na konci roku. Nerealizované ztráty z úrokových swapů, které nejsou vypořádány prostřednictvím protistrany centrálního zúčtování, se zaúčtují ke konci roku ve výkazu zisku a ztráty a amortizovány jsou v následujících letech.

Ztráty ze snížení hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty a v následujících letech se odúčtují pouze v případě, pokud snížení hodnoty klesne a pokles lze vztáhnout k pozorovatelné události, jež proběhla poté, co bylo snížení hodnoty zaúčtováno poprvé.

Prémie nebo diskonty z cenných papírů se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cenných papírů.

Reverzní transakce

Reverzní transakce jsou obchody, při nichž ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti poskytnutému zajištění.

V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zajištěné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.

V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zajištěné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cenných papírů v držení ECB.

Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) provedené v rámci programu nabízeného specializovanou institucí se vykazují v rozvaze pouze v případě, že je poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována.

Podrozvahové nástroje

Měnové nástroje, jmenovitě devizové forwardové transakce, forwardové části devizových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro výpočet kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

Úrokové nástroje se přeceňují jednotlivě. Denní změny variační marže otevřených úrokových futures a také úrokové swapy, které se vypořádají přes ústřední protistranu, se zachycují ve výkazu zisku a ztráty. Ocenění forwardových transakcí s cennými papíry a úrokových swapů, které se nevypořádávají přes ústřední protistranu, provádí ECB na základě obecně uznávaných metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelných tržních cen a kurzů a diskontních faktorů od data vypořádání do data ocenění.

Události po rozvahovém dni

Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem roční rozvahy a dnem, kdy Výkonná rada poskytla souhlas s předložením účetních výkazů ECB Radě guvernérů ke schválení, pokud tyto události významně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.

Důležité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zveřejněny v poznámkách.

Zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému

Zůstatky uvnitř ESCB vznikají v první řadě z přeshraničních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypořádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povětšinou iniciované soukromými subjekty (tj. úvěrovými institucemi, podniky a fyzickými osobami). Transakce se vypořádávají v systému TARGET2 – Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – a jsou zachyceny jako dvoustranné zůstatky na účtech TARGET2 centrálních bank zemí EU. Tyto dvoustranné zůstatky se vzájemně započtou a poté jsou každý den postupovány ECB, přičemž každé z národních centrálních bank (NCB) je ponechána pouze jedna čistá dvoustranná pozice vůči ECB. Platby prováděné ECB a vypořádané v systému TARGET2 mají rovněž dopad na čisté dvoustranné pozice. Tyto pozice v účetnictví ECB představují čistou pohledávku nebo závazek jednotlivých národních centrálních bank vůči zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší NCB zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2, i ostatní zůstatky v eurech uvnitř Eurosystému (např. prozatímní rozdělení zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkou buď „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“, nebo „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“. Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2[25], jsou vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.

Zůstatky uvnitř Eurosystému z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému jsou uvedeny jako jedno čisté aktivum pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „bankovky v oběhu“ níže).

Zůstatky uvnitř Eurosystému vzniklé z převodu devizových rezerv na ECB národními centrálními bankami při vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod položkou „závazky z převodu devizových rezerv“.

Dlouhodobá aktiva

Dlouhodobá aktiva, včetně nehmotného majetku, ale vyjma pozemků a uměleckých děl, se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány pořizovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována pořizovací cenou sníženou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady přiřazeny k odpovídajícím položkám aktiv, které jsou odpisovány na základě předpokládané doby jejich použitelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu předpokládané použitelnosti aktiva od čtvrtletí, které následuje poté, co je aktivum připravené k užívání. Doba použitelnosti hlavních skupin aktiv se uplatňuje takto:

Doba odpisování kapitalizovaných nákladů na modernizaci budov byla u stávajících pronajatých objektů ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na očekávanou dobu použitelnosti příslušných aktiv.

ECB provádí roční test na snížení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k užívání v souvislosti s administrativními budovami (viz „nájmy“ níže). Pokud je zjištěn ukazatel snížení hodnoty vyhodnocující, že hodnota aktiva by mohla být snížena, provede se odhad zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení hodnoty je zaúčtována ve výkazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná částka nižší než čistá účetní hodnota.

Dlouhodobá aktiva s pořizovací cenou menší než 10 000 EUR se odepíší v roce pořízení.

Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, avšak stále nejsou dokončená, jsou vykázána pod položkou „nedokončená aktiva“. Související náklady se převedou do příslušných položek dlouhodobých aktiv, jakmile jsou tato aktiva připravena k užívání.

Nájmy

V případě všech nájmů zahrnujících hmotné aktivum se související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze k datu počátku nájmu pod položkou „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ a „ostatní“ (závazky). Pokud nájmy splňují kritéria kapitalizace, ale výstavba nebo úprava dotčeného aktiva stále probíhá, vykáží se náklady vzniklé před datem zahájení nájmu pod položkou „nedokončená aktiva“. Související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmů jsou vykázány v příslušných položkách dlouhodobých aktiv, jakmile je aktivum připraveno k užívání (datum zahájení nájmu).

Aktiva z práva k užívání se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Dále aktiva z práva k užívání související s administrativními budovami podléhají uvážení snížení hodnoty (roční test na snížení hodnoty viz „dlouhodobá aktiva“ výše). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení buď do konce doby použitelnosti aktiva z práva k užívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane dříve.

Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze složky nájemného) a diskontován za použití zvýšené výpůjční sazby ECB. Následně je závazek z nájmu účtován zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokový náklad je zachycen ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové náklady“. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z důvodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se přepočítá. Výsledkem takového přepočtu je odpovídající úprava účetní hodnoty aktiva z práva k užívání.

Krátkodobé nájmy s dobou trvání 12 nebo méně měsíců a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobých aktiv) se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

ECB pro své zaměstnance a členy Výkonné rady a dále pro členy Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovaných požitků.

Penzijní plán zaměstnanců je financován aktivy z fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Povinné příspěvky, které jsou hrazeny ze strany ECB a zaměstnanců, jsou vykázány v rámci pilíře definovaných požitků tohoto plánu. Zaměstnanci mohou hradit dodatečné dobrovolné příspěvky v rámci pilíře definovaných příspěvků, který lze použít k poskytování dodatečných požitků.[26] Výše těchto dodatečných požitků je dána výší dobrovolných příspěvků spolu s investičním výnosem z těchto příspěvků.

Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky členů Výkonné rady ECB a členů Rady dohledu, které ECB zaměstnává, jsou kryty na základě nefinancovaných opatření. Pokud jde o zaměstnance, jsou na základě nefinancovaných opatření kryty požitky po skončení pracovního poměru, s výjimkou penzí, a ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru.

Čistý závazek z definovaných požitků
Závazek, který se v souvislosti s plány definovaných požitků včetně ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků a požitků při ukončení pracovního poměru, vykazuje v rozvaze v položce „ostatní“ (závazky), se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv, která jsou v plánu určena k financování této související povinnosti.

Výši závazku vyplývajícího z definovaných požitků vypočítávají každý rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. přírůstkové metody („projected unit credit method“). Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se určí diskontováním odhadovaných budoucích peněžních toků za použití sazby určené s odkazem na tržní výnos k rozvahovému dni dosažený velmi kvalitními podnikovými dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lhůty splatnosti jako související povinnost.

Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat při úpravách na základě zkušeností (když se skutečné výsledky liší od dřívějších pojistněmatematických předpokladů) a při změnách předpokladů pro pojistněmatematické výpočty.

Čistý náklad na definované požitky
Čistý náklad na definované požitky se dělí na prvky vykázané ve výkazu zisku a ztráty a na přecenění požitků po skončení pracovního poměru vykázané v rozvaze v položce „účty přecenění“.

Čistá částka, která se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty, obsahuje:

  1. náklady na služby spojené s definovanými požitky za běžný rok;
  2. předchozí náklady na služby spojené s definovanými požitky vyplývající ze změny plánu;
  3. čistý úrok z čistého závazku z definovaných požitků vypočtený pomocí diskontní sazby;
  4. přecenění případných ostatních dlouhodobých požitků a požitků dlouhodobé povahy při ukončení pracovního poměru, a to v plné výši.

Čistá částka uvedená pod „účty přecenění“ zahrnuje následující položky:

  1. pojistněmatematické zisky a ztráty ze závazku vyplývajícího z definovaných požitků;
  2. skutečný výnos z aktiv plánu, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků;
  3. jakékoli změny dopadu maximální výše aktiv, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků.

Tyto částky každý rok oceňují nezávislí pojistní matematici, kteří tak stanoví odpovídající výši závazku, jež se má vykázat v účetních výkazech.

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydávají ECB a národní centrální banky států eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.[27] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému vždy v poslední pracovní den v měsíci podle klíče pro přidělování bankovek.[28]

ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který je vykazován v rozvaze v pasivech pod položkou „bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkové emisi eurobankovek je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úročeny,[29] jsou vykazovány v dílčí položce „pohledávky uvnitř Eurosystému: pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ výše). Úrokový výnos z těchto pohledávek je ve výkazu zisku a ztráty zahrnut do položky „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“.

Prozatímní rozdělení zisku

Částka, která se rovná součtu výnosů ECB z eurobankovek v oběhu a výnosů z cenných papírů držených pro účely měnové politiky zakoupených v rámci a) programu pro trhy s cennými papíry, b) třetího programu nákupu krytých dluhopisů, c) programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, d) programu nákupu aktiv veřejného sektoru a e) nouzového pandemického programu nákupu aktiv se rozdělí v lednu následujícího roku prostřednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernérů jinak.[30] Rozdělena je v plném rozsahu, není-li vyšší než čistý zisk ECB za daný rok a pokud nerozhodne Rada guvernérů o odvodu do rezervy ke krytí finančních rizik. Rada guvernérů může také rozhodnout, že sníží objem výnosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o částku nákladů vzniklých ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.

Reklasifikace

V souladu s článkem 21 statutu ESCB mohou ECB a národní centrální banky působit jako fiskální agenti pro „orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států. V této souvislosti ECB přijímá vklady od Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability (ESM), které byly v roční účetní závěrce za rok 2019 uvedeny v položce „ostatní závazky“. S účinkem od 1. července 2020 Eurostat revidoval statistickou klasifikaci těchto institucí z „ostatních finančních zprostředkovatelů“ do „vládního sektoru“.[31] V důsledku toho jsou od uvedeného data příslušné částky uváděny pod položkou „vládní sektor“.

Srovnatelné částky za rok 2019 byly upraveny takto:

Změny účetních pravidel

V roce 2020 nedošlo v účetních pravidlech uplatňovaných ECB k žádným změnám.

Ostatní

Podle článku 27 statutu ESCB a na základě doporučení Rady guvernérů schválila Rada Evropské unie jmenování společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, Düsseldorf (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB na dobu pěti let do konce účetního roku 2022. Toto pětileté období lze prodloužit až o dva další účetní roky.

2.4 Poznámky k rozvaze

Poznámka č. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě

K 31. prosinci 2020 držela ECB 16 229 522 uncí[32] ryzího zlata, jehož tržní hodnota činila 25 056 mil. EUR (21 976 mil. EUR v r. 2019). V roce 2020 neproběhly žádné operace se zlatem a zlato v držení ECB zůstalo tedy ve srovnání s objemem k 31. prosinci 2019 beze změny. Zvýšení eurové hodnoty tohoto objemu v držení ECB bylo vyvoláno růstem eurové tržní ceny zlata (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 15 „účty přecenění“).

Poznámka č. 2 – Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům a rezidentům eurozóny

Poznámka č. 2.1 – Pohledávky vůči MMF

Toto aktivum představuje zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR) v držbě ECB a k 31. prosinci 2020 dosahovala jeho hodnota 680 mil. EUR (710 mil. EUR v roce 2019). Vyplývá z dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o prodeji a nákupu, podle níž je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR vůči euru se stanoveným maximálním a minimálním objemem. Pro účely účtování se k SDR přistupuje jako k cizí měně (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Pokles eurové hodnoty SDR v držení ECB byl vyvolán oslabením SDR vůči euru během roku 2020.

Poznámka č. 2.2 – Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

Tyto dvě položky zahrnují zůstatky u bank, půjčky v cizí měně a investice do cenných papírů v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi.

Celková hodnota těchto položek v roce 2020 klesla zejména v důsledku oslabení amerického dolaru vůči euru.

Objem čistých devizových rezerv ECB[33] k 31. prosinci 2020:

V roce 2020 neproběhly žádné devizové intervence.

Poznámka č. 3 – Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Poznámka č. 3.1 – Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky

K 31. prosinci 2020 tato položka sestávala z pohledávky ve výši 1 830 mil. EUR související s dohodami o likviditní facilitě mezi Eurosystémem a centrálními bankami mimo eurozónu. Podle těchto dohod poskytuje Eurosystém centrálním bankám mimo eurozónu likviditu v eurech výměnou za způsobilé zajištění[34] k řešení potřeb likvidity eura v jejich jurisdikcích v případě tržní disfunkce, a tím minimalizuje riziko nepříznivých vnějších efektů na finanční trhy a ekonomiky eurozóny.

Poznámka č. 4 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

K 31. prosinci 2020 obsahovala tato položka zůstatky na běžných účtech rezidentů eurozóny ve výši 81 mil. EUR (109 mil. EUR v roce 2019).

Poznámka č. 5 – Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

Poznámka č. 5.1 – Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

K 31. prosinci 2020 obsahovala tato položka cenné papíry, které ECB nabyla v rámci tří programů nákupu krytých dluhopisů (CBPP), programu pro trhy s cennými papíry (SMP), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).

1) Další kritéria způsobilosti pro konkrétní programy jsou k dispozici v rozhodnutích Rady guvernérů.
2) V rámci SMP byly nakoupeny pouze veřejné dluhové cenné papíry emitované ministerstvy financí v pěti zemích eurozóny.

3) V rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP) ECB cenné papíry nenabývá.
4) V případě cenných papírů emitovaných řeckou vládou byla udělena výjimka z požadavků způsobilosti.

V rámci programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP)[35] pokračoval Eurosystém v roce 2020 ve svých čistých nákupech v měsíčním průměrném objemu 20 mld. EUR. V březnu 2020 se Rada guvernérů rozhodla poskytnout do konce roku dočasné krytí dodatečných čistých nákupů aktiv ve výši 120 mld. EUR. Rada guvernérů očekává, že čisté nákupy budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb její měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než Rada guvernérů zahájí zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Rada guvernérů rovněž hodlá pokračovat v těchto reinvesticích po delší dobu od chvíle, kdy zahájí zvyšování základních úrokových sazeb ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

V březnu 2020 Eurosystém dále zahájil dočasný nouzový pandemický program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP)[36], a to původně s krytím 750 mld. EUR, s cílem uvolnit celkové nastavení měnové politiky a čelit vážným rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky a výhled eurozóny, jež představuje koronavirová pandemie (COVID-19). Tyto nákupy zahrnují všechny kategorie aktiv způsobilé v rámci programu APP[37] a měly původně trvat do konce roku 2020. Rada guvernérů zvýšila krytí PEPP v červnu 2020 o 600 mld. EUR a v prosinci 2020 o dalších 500 mld. EUR, čímž celková částka krytí vzrostla na 1 850 mld. EUR. Také byl prodloužen horizont čistých nákupů, a to alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Rada guvernérů dále hodlá reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou oceňovány na základě zůstatkových cen s uvážením snížení hodnoty (viz „cenné papíry“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zůstatková hodnota cenných papírů v držení ECB a jejich tržní hodnota[38] (která není zachycena v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro účely srovnání) je následující:

V důsledku splácení cenných papírů došlo ke snížení zůstatkové hodnoty portfolií držených v rámci prvního a druhého programu CBPP, jakož i v rámci programu SMP.

Rada guvernérů pravidelně vyhodnocuje finanční rizika spojená s cennými papíry drženými v rámci těchto programů.

Testy na snížení hodnoty se provádějí ročně s využitím údajů ke konci roku a schvaluje je Rada guvernérů. Při těchto testech se ukazatele snížení hodnoty posuzují pro každý program samostatně. Jsou-li zaznamenány ukazatele snížení hodnoty, provádí se další analýza s cílem potvrdit, že se snížení hodnoty nedotklo peněžních toků podkladových cenných papírů. Na základě výsledků testů na snížení hodnoty provedených v tomto roce nevykázala ECB u cenných papírů držených v měnověpolitických portfoliích za rok 2020 žádné ztráty.

Poznámka č. 6 – Pohledávky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 6.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému

Tato položka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplývajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2020 činila 114 761 mil. EUR (103 420 mil. EUR v roce 2019). Úročení těchto pohledávek se vypočítává každý den pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace[39] (viz poznámka č. 23.2 „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“).

Poznámka č. 7 – Ostatní aktiva

Poznámka č. 7.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Ke dni 31. prosince 2020 byla tato aktiva tvořena následujícími položkami:

Pokud jde o hlavní budovu ECB a budovy s právem k užívání, byl na konci roku proveden test na snížení hodnoty, při němž nebyla zaznamenána žádná ztráta ze snížení hodnoty.

Poznámka č. 7.2 – Ostatní finanční aktiva

Tuto položku tvoří především portfolio vlastních zdrojů ECB, které sestává převážně z investic finančních zdrojů ECB, jmenovitě ze splaceného základního kapitálu a z částek držených v rezervách a z rezervy ke krytí finančních rizik. Její součástí je také 3 211 akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v pořizovací ceně 42 mil. EUR, a další běžné účty v eurech.

Složení této položky je uvedeno níže:

Čistý nárůst u této položky v roce 2020 byl způsoben především a) reinvestováním úrokových výnosů z portfolia vlastních zdrojů ECB a b) růstem tržní hodnoty cenných papírů v tomto portfoliu.

Poznámka č. 7.3 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá ze změn ocenění swapů a forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2020 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 388 mil. EUR (619 mil. EUR v roce 2019) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 7.4 – Položky časového rozlišení

K 31. prosinci 2020 obsahovala tato položka 3 390 mil. EUR (2 572 mil. EUR v roce 2019). Do ní byl zahrnut především naběhlý úrok z cenných papírů, který včetně splatného úroku zaplaceného při pořízení činil 2 757 mil. EUR (2 431 mil. EUR v roce 2019) (viz poznámka č. 2.2 „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, poznámka č. 5 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ a poznámka č. 7.2 „ostatní finanční aktiva“).

Tato položka zahrnovala rovněž částku ve výši 514 mil. EUR odpovídající poplatkům za dohled, které mají být přijaty za období placení poplatku 2020. Tato částka bude vybrána ve druhém čtvrtletí roku 2021. Počínaje rokem 2020 budou poplatky ukládány následně na základě skutečných nákladů.[40] V roce 2020 však byla částka poplatků za dohled naposledy upravena o přebytek převedený z předchozího období placení poplatku (viz poznámka č. 26 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“).

Tato položka rovněž zahrnuje a) naběhlé výnosy ze společných projektů Eurosystému (viz poznámka č. 28 „ostatní výnosy“), b) různé platby předem a c) naběhlý úrok z dalších finančních aktiv a pasiv.

Poznámka č. 7.5 – Ostatní

K 31. prosinci 2020 dosahovala tato položka 1 970 mil. EUR (2 221 mil. EUR v roce 2019) a zahrnovala především časově rozlišené částky prozatímního rozdělení zisku ECB ve výši 1 260 mil. EUR (1 431 mil. EUR v roce 2019) (viz „prozatímní rozdělení zisku“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a viz poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“).

Položka obsahovala také zůstatky v hodnotě 692 mil. EUR (757 mil. EUR v roce 2019) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně nevypořádanými k 31. prosinci 2020, které vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 8 – Bankovky v oběhu

Tato položka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2020 dosahovala 114 761 mil. EUR (103 420 mil. EUR v roce 2019).

Poznámka č. 9 – Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

Centrální banky Eurosystému mají možnost přijímat hotovost jako zajištění ve svých zápůjčkách cenných papírů v rámci PSPP bez povinnosti ji reinvestovat. V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializované instituce. Stejné podmínky se vztahují na aktiva veřejného sektoru držená v rámci PEPP.

K 31. prosinci 2020 činila nevypořádaná hodnota těchto zápůjček oproti hotovostnímu zajištění prováděných s úvěrovými institucemi eurozóny 2 559 mil. EUR (1 325 mil. EUR v roce 2019). Hotovost přijatá jako zajištění byla převedena na účty systému TARGET2. Vzhledem k tomu, že hotovost zůstala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“).[41]

Poznámka č. 10 – Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

Poznámka č. 10.1 – Vládní sektor

K 31. prosinci 2020 dosahovala tato položka 10 012 mil. EUR (18 198 mil. EUR v roce 2019) a zahrnovala vklady Evropského mechanismu stability (ESM) a Evropského nástroje finanční stability (EFSF) (viz „reklasifikace“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 10.2 – Ostatní závazky

K 31. prosinci 2020 dosahovala tato položka 3 688 mil. EUR (2 268 mil. EUR v roce 2019). Tato položka zahrnuje vklady nebo platby přijaté ECB a prováděné účastníky EURO1 a RT1[42] nebo jejich jménem, které jsou používány jako záruční fond pro EURO1 nebo na podporu vypořádání RT1.

Poznámka č. 11 – Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

K 31. prosinci 2020 dosahovala tato položka 11 567 mil. EUR (7 245 mil. EUR v roce 2019). Její největší složkou byla částka 4 685 mil. EUR (3 271 mil. EUR v roce 2019), kterou tvořily zůstatky vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2 (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Nárůst těchto zůstatků v roce 2020 odpovídá čistému toku plateb od držitelů účtů v zemích eurozóny k držitelům účtů v zemích mimo eurozónu, které jsou vypořádány prostřednictvím TARGET2.

Tato položka obsahuje také částku 3 457 mil. EUR (3 350 mil. EUR v roce 2019) vzniklou ze stálé vzájemné měnové dohody s Federální rezervní bankou v New Yorku. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní systém ECB prostřednictvím swapových transakcí americké dolary s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v amerických dolarech. ECB současně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které využívají získané prostředky k provádění operací na poskytnutí likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Reverzní swapy vedou uvnitř Eurosystému k zůstatkům mezi ECB a národními centrálními bankami. Dále ze swapových transakcí prováděných s Federálním rezervním systémem a národními centrálními bankami zemí eurozóny vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“).

Zbytek této položky obsahuje částku 3 425 mil. EUR (625 mil. EUR v roce 2019) vzniklou z nevypořádaných zápůjček cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP provedených s nerezidenty eurozóny, při kterých byla jako zajištění obdržena hotovost, jež byla převedena na účty TARGET2 (viz poznámka č. 9 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“).

Poznámka č. 12 – Závazky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 12.1 – Závazky z převodu devizových rezerv

Jedná se o závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB, když tyto banky vstoupily do Eurosystému. Podle článku 30.2 statutu ESCB jsou tyto příspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB. Po a) zvýšení vážených podílů NCB zemí eurozóny (které převedly své devizové rezervy na ECB) na upsaném základním kapitálu ECB v důsledku vystoupení Bank of England z ESCB a b) rozhodnutí Rady guvernérů snížit podíl příspěvků NCB zemí eurozóny tak, aby celkový objem devizových aktiv již převedených národními centrálními bankami zemí eurozóny zůstal na současné úrovni, byl nepatrně upraven odpovídající závazek z tohoto převodu. To vedlo 1. února 2020 k nízkému poklesu ve výši 0,2 mil. EUR, který byl splacen národním centrálním bankám zemí eurozóny.

Úročení těchto závazků se vypočítává denně pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou Eurosystém používá při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, upravené tak, aby odrážela nulové úročení položky „zlato“ (viz poznámka č. 23.3 „úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv“).

Poznámka č. 12.2 – Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)

Za rok 2020 tvořily tuto položku převážně zůstatky, jež u ECB drží národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET2, a částka splatná ve prospěch národních centrálních bank zemí eurozóny v souvislosti s prozatímním rozdělením zisku ECB (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ a „prozatímní rozdělení zisku“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Nárůst čistého závazku TARGET2 byl způsoben především čistými nákupy cenných papírů v rámci PEPP a APP, které byly vypořádány prostřednictvím účtů TARGET2 (viz poznámka č. 5 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“). Ke zvýšení závazku v roce 2020 dále přispěly pokles vkladů přijatých ECB jako fiskálním agentem (viz poznámka č. 10.1 „vládní sektor“) a vyplacení rozděleného zisku ECB za rok 2019. Toto zvýšení bylo částečně kompenzováno úrokovými výnosy z cenných papírů držených pro účely měnové politiky a zvýšením hotovosti přijaté jako zajištění proti zápůjčkám cenných papírů v rámci PEPP a cenných papírů ve veřejném sektoru v rámci PEPP (viz poznámka č. 9 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 11 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

S výjimkou zůstatků vyplývajících z reverzních swapových transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se úročení pozic v systému TARGET2 každý den vypočítává pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace.

Poznámka č. 13 – Ostatní závazky

Poznámka č. 13.1 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá ze změn ocenění swapů a forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2020 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 636 mil. EUR (709 mil. EUR v roce 2019) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 13.2 – Položky časového rozlišení

Ke dni 31. prosince 2020 byla tato položka tvořena následujícími aktivy:

Poznámka č. 13.3 – Ostatní

K 31. prosinci 2020 obsahovala tato položka 2 419 mil. EUR (2 188 mil. EUR v roce 2019). Zahrnovala zůstatky ve výši 507 mil. EUR (662 mil. EUR v roce 2019) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2020 vypořádány (viz poznámka č. 20 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Součástí položky byl rovněž leasingový závazek ve výši 199 mil. EUR (232 mil. EUR v roce 2019) (viz „nájmy“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Tato položka navíc zahrnuje čistý závazek ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru a ostatních dlouhodobých požitků jejích zaměstnanců[43], členů Výkonné rady a také členů Rady dohledu zaměstnaných Evropskou centrální bankou. Dále tato položka zahrnovala požitky při ukončení pracovního poměru zaměstnanců ECB.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

Rozvaha
V souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru, ostatními dlouhodobými zaměstnaneckými požitky i požitky při ukončení pracovního poměru byly v rozvaze vykázány pod položkou „ostatní“ (závazky) tyto částky:

Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.

V roce 2020 zahrnovala současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči zaměstnancům o objemu 3 034 mil. EUR (2 497 mil. EUR v roce 2019) nefinancované požitky ve výši 364 mil. EUR (323 mil. EUR v roce 2019) související s požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí, s ostatními dlouhodobými požitky a s požitky při ukončení pracovního poměru zaměstnanců. Současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči členům Výkonné rady a členům Rady dohledu ve výši 44 mil. EUR (39 mil. EUR v roce 2019) se vztahuje výhradně k požitkům po skončení pracovního poměru a ostatním dlouhodobým požitkům krytým na základě nefinancovaných opatření.

Přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod položkou pasiv „účty přecenění“. V roce 2020 dosáhly ztráty z přecenění pod touto položkou pasiv 1 067 mil. EUR (749 mil. EUR v roce 2019) (viz poznámka č. 15 „účty přecenění“).

Změny závazku vyplývajícího z definovaných požitků, aktiva plánu a výsledky přecenění
Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se změnila následujícím způsobem:

Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.
1) Čistá hodnota zahrnující povinné příspěvky a převody do plánů nebo z nich. Povinné příspěvky hrazené zaměstnanci představují 7,4 %, zatímco povinné příspěvky hrazené ECB představují 20,7 % základního platu.

Celkové ztráty z přecenění závazku vyplývajícího z definovaných požitků za rok 2020 a dosahující 363 mil. EUR vznikly především v důsledku posílení budoucího tempa růstu penzí z 1,0 % v roce 2019 na 1,7 % v roce 2020. Kromě toho se diskontní sazba používaná pro ocenění dále snížila z 1,2 % v roce 2019 na 1,1 % v roce 2020.

Změny reálné hodnoty aktiv plánu v roce 2020 v pilíři definovaných požitků vztahujících se k zaměstnancům:

Zisk z přecenění aktiv plánu v roce 2020 odrážel to, že skutečné výnosy z podílů fondu byly vyšší než předpokládaný úrokový výnos z aktiv plánu, který byl založen na předpokládané diskontní sazbě.

Níže jsou uvedeny změny výsledků přecenění v roce 2020:

Výkaz zisku a ztráty
Níže jsou uvedeny částky obsažené ve výkazu zisku a ztráty za rok 2020:

Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.

Náklady současné služby vzrostly v roce 2020 na 142 mil. EUR (92 mil. EUR v roce 2019) především v důsledku poklesu diskontní sazby z 2,3 % v roce 2018 na 1,2 % v roce 2019.[44]

Klíčové předpoklady
Při přípravě ocenění, na něž tato poznámka odkazuje, použili nezávislí pojistní matematici předpoklady schválené Výkonnou radou pro účely účtování a zveřejňování. Hlavní předpoklady použité pro výpočet závazku souvisejícího s požitky po skončení pracovního poměru a ostatními dlouhodobými požitky jsou:

1) Tyto předpoklady byly použity pro výpočet té části závazku ECB vyplývajícího z definovaných požitků, která je financována aktivy s podkladovým zajištěním návratnosti investice.
2) Kromě toho je v závislosti na věku účastníků plánu zohledněno možné zvyšování jednotlivých mezd až o 1,8 % ročně.

3) Podle pravidel penzijního plánu ECB se budou penze zvyšovat jednou ročně. Pokud budou všeobecné úpravy mezd zaměstnanců ECB nižší než míra inflace, bude jakýkoliv růst penzí odpovídat všeobecné úpravě mezd. Pokud budou všeobecné úpravy mezd vyšší než míra inflace, použijí se tyto úpravy k určení růstu penzí, pokud finanční situace penzijních plánů ECB takový růst umožní.

Poznámka č. 14 – Rezervy

Tato položka je tvořena především rezervou ke krytí finančních rizik, která se použije v rozsahu, který bude Rada guvernérů považovat za nezbytný na vyrovnání budoucích realizovaných a nerealizovaných ztrát. Výše této rezervy a její opodstatněnost se každoročně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici vůči těmto rizikům, přičemž se zohlední řada faktorů. Objem rezervy spolu s částkou drženou ve všeobecném rezervním fondu nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu ECB splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny.

S přihlédnutím k výsledkům hodnocení expozic ECB vůči finančním rizikům a maximálnímu přípustnému stropu rezervy ECB na finanční rizika rozhodla Rada guvernérů k 31. prosinci 2020 převést do této rezervy částku 48 mil. EUR. Tento převod snížil čistý zisk ECB za rok 2020 na 1 643 mil. EUR a zvýšil objem rezervy na 7 584 mil. EUR, což odpovídá hodnotě základního kapitálu ECB splaceného národními centrálními bankami eurozóny k tomuto datu.

Tato položka obsahuje také administrativní rezervy ve výši 57 mil. EUR (50 mil. EUR v roce 2019).

Poznámka č. 15 – Účty přecenění

Tato položka zahrnuje především zůstatky přecenění vzniklé z nerealizovaných zisků z aktiv, závazků a podrozvahových nástrojů (viz „vykazování výnosů“, „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, „cenné papíry“ a „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Dále zahrnuje přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků z titulu požitků po skončení pracovního poměru (viz „požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Tento pokles objemu účtů přecenění byl způsoben především oslabením americkému dolaru a japonského jenu vůči euru v roce 2020. Tento pokles byl částečně kompenzován zvýšením zůstatků na účtech přecenění zlata v důsledku nárůstu tržní ceny zlata v roce 2020.

Pro přecenění na konci roku byly použity tyto směnné kurzy:

Poznámka č. 16 – Základní kapitál a rezervní fondy

Poznámka č. 16.1 – Základní kapitál

Změna v klíči pro upisování základního kapitálu ECB
Podle článku 29 statutu ESCB jsou podíly národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB nastaveny rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel EU a jeho podílu na hrubém domácím produktu EU.[45] ECB upravuje tyto podíly každých pět let a dále také pokaždé, když se změní počet národních centrálních bank, které přispívají k základnímu kapitálu ECB, tj. národních centrálních bank členských států EU. V důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie 31. ledna 2020 a z toho plynoucího vystoupení Bank of England z ESCB byly vážené podíly zbývajících NCB v klíči pro upisování základního kapitálu ECB upraveny s účinností k 1. únoru 2020 takto:

Základní kapitál ECB
Upsaný základní kapitál ECB činí 10 825 mil. EUR. Po vystoupení Bank of England z ESCB ponechala ECB svůj upsaný základní kapitál beze změny. Podíl Bank of England na upsaném základním kapitálu ECB, jenž představoval 14,3 %, byl přerozdělen mezi národní centrální banky zemí eurozóny i mimo ni.

Splacený základní kapitál ECB zůstal v roce 2020 také beze změny na úrovni 7 659 mil. EUR, neboť zpět vzatý splacený základní kapitál Bank of England ve výši 58 mil. EUR pokryly zbývající národní centrální banky. Národní centrální banky zemí eurozóny plně splatí ve dvou ročních splátkách během následujících dvou let své zvýšené úpisy základního kapitálu ECB po vystoupení Bank of England z ESCB. To povede ke zvýšení splaceného základního kapitálu ECB ze 7 659 mil. EUR v roce 2020 na 8 270 mil. EUR v roce 2021 a 8 880 mil. EUR v roce 2022.

2.5 Podrozvahové nástroje

Poznámka č. 17 – Programy zápůjček cenných papírů

V rámci správy vlastních zdrojů má ECB uzavřenu dohodu o programu zápůjček cenných papírů, podle níž specializovaná instituce uzavírá za ECB zápůjčky cenných papírů.

Dále dala ECB v souladu s rozhodnutími Rady guvernérů k dispozici pro poskytování úvěrů cenné papíry ve své držbě, jež byly zakoupeny v rámci prvního, druhého a třetího programu CBPP a programů PSPP a PEPP, a dále jí držené cenné papíry zakoupené v rámci programu SMP, které jsou způsobilé pro nákup v rámci PSPP.[46]

Pokud nejsou tyto zápůjčky cenných papírů prováděny oproti hotovostnímu zajištění, které zůstává na konci roku neinvestováno, jsou vykázány v podrozvahových účtech.[47] Tyto zápůjčky cenných papírů v hodnotě 17 214 mil. EUR (10 076 mil. EUR v roce 2019) byly k 31. prosinci 2020 nesplacené. Z této částky souviselo 12 615 mil. EUR (5 502 mil. EUR v roce 2019) se zápůjčkami cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Poznámka č. 18 – Úrokové futures

K 31. prosinci 2020 nebyly vypořádány následující devizové transakce vykázané v tržních kurzech z konce roku:

Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 19 – Úrokové swapy

K 31. prosinci 2020 nezůstaly nevypořádány žádné transakce úrokových swapů, zatímco na konci roku 2019 byly nevypořádané transakce v hodnotě 703 mil. EUR vykázané v tržních kurzech z konce roku. Tyto transakce jsou prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 20 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce

Správa devizových rezerv
V rámci správy devizových rezerv ECB byly v roce 2020 prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Pohledávky a závazky vyplývající z těchto transakcí, které byly k 31. prosinci 2019 nesplacené, jsou vykázané v tržních kurzech z konce roku:

Swapové dohody o poskytnutí likvidity
ECB uzavřela vzájemné swapové dohody s Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Federální rezervní bankou v New Yorku, Švýcarskou národní bankou a Čínskou lidovou bankou. Tyto swapové dohody umožňují poskytování a) likvidity v kterékoli z příslušných měn výše uvedených centrálních bank bankám eurozóny nebo b) likvidity v eurech finančním institucím v jurisdikcích výše uvedených centrálních bank. Dále uzavřela s následujícími bankami swapové dohody o poskytování likvidity v eurech finančním institucím v jejich jurisdikcích: Bulharská národní banka, Hrvatska narodna banka, Danmarks Nationalbank a Sveriges riksbank. Výše uvedené smlouvy jsou zaměřeny na řešení případných potřeb likvidity při řešení možných tržních disfunkcí.

V souvislosti s poskytováním likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v amerických dolarech s datem splatnosti v roce 2021 (viz poznámka č. 11 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Poznámka č. 21 – Správa výpůjčních a úvěrových operací

ECB v roce 2020 nadále odpovídala za správu výpůjčních a úvěrových operací Evropské unie v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA), evropského mechanismu finanční stabilizace, pokud jde o dohodu o mechanismu úvěrů pro Řecko a za správu plateb souvisejících se dvěma úvěry EFSF.

Dále v roce 2020 poskytla EU v reakci na pandemii COVID-19 půjčky členským státům v rámci svého nového nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). ECB a národní centrální banky členských států EU čerpajících úvěry podpořily Evropskou komisi při správě těchto úvěrů.

V roce 2020 ECB zpracovávala platby související se všemi výše uvedenými operacemi.

Poznámka č. 22 – Podmíněné závazky z probíhajících soudních řízení

Proti ECB a dalším institucím EU bylo podáno několik žalob několika vkladateli, akcionáři a majiteli dluhopisů kyperských úvěrových institucí. Podle jejich žaloby utrpěli finanční ztráty v důsledku kroků, které měly údajně vést k restrukturalizaci těchto úvěrových institucí v souvislosti s programem finanční pomoci Kypru v roce 2013. Pokud jde o dvě z těchto věcí, které byly označeny za pilotní, Tribunál EU rozhodl v roce 2018 o meritu věci zamítavě, přičemž proti těmto rozhodnutím navrhovatelé a Rada podali odvolání. Rozsudkem ze dne 16. prosince 2020 Soudní dvůr EU odvolání podaná navrhovateli v prvním stupni proti rozhodnutím v těchto dvou pilotních věcech zamítl, a potvrdil tak rozsudky Tribunálu (z roku 2018), které zamítly žaloby na náhradu škody namířené proti ECB. Očekává se, že o všech ostatních podobných případech, které byly pozastaveny, bude rozhodnuto v souladu s konečným výsledkem pilotních případů, a proto by ECB měla vyhrát také tyto případy. Zamítnutí navazuje na rozhodnutí Tribunálu v roce 2014, v nichž 12 podobných případů bylo shledáno nepřípustnými v plném rozsahu, a na rozhodnutí o odvolání Soudního dvora v roce 2016, který buď potvrdil nepřípustnost, nebo rozhodnul ve prospěch ECB. Zapojení ECB do procesu vedoucího k přijetí programu finanční pomoci bylo omezeno na odborná doporučení, a to v souladu se Smlouvou o zřízení Evropského mechanismu stability, ve spolupráci s Evropskou komisí, a také na přijetí nezávazného stanoviska o návrhu kyperského zákona o řešení krize bank. Proto se má za to, že ECB v důsledku těchto případů neutrpí žádné ztráty, a to zejména s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora ve výše uvedených pilotních případech.

2.6 Poznámky k výkazu zisku a ztráty

Poznámka č. 23 – Čistý úrokový výnos

Poznámka č. 23.1 – Úrokový výnos z devizových rezerv

Tato položka obsahuje úrokové výnosy (po odečtení úrokových nákladů) z čistých devizových rezerv ECB:

Celkový pokles čistých úrokových výnosů v roce 2020 byl způsoben zejména nižšími úrokovými výnosy z portfolia v amerických dolarech.

Poznámka č. 23.2 – Úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

Tuto položku tvoří úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkové emisi eurobankovek (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 6.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Za rok 2020 byl úrokový výnos nulový v důsledku skutečnosti, že úroková sazba pro hlavní refinanční operace zůstala po celý rok na úrovni 0 %.

Poznámka č. 23.3 – Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv

Zde se zveřejňuje úročení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Za rok 2020 bylo úročení nulové v důsledku skutečnosti, že úroková sazba pro hlavní refinanční operace zůstala po celý rok na úrovni 0 %.

Poznámka č. 23.4 – Ostatní úrokové výnosy, ostatní úrokové náklady

Ostatní úrokové výnosy a ostatní úrokové náklady byly v roce 2020 následující:

1) Čistý úrokový výnos ECB ze státních dluhopisů řecké vlády držených ECB v rámci SMP dosáhl 50 mil. EUR (94 mil. EUR v roce 2019).

