Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Amsterodam 9. června 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci. Ráda bych poděkovala panu prezidentovi Knotovi za jeho milou pohostinnost a vyjádřila naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za vynikající organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů.

Vysoká inflace je pro nás pro všechny velkou výzvou. Rada guvernérů zajistí, aby se inflace ve střednědobém horizontu navrátila k našemu dvouprocentnímu cíli.

V květnu inflace opět výrazně posílila, a to především v důsledku rychle rostoucích cen energií a potravin, na které měla vliv také válka. Inflační tlaky se však rozšířily a zesílily, protože ceny za mnohé zboží a služby citelně rostly. Odborníci Eurosystému revidovali své základní projekce inflace výrazně směrem nahoru. Tyto projekce naznačují, že inflace po určitou dobu zůstane na nežádoucí zvýšené úrovni. Očekává se však, že zmírňující náklady na energie, zlepšení v oblasti narušených dodávek v souvislosti s pandemií a návrat měnové politiky k normálu povedou k poklesu inflace. Nové projekce předpokládají meziroční inflaci v roce 2022 na úrovni 6,8 % a následně její pokles na 3,5 % v roce 2023 a na 2,1 % v roce 2024 – více než v březnových projekcích. Znamená to, že celková inflace se na konci horizontu projekcí očekává mírně nad naším cílem. Inflace bez započtení cen energií a potravin by měla dosahovat průměrných hodnot 3,3 % v roce 2022, 2,8 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024, tedy rovněž větších než v projekcích z března.

Neoprávněná agrese Ruska na Ukrajině nadále tlumí ekonomiku v Evropě i jinde. Narušuje obchod, vede k nedostatku materiálů a přispívá k vysokým cenám energií a komodit. Tyto faktory budou nadále tlumit důvěru v ekonomice a hospodářský růst, zejména v blízkém horizontu. Existují nicméně příznivé podmínky pro další růst ekonomiky v důsledku pokračujícího znovuotevírání ekonomiky, silného trhu práce, fiskální podpory a úspor vytvořených během pandemie. Až stávající nepříznivé faktory poleví, hospodářská aktivita by měla opět oživit. Tento výhled se víceméně odráží v projekcích sestavených odborníky Eurosystému, které předpokládají meziroční růst reálného HDP na úrovni 2,8 % v roce 2022, 2,1 % v roce 2023 a 2,1 % v roce 2024. Ve srovnání s březnovými projekcemi byl výhled revidován pro rok 2022 a 2023 znatelně směrem dolů, zatímco pro rok 2024 byl revidován směrem nahoru.

Na základě našeho aktualizovaného hodnocení jsme se rozhodli přijmout další kroky navracející naši měnovou politiku k normálu. Během celého tohoto procesu si Rada guvernérů při provádění měnové politiky zachová otevřené možnosti, bude vycházet z údajů a jednat postupně a flexibilně.

Zaprvé jsme se rozhodli ukončit k 1. červenci 2022 čisté nákupy aktiv v rámci našeho programu nákupu aktiv (APP). Rada guvernérů má nadále v úmyslu reinvestovat v plném rozsahu jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení podmínek dostatečné likvidity a náležitého nastavení měnové politiky.

Zadruhé jsme provedli důkladný přezkum podmínek, jež by měly být dle signalizace měnové politiky splněny, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Na základě tohoto hodnocení došla Rada guvernérů k závěru, že tyto podmínky byly splněny. Z tohoto důvodu a v souladu se sledem měnověpolitických opatření máme v úmyslu zvýšit na našem červencovém měnověpolitickém zasedání základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Pokud jde o následující období, v září očekáváme další zvýšení základních úrokových sazeb ECB. O jak velké zvýšení půjde, bude záležet na aktualizovaném střednědobém inflačním výhledu. Pokud se střednědobý inflační výhled nezmění nebo zhorší, na našem zářijovém zasedání bude přiměřený větší přírůstek.

Zatřetí, ohledně období po září předpokládáme na základě našeho nynějšího hodnocení, že bude vhodné postupné, ale udržitelné zvyšování úrokových sazeb. V souladu se závazkem Rady guvernérů ke střednědobému cíli ve výši 2 % bude tempo, jakým Rada guvernérů bude přizpůsobovat svou měnovou politiku, záviset na aktuálních údajích a na tom, jak bude hodnotit vývoj inflace ve střednědobém horizontu.

V rámci mandátu Rady guvernérů zůstane v napjatých podmínkách flexibilita jedním z prvků měnové politiky, kdykoli bude ohrožena transmise měnové politiky a tím pádem také dosažení cenové stability.

Úplné znění rozhodnutí, která jsme dnes přijali, je uvedeno v tiskové zprávě, dostupné na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

V krátkodobém horizontu očekáváme, že hospodářská aktivita bude tlumena vysokými náklady na energie, zhoršováním směnných relací, větší nejistotou a nepříznivým dopadem vysoké inflace na disponibilní důchod. Válka na Ukrajině a obnovené pandemické restrikce v Číně opět zhoršily problémy v dodávkách. Podniky proto čelí vyšším nákladům a narušení dodavatelských řetězců a jejich výhled hospodářského růstu v budoucnu se zhoršil.

Působí však také faktory, které hospodářskou aktivitu podporují. Ty by měly v příštích měsících posílit. Znovuotevření sektorů, které byly pandemií postiženy nejvíce, a silný trh práce, kdy má práci více lidí, bude nadále podporovat příjmy obyvatel a jejich spotřebu. Tlumící vliv mají také úspory vytvořené během pandemie.

Dopad války pomáhá zmírnit fiskální politika. Cílená a dočasná rozpočtová opatření chrání ty občany, kteří pociťují tlak vyšších cen energií, a přitom omezuje riziko posílení inflačních tlaků. K rychlejšímu a udržitelnému růstu ekonomiky eurozóny a zvýšení odolnosti vůči celosvětovým šokům by pomohlo také rychlé provádění plánů investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU, souboru opatření „Fit for 55“ a plánu REPowerEU.

Inflace

Inflace v květnu dále vzrostla na 8,1 %. Ačkoli vlády zasáhly a pomohly růst cen energií zpomalit, ty převyšovaly o 39,2 % úroveň o rok dříve. Tržní ukazatele naznačují, že celosvětové ceny energií zůstanou v krátkodobém horizontu vysoké, ale poté v určitém rozsahu zmírní. Ceny potravin v květnu vzrostly o 7,5 %, což zčásti odráží důležitou pozici Ukrajiny a Ruska mezi hlavními světovými producenty zemědělského zboží.

Výraznější růst cen byl také důsledkem obnovