Nastal čas na ochranu evropské ekonomiky proti klimatické změně

23. listopadu 2023

Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury, Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky, a Christine Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky

Tento příspěvek je první z naší série příspěvků zaměřených na COP28

Tempo změny klimatu nabírá na obrátkách. Čas omezit globální oteplování na 1,5 °C téměř vypršel. Buď budeme v rámci svého mandátu situaci řešit, nebo na svou nečinnost tvrdě doplatíme.

V době, kdy se tvůrci politik, vedoucí představitelé podniků a občanská společnost připravují na jednání o změně klimatu na konferenci COP28, která se koná příští týden v Dubaji, je nepochybné, že se rok 2023 zapíše do historie jako zatím vůbec nejteplejší. Extrémní požáry, sucha a povodně se nepříznivě podepisují na lidských životech a ekonomikách po celém světě. Fakta jsou jasná: analýza Evropské centrální banky ukazuje, že čím déle budeme se snížením emisí a přechodem na zelenou ekonomiku otálet, tím více zaplatíme. Z investičního průzkumu Evropské investiční banky z roku 2023 vyplývá, že každé dva ze tří evropských podniků již zaznamenávají škody a ztráty způsobené změnou klimatu.

Zároveň se však mění způsob, jakým poháníme naše ekonomiky, a energetická transformace se rychle vyvíjí. Kombinace politik, inovací, stanovování cen uhlíku a financování ze soukromých prostředků a daní – mimo jiné prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu – urychluje investice do technologií, které pomohou zmírnit zhoršování situace v důsledku pokračujícího spalování fosilních paliv a globálního oteplování.

Jak ukazuje světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury, celosvětové výdaje na čistou energii lámou rekordy. Tento přechod na čistší energii není pouze projevem dobré vůle, ale je smysluplný i z ekonomického hlediska. Zavedení obnovitelných zdrojů energie je totiž nyní levnější a rychlejší než vybudování nové infrastruktury pro fosilní paliva. Ve světě zvýšené geopolitické nejistoty pomáhají technologie čisté energie jednotlivým zemím zvýšit jejich energetickou bezpečnost a nezávislost.

Přechod na zelenou ekonomiku je důležitý nejen pro ochranu životního prostředí, ale také pro ochranu naší ekonomiky. Z ekonomického hlediska není rozumné investovat do zdrojů energie, které jsou stále méně konkurenceschopné, a nevěnovat pozornost průlomovým technologickým objevům, které budou v budoucnu utvářet skladbu zdrojů energie. Pokud se Evropa nepřipojí ke globální energetické revoluci, nenapravitelně tím poškodí svou konkurenceschopnost.

Chce-li se tomuto výsledku vyhnout, musí být prozíravá, ambiciózní a odhodlaná. Musí vytvořit stabilní a příznivé regulační prostředí s přesně definovanými strategickými cíli, v němž je soukromý kapitál pevně nasměrován do zelených technologií. Úspěšnost inovací je rovněž podmíněna rovnými podmínkami na celosvětové úrovni.

Průlomové objevy v oblasti čistých technologií pomohou financovat finanční nástroje, jako jsou zelené dluhopisy vydávané EU, které by byly ještě účinnější v plně dokončené unii kapitálových trhů. Způsoby nebo záruky financování na míru za účelem zmírnění rizika spojeného s vysoce inovativními soukromými investicemi, jako jsou plovoucí větrné elektrárny, zelený vodík nebo nové technologie výroby baterií, pomohou zavést infrastrukturu, kterou Evropa potřebuje k dosažení čisté nuly. Na celosvětové úrovni by stanovení cen uhlíku zajistilo transparentnost, která by podpořila spotřebitele a investory v přechodu na udržitelné a energeticky účinné produkty a aktiva.

Zapojení Evropy však samo o sobě nestačí: pokud se nepřidají i ostatní, nemáme šanci uspět. Iniciativy, jako je Zelená dohoda pro Evropu, by měly být propojeny s ambiciózními rozvojovými politikami, které podporují rozvojové regiony mimo Evropu při zavádění čistých zdrojů energie. Investice do špičkových evropských technologií mohou a budou mít pozitivní dopad.

Při úsilí o transformaci naší ekonomiky musíme zapojit všechny. Cílem Evropy musí být řádná, inkluzivní a spravedlivá transformace. Politiky v oblasti změny klimatu a přechodu na zelenou ekonomiku by mohly nejvíce pocítit nejzranitelnější podniky a domácnosti. Je zapotřebí přijmout dobře cílená dočasná fiskální opatření a iniciativy na podporu rekvalifikace, aby se zátěž spojená s přechodem na zelenou ekonomiku rozložila spravedlivě.

Vzhledem k souvisejícím ekonomickým výzvám jsou politiky v oblasti změny klimatu příliš často vnímány jako obětní beránek. Důsledky nečinnosti by však byly mnohem horší. Odpověď nespočívá v oslabení našich ambicí, ale naopak v úplném využití potenciálu našich inovátorů, ve zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti evropské ekonomiky a v zajištění spravedlivější a udržitelnější budoucnosti pro všechny.

Konference COP28 je pro EU a celý zbytek světa příležitostí ukázat, že jsou odhodlány stát v čele boje proti změně klimatu a podpořit toto odhodlání konkrétními opatřeními. V rámci svého mandátu se tohoto společného úsilí zúčastníme.

Tento příspěvek byl rovněž zveřejněn jako stanovisko v několika evropských novinách.

Podívejte se na blog ECB a přihlaste se k odběru dalších příspěvků.