Poznámka č. 24 – Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací

V roce 2020 byly dosaženy tyto čisté realizované zisky z finančních operací:

Čisté realizované zisky vyplývající ze změn cen zahrnují realizované zisky a ztráty z cenných papírů, z úrokových futures a úrokových swapů. Nárůst čistých realizovaných zisků vyplývajících ze změn cen byl v roce 2020 způsoben především vyššími realizovanými zisky ze změn cen portfolia v amerických dolarech v důsledku nižších výnosů z cenných papírů v amerických dolarech v porovnání s rokem 2019.

Poznámka č. 25 – Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

V roce 2020 došlo k tomuto snížení hodnoty finančních aktiv a pozic:

Výraznější snížení hodnoty oproti roku 2019 bylo způsobeno nerealizovanými kurzovými ztrátami vyplývajícími z držby čínského renminbi. Průměrná pořizovací cena tohoto drženého aktiva byla odepsána na jeho směnný kurz na konci roku 2020 z důvodu oslabení této měny vůči euru na úroveň nižší, než je její průměrná cena.

Poznámka č. 26 – Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí

V roce 2020 pocházel výnos v rámci této položky především z poplatků za dohled. Náklady vznikly převážně z poplatků za úschovu.

Výnosy a náklady související s úkoly dohledu
ECB vybírá od dohlížených subjektů roční poplatky na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním jejích úkolů dohledu. Poté, co byla letos v rámci revidovaného rámce pro placení poplatku zavedena fakturace ex post,[48] poplatky vycházejí ze skutečných ročních nákladů na úkoly dohledu vzniklých v příslušném období placení poplatku, které jsou upraveny o částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku nebo od nich obdržené a další částky, včetně obdržených úroků z prodlení.[49] V roce 2020 bude vyměřená částka naposledy ovlivněna přebytkem převedeným z předchozího období placení poplatku. Jednotlivé poplatky za dohled jsou fakturovány ve druhém čtvrtletí po skončení příslušného roku.

Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu dosáhly výnosy z poplatků za dohled za rok 2020 výše 535 mil. EUR. Roční poplatky za dohled, které mají být vyměřeny subjektům podléhajícím dohledu za rok 2020, však činí 514 mil. EUR (viz poznámka č. 7.4 „položky časového rozlišení“)[50], neboť byly upraveny o a) přebytek 22 mil. EUR převedený z období placení poplatku za rok 2019 a b) částku 1 mil. EUR odpovídající čistým vratkám jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku a jiné úpravy, včetně úroků z prodlení.

ECB je také oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě nedodržení bankovních regulací EU týkajících se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Namísto toho je zachycen jako výnos na účtu zisku a ztráty ECB a je rozdělen mezi národní centrální banky zemí eurozóny podle pravidel ECB pro rozdělování zisku. V roce 2020 nevznikl ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů žádný výnos.

Výnosy ECB v oblasti úkolů dohledu činily v roce 2020:

Náklady spojené s bankovním dohledem vyplývají z přímého dohledu nad významnými subjekty, z dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a z provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Zahrnují přímé náklady generálního ředitelství ECB pro bankovní dohled a příslušné náklady podpůrných oblastí potřebných k plnění povinností ECB v oblasti dohledu včetně objektů a zařízení, řízení lidských zdrojů, administrativních služeb, rozpočtu a kontroly, účetnictví, právních služeb, komunikačních a překladatelských služeb, interního auditu, statistických služeb a služeb v oblasti informačních technologií (IT).

Celkové skutečné náklady spojené s úkoly dohledu ECB za rok 2020, které jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků za dohled, dosáhly výše 535 mil. EUR (537 mil. EUR v roce 2019). Tento mírný celkový pokles byl zapříčiněn snížením nákladů v souvislosti s podporou externího poradenství, vyplývajícím z dokončení cíleného přezkumu interních modelů (TRIM) a s pracovními cestami, a to v důsledku podstatného zefektivnění činností dohledu na místě vzhledem k pandemii COVID-19. Tyto nižší náklady byly do velké míry kompenzovány vyššími osobními náklady poté, co se zvýšil průměrný počet zaměstnanců pracujících pro bankovní dohled ECB.

Poznámka č. 27 – Výnosy z akcií a majetkových účastí

Pod touto položkou se vykazují přijaté dividendy z akcií BIS, které ECB vlastní (viz poznámka č. 7.2 „ostatní finanční aktiva“). V roce 2020 ECB neobdržela žádnou dividendu (1 mil. EUR v roce 2019) vzhledem k tomu, že výroční zasedání valné hromady BIS schválilo návrh správní rady ponechat si veškerý zisk BIS za období 2019/2020.[51]

Poznámka č. 28 – Ostatní výnosy

Hlavní část ostatních různých výnosů tvořily během roku 2020 především příspěvky národních centrálních bank zemí eurozóny na náklady, které vznikají ECB v souvislosti se společnými projekty Eurosystému.

Poznámka č. 29 – Osobní náklady

V roce 2020 vznikly tyto osobní náklady:

1) Mzdy a příspěvky v zásadě vycházejí ze systému odměňování, který je uplatňován na úrovni EU, a jsou s ním srovnatelné.

Průměrný počet zaměstnanců vyjádřený jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ)[52] činil 3 923 (3 770 v roce 2019), z nichž 356 byli vedoucí pracovníci (349 v roce 2019).

Osobní náklady v roce 2020 vzrostly zejména v důsledku vyššího průměrného počtu pracovníků zaměstnaných ECB a vyšších nákladů zejména v souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru, a to v důsledku použití nižší diskontní sazby pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2020 (viz poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Odměňování členů Výkonné rady a Rady dohledu
Členům Výkonné rady a členům Rady dohledu, které zaměstnává ECB, je vyplácena základní mzda a příspěvky na bydlení. Prezident či prezidentka nepobírá příspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. Členům Výkonné rady a předsedovi či předsedkyni Rady dohledu je dále vyplácen příspěvek na reprezentaci. V souladu s pracovním řádem pro zaměstnance Evropské centrální banky mohou mít členové obou rad podle své životní situace nárok na příspěvky na domácnost, dítě a vzdělání dítěte. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní a zdravotní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a na úrazové pojištění. Příspěvky jsou nezdanitelné a nezapočítávají se do nároku na důchod.

Níže jsou uvedeny základní mzdy členů Výkonné rady a Rady dohledu zaměstnaných ECB (tedy bez zástupců vnitrostátních orgánů dohledu) v roce 2020:[53]

1) Frank Elderson se ujal funkce člena Výkonné rady 15. prosince 2020; jeho plat za zbytek prosince bude zahrnut do nákladů za rok 2021.
2) Tato celková částka nezahrnuje mzdy místopředsedů Rady dohledu (Sabine Lautenschlägerové do února 2019 a Yvese Mersche od října 2019 do 14. prosince 2020), které jsou vykazovány společně se mzdou ostatních členů Výkonné rady.

Celková výše příspěvků vyplacená členům obou rad a odvodů ECB na jejich zdravotní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a úrazové pojištění dosáhla 1 201 810 EUR (1 182 767 EUR v roce 2019).

Bývalým členům Výkonné rady a Rady dohledu mohou být po skončení výkonu funkce vypláceny po omezenou dobu přechodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2020 činily tyto platby a související rodinné příspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a úrazové pojištění bývalých členů obou rad 1 555 042 EUR (864 287 EUR v roce 2019). Zvýšení těchto plateb je způsobeno především počtem členů rad, kteří odešli z ECB v letech 2019 a 2020.

Penze, včetně dávek po skončení pracovního poměru, a příspěvky na zdravotní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a úrazové pojištění za bývalé členy rad či osoby na nich závislé dosáhly 928 149 EUR (1 848 157 EUR v roce 2019).[54]

Poznámka č. 30 – Správní náklady

V roce 2020 vznikly tyto správní náklady:

Celkový pokles správních nákladů v roce 2020 byl způsoben především nižšími náklady na podporu externího poradenství (dále jen „externí služby“) a pracovní cesty („ostatní náklady“), které se týkaly především úkolů dohledu (viz poznámka č. 26 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“). Tento pokles byl částečně kompenzován vyššími náklady IT v důsledku značné poptávky po službách IT ve vztahu k práci na dálku v roce 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19.

