Nejčastější otázky a odpovědi ke studii týkající se stanovení environmentální stopy eurobankovek

Otázka č. 1: Jaký je na základě výsledků studie dopad výroby bankovek na životní prostředí?

Studie o environmentální stopě bankovek dospěla k závěru, že environmetální dopad osoby platící eurobankovkami v eurozóně po dobu jednoho roku je velmi nízký. Odpovídá osmikilometrové jízdě automobilem nebo 0,01 % celkového dopadu Evropana na životní prostředí.

Otázka č. 2: Je to poprvé, co zkoumáte dopad bankovek na životní prostředí?

Ne. V roce 2004 jsme provedli hodnocení životního cyklu (LCA) s cílem změřit dopad na životní prostředí u první série eurobankovek. LCA je mezinárodně uznávaný rámec pro hodnocení dopadu výrobku, jako je bankovka, na životní prostředí. Zabývá se všemi fázemi životního cyklu výrobku od začátku (těžba surovin) až do konce (konečná likvidace). Výsledky byly použity k zavedení opatření ke snížení dopadu eurobankovek na životní prostředí, jako je nahrazení běžně používané bavlny při výrobě bankovek udržitelnou bavlnou.

Otázka č. 3: Jaká je metodika stanovení environmentální stopy produktu?

Metodika stanovení environmentální stopy produktu (PEF) souvisí s metodou hodnocení životního cyklu uvedenou v předcházející odpovědi. Byla vyvinuta Evropskou komisí, aby vyhodnotila environmentální stopu podobných výrobků a služeb. Metodika PEF zahrnuje 16 dopadů na životní prostředí, včetně změny klimatu způsobené emisemi skleníkových plynů, využíváním půdy a vody. Je to poprvé, kdy byla metodika PEF použita ke studiu dopadu bankovek jako platebního prostředku na životní prostředí.

Otázka č. 4:Proč jste zvolili metodiku stanovení environmentální stopy produktu?

Výsledky stanovení environmentální stopy produktu (PEF) usnadňují srovnání ekologické stopy různých typů výrobků a služeb. Metodika PEF rovněž poskytuje jasné pokyny, požadavky a technické podrobnosti o tom, jak posuzovat dopad bankovek jakožto platebního prostředku na životní prostředí. Poskytuje spravedlivé a nezaujaté posouzení komplexní sítě stran zúčastněných v peněžním cyklu eura bez ohledu na jejich velikost, průmyslové odvětví nebo zeměpisnou polohu.

Otázka č. 5: Jsou výsledky hodnocení životního cyklu a stanovení environmentální stopy produktu srovnatelné?

Vzhledem k tomu, že hodnocení životního cyklu z roku 2004 a současná studie týkající se stanovení environmentální stopy produktu nepoužily stejnou funkční jednotku nebo metodiku, není možné provést přímé srovnání.

Otázka č. 6: Jaká opatření budou přijata v důsledku studie zaměřené na stanovení environmentální stopy produktu?

Cílem Eurosystému je snížit ekologickou stopu hotovosti. Studie týkající se stanovení environmentální stopy produktu bude výchozím bodem pro vytyčení environmentálních cílů a přijetí konkrétních kroků ke zlepšení, jakož i pro přezkum a doplnění stávajících iniciativ. Studie bude rovněž použita k posouzení toho, jak případné změny vlastností bankovek ovlivní ekologickou stopu peněžního cyklu.

Otázka č. 7: Jsou eurobankovky méně nebo více šetrné k životnímu prostředí než jiné platební prostředky?

Je to poprvé, kdy Eurosystém použil metodiku stanovení environmentální stopy produktu ke studiu dopadu eurobankovek na životní prostředí. V této fázi nevíme, nakolik je placení bankovkami srovnatelné s dalšími platebními prostředky, ale v současné době zkoumáme možnost provedení podobné studie pro jiné způsoby placení.

Otázka č. 8: Bude se v budoucnu studie stanovení environmentální stopy u bankovek opakovat?

Záměrem je, aby Eurosystém podobné studie pravidelně opakoval.