Poznámka č. 31 – Náklady na bankovky

Tyto náklady převážně souvisejí s přeshraniční přepravou eurobankovek mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek nových bankovek a mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostatečných a přebytečných zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.

3 Zpráva nezávislého auditora

Prezidentka a Rada guvernérů
Evropské centrální banky

Frankfurt nad Mohanem

Zpráva o auditu účetních výkazů ECB 2020

Výrok

Provedli jsme audit účetních výkazů Evropské centrální banky (ECB) za rok končící 31. prosince 2020 – obsažených v roční účetní závěrce ECB –, které se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu důležitých účetních pravidel a dalších vysvětlujících poznámek.

Podle našeho názoru přiložené účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice ECB k 31. prosinci 2020 a výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35), v platném znění, které je založeno na obecných zásadách ECB (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34), v platném znění.

Základ pro vydání výroku

Audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Naše povinnosti podle těchto standardů jsou dále popsány v naší zprávě v části „Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů“. Jsme na ECB nezávislí v souladu s německými etickými standardy, které se na náš audit účetních výkazů vztahují a které jsou v souladu s etickým kodexem pro auditory a účetní znalce vydaným Radou pro mezinárodní etické standardy pro účetní (kodex IESBA), a v souladu s těmito standardy plníme naše další etické povinnosti. Jsme přesvědčeni, že získané důkazní informace poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku.

Další informace

Za další informace uvedené v roční účetní závěrce ECB odpovídá Výkonná rada ECB (dále jen „Výkonná rada“). Patří mezi ně veškeré informace obsažené v roční účetní závěrce ECB s výjimkou účetní výkazů ECB a naší zprávy auditora.

Náš výrok o účetních výkazech se k těmto dalším informacím nevztahuje a nevydáváme k nim žádný zvláštní výrok.

V souvislosti s naším auditem účetních výkazů odpovídáme za to, že si tyto další informace přečteme a přitom zvážíme, zda se tyto další informace významně neodchylují od účetních výkazů nebo našich poznatků, které jsme získali v průběhu auditu, nebo se jinak jeví být významně nesprávné.

Odpovědnost Výkonné rady a osob pověřených odpovědností za účetní výkazy

Výkonná rada odpovídá za sestavení účetních výkazů a za věrné zobrazení skutečností v nich obsažených v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35), v platném znění, které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34), v platném znění. Tato odpovědnost zahrnuje vnitřní kontrolní systém, který považuje Výkonná rada za nezbytný pro sestavení účetních výkazů, jež neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, či chyby.

Při přípravě účetních výkazů odpovídá Výkonná rada za posouzení, zda je ECB schopna nepřetržitě trvat jakožto účetní jednotka, v příslušných případech za oznámení záležitostí souvisejících s nepřetržitým trváním účetní jednotky a za použití předpokladu nepřetržitého trvání subjektu v účetnictví.

Osoby pověřené správou a řízením nesou odpovědnost za dohled nad postupy ECB v oblasti finančního vykazování.

Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní výkazy jako celek neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, nebo chyby, a vydat zprávu auditora, která obsahuje náš výrok. Přiměřená jistota představuje vysokou míru jistoty, nikoli však záruku, že audit provedený v souladu s ISA zjistí každou významnou nesprávnost, pokud existuje. Nesprávnosti mohou vzniknout v důsledku podvodu či chyby a považují se za významné, pokud by od nich bylo možné přiměřeně očekávat, že jednotlivě nebo v úhrnu ovlivní ekonomická rozhodnutí uživatelů těchto účetních výkazů přijatá na jejich základě.

V rámci auditu prováděného v souladu s ISA přistupujeme k celému auditu během jeho plánování i výkonu s vlastním odborným úsudkem a profesionální skepsí. Dále také:

  • identifikujeme a posuzujeme rizika významných nesprávností v účetních výkazech, ať už v důsledku podvodu, nebo chyby, navrhujeme a provádíme postupy, které na tato rizika reagují, a získáváme důkazní informace, jež poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku. Riziko nezjištění významné nesprávnosti způsobené podvodem je vyšší než riziko vyvolané chybou, neboť podvod může zahrnovat nekalé praktiky, padělání, úmyslné vynechání, zkreslení nebo překonání systému vnitřní kontroly;
  • získáváme informace o systému vnitřní kontroly, které s auditem souvisejí, s cílem navrhnout auditorské postupy, jež jsou za dané situace vhodné. Účelem tohoto postupu však není vydat výrok o účinnosti systému vnitřní kontroly ECB;
  • hodnotíme vhodnost uplatňovaných účetních pravidel a přiměřenost účetních odhadů a souvisejících informací zveřejněných vedením;
  • posuzujeme vhodnost uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání subjektu ze strany vedení v rámci účetnictví a na základě získaných důkazních informací existenci významné nejistoty ve vztahu k událostem nebo podmínkám, která může vyvolat podstatnou pochybnost o schopnosti ECB nepřetržitě pokračovat v činnosti. Pokud dojdeme k závěru, že významná nejistota existuje, jsme povinni upozornit ve zprávě auditora na související informace zveřejněné v účetních výkazech, nebo pokud jsou takové informace nedostačující, upravit náš výrok. Naše závěry vycházejí z důkazních informací získaných do data naší zprávy auditora;
  • hodnotíme celkovou prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů včetně zveřejněných informací, a zda účetní výkazy přestavují podkladové transakce a události způsobem, který věrně zobrazuje skutečnost.

Jsme povinni komunikovat s osobami pověřenými správou a řízením ve věcech, které se mimo jiného týkají plánovaného rozsahu a načasování auditu i významných zjištění auditu, včetně jakýchkoli významných nedostatků v systému vnitřní kontroly, jež během auditu zjistíme.

Frankfurt nad Mohanem 10. února 2021

Baker Tilly GmbH & Co. KG
Wirtschaftsprüfungsgesellschaft

(Düsseldorf)

4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty

Toto rozhodnutí není součástí účetní závěrky ECB za rok 2020.

Podle článku 33 statutu ESCB je čistý zisk ECB převáděn v tomto pořadí:

  1. částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu a
  2. zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.[55]

Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.[56]

Čistý zisk ECB za rok 2020 činil 1 643 mil. EUR. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů byla v rámci prozatímního rozdělení zisku národním centrálním bankám zemí eurozóny vyplacena 29. ledna 2021 částka 1 260 mil. EUR. Dále rozhodla Rada guvernérů rozdělit národním centrálním bankám zemí eurozóny zbývající zisk 383 mil. EUR.

© Evropská centrální banka, 2021

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0

Internetové stránky www.ecb.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosář ECB (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISBN 978-92-899-4656-8, ISSN 2443-4833, doi:10.2866/615, QB-BS-21-001-CS-Q

  1. V celém tomto dokumentu nemusí uváděné číslice se součty vždy přesně souhlasit a procentní podíly nemusí vždy přesně odrážet absolutní údaje, a to v důsledku zaokrouhlování.
  2. „Účetní výkazy“ zahrnují rozvahu, výkaz zisku a ztráty a související poznámky. „Roční účetní závěrka“ zahrnuje účetní výkazy, zprávu o činnosti, zprávu auditora a rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty. Další informace o související přípravě a schvalovacím postupu jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  3. Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst C 202, 7.6.2016, s. 1), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  4. Protokol č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 230).
  5. APP sestává z třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). ECB nenakupuje cenné papíry v rámci CSPP. Další informace o programu APP jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  6. Více informací o PEPP je k dispozici na internetových stránkách ECB.
  7. Viz tisková zpráva z 12. března 2020 o rozhodnutích Rady guvernérů.
  8. Viz tisková zpráva z 18. března 2020 o rozhodnutích Rady guvernérů.
  9. Viz tisková zpráva ze 4. června 2020 o rozhodnutích Rady guvernérů.
  10. Viz tisková zpráva z 10. prosince 2020 o rozhodnutích Rady guvernérů.
  11. Více informací o omezení splatnosti pro APPPEPP je k dispozici na internetových stránkách ECB.
  12. Tato aktiva jsou zahrnuta pod rozvahovými položkami „pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny – zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva“ a „pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“.
  13. Náklady vzniklé ECB při plnění jejích úkolů dohledu jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků vyměřovaných dohlíženým subjektům. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  14. Rozvahová položka „účty přecenění“" obsahuje také přecenění týkající se požitků po skončení pracovního poměru.
  15. Viz tisková zpráva z 30. ledna 2020 o upsaném základním kapitálu ECB po vystoupení Bank of England z ESCB.
  16. Amortizace vyplývá z účetní zásady vyžadující, aby byly cenné papíry v čase před svou splatností přeceňovány nahoru či dolů v závislosti na tom, zda byly zakoupeny s diskontem (pod nominální hodnotou) nebo s prémií (nad nominální hodnotou). Cenné papíry v rámci APP byly nakoupeny v průměru s prémií, a v důsledku toho se za jinak stejných podmínek jejich účetní hodnota časem snižuje.
  17. Výnosy z poplatků za dohled jsou zachyceny pod položkou „ostatní výnosy a náklady“ (graf 13).
  18. Ukazatel ES je definován jako pravděpodobností vážený průměr ztrát, ke kterým dochází při nejhorším (1-p) procentuálním podílu scénářů, kde p označuje hladinu významnosti.
  19. Další informace o přístupech k modelování rizik jsou k dispozici zde: „The financial risk management of the Eurosystem’s monetary policy operations“, ECB, červenec 2015.
  20. Operační riziko je definováno jako riziko negativního finančního, provozního nebo reputačního dopadu v důsledku lidského faktoru, nedostatečného provádění nebo selhání způsobu vnitřního řízení a provozních procesů, selhání systémů, na nichž jsou tyto procesy založeny, nebo vnějších událostí (např. přírodních katastrof nebo útoků z vnějšku).
  21. Další informace o struktuře řízení ECB jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  22. Řízení v oblasti rizika jednání v rozporu s pravidly získalo zvýšenou pozornost v korporátním i veřejném sektoru. Doplňuje řízení finančního a operačního rizika a pro ECB může být definováno jako riziko reputační nebo jiné škody způsobené vysoce postavenými úředníky nebo zaměstnanci ECB, kteří nejednají v souladu s etickými pravidly a pravidly integrity nebo standardy dobré správy a řízení ECB.
  23. Podrobná účetní pravidla ECB jsou stanovena v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 1), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
    V zájmu zajištění harmonizovaného účetnictví a finančního vykazování operací Eurosystému je výše uvedené rozhodnutí založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 37), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
    Tato pravidla, jež se pravidelně přezkoumávají a aktualizují, považuje-li se to za vhodné, odpovídají ustanovením článku 26.4 statutu ESCB, která vyžadují harmonizovaný přístup k pravidlům pro účtování a účetní vykazování operací Eurosystému.
  24. V případě správních položek časového rozlišení a rezerv se uplatňuje minimální prahová hodnota 100 000 EUR.
  25. K 31. prosinci 2020 se systému TARGET2 účastnily tyto národní centrální banky zemí mimo eurozónu: Българска народна банка (Bulharská národní banka), Danmarks Nationalbank, Hrvatska narodna banka, Narodowy Bank Polski a Banca Naţională a României.
  26. Finanční prostředky akumulované zaměstnancem prostřednictvím dobrovolných příspěvků lze použít při odchodu do důchodu k přikoupení dodatečné penze. Tato penze je od daného okamžiku zahrnuta do závazku vyplývajícího z definovaných požitků.
  27. Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (ECB/2010/29) (2011/67/EU), (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  28. „Klíčem pro přidělování bankovek“ se rozumí procentní podíly, které vyplývají z přihlédnutí k podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče k upisování základního kapitálu na podíl NCB na této celkové emisi.
  29. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 26), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  30. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/298 ze dne 15. prosince 2014 o prozatímním přerozdělování příjmu ECB (ECB/2014/57) (Úř. věst. L 53, 25.2.2015, s. 24), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  31. Viz Příručka o schodku a dluhu státu, Eurostat, 2019.
  32. To odpovídá 504,8 tuny.
  33. Aktiva po odečtení pasiv v příslušné cizí měně, která podléhají přecenění podle kurzu cizí měny. Zde jsou zahrnuta pod položkami „pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny“, „pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny“, „položky časového rozlišení“ (v aktivech) a pasivní „položky časového rozlišení“ a rovněž zohledňují devizové forwardové a swapové transakce v podrozvahových položkách. Vliv zisku z přecenění finančních nástrojů v cizí měně v důsledku přecenění není zahrnut.
  34. Další podrobnosti o operacích Eurosystému na poskytnutí likvidity v eurech oproti způsobilému zajištění lze nalézt na internetových stránkách ECB.
  35. Další informace o APP jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  36. Další informace o PEPP jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  37. Další informace o kategoriích aktiv způsobilých v rámci PEPP jsou k dispozici v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/440 ze dne 24. března 2020 o dočasném nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv (ECB/2020/17) (Úř. věst. L 91, 25.3.2020, s. 1), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  38. Tržní hodnoty jsou orientační a byly odvozeny na základě tržních kotací. Pokud nejsou tržní kotace k dispozici, tržní ceny jsou odhadnuty za použití interních modelů Eurosystému.
  39. Od 16. března 2016 činí úroková sazba používaná Eurosystémem v jeho nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace 0,00 %.
  40. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  41. Zápůjčky cenných papírů, které nevedou k neinvestovanému hotovostnímu zajištění na konci roku, jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 17 „programy zápůjček cenných papírů“).
  42. EURO1 a RT1 jsou platební systémy provozované společností ABE CLEARING S.A.S à capital variable (EBA Clearing).
  43. Pilíř definovaných požitků v plánu odráží pouze povinné příspěvky ECB a jejích zaměstnanců. V roce 2020 činily dobrovolné příspěvky zaměstnanců v rámci pilíře definovaných příspěvků 186 mil. EUR (171 mil. EUR v roce 2019). Tyto příspěvky jsou investovány do aktiv plánu a dávají vzniknout odpovídající povinnosti stejné výše.
  44. Odhad nákladů současné služby je prováděn pomocí diskontní sazby platné v předešlém roce.
  45. Statistické údaje použité pro tuto úpravu byly ECB oznámeny Evropskou komisí v souladu s pravidly stanovenými v rozhodnutí Rady ze dne 15. července 2003 o statistických údajích, jež mají být použity k úpravě klíče pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (2003/517/ES) (Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 43).
  46. ECB nenakupuje cenné papíry na základě CSPP, a proto nemá související cenné papíry v držbě k zapůjčení.
  47. Zůstane-li na konci roku neinvestováno hotovostní zajištění, zaúčtují se tyto transakce na rozvahové účty (viz poznámka č. 9 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 11 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).
  48. Počínaje obdobím placení poplatku 2020 budou poplatky ECB za dohled vypočítávány po skončení období placení poplatků v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) 2019/2155 ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1163/2014 o poplatcích za dohled (ECB/2019/37) (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 70).
  49. Viz čl. 5 odst. 3 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 ze dne 22. října 2014 o poplatcích za dohled (ECB/2014/41) (Úř. věst. L 311, 31.10.2014, s. 23), v platném znění. Neúřední konsolidované znění se seznamem změn lze nalézt zde.
  50. Do konce dubna 2021 přijme Rada guvernérů rozhodnutí ECB o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2020.
  51. Viz Annual Report 2019/20, BIS.
  52. Ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ) je jednotka odpovídající práci jednoho zaměstnance na plný pracovní úvazek po dobu jednoho roku. Poměrně k počtu odpracovaných hodin jsou započteni zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, na dobu určitou a s krátkodobou pracovní smlouvou a účastníci vzdělávacího programu ECB pro absolventy vysokých škol. Započteni jsou rovněž zaměstnanci na mateřské dovolené a dlouhodobé dovolené. Zaměstnanci na neplacené dovolené nejsou započteni.
  53. Tyto částky jsou uvedeny brutto, tedy před odvody ve prospěch EU.
  54. Čistá částka zaznamenaná ve výkazu zisku a ztráty v souvislosti s důchodovými opatřeními stávajících členů Výkonné rady a stávajících členů Rady dohledu zaměstnaných ECB, viz poznámka č. 13.3 „ostatní“.
  55. Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.
  56. Podle článku 32.5 statutu ESCB se úhrnný měnový příjem národních centrálních bank rozdělí mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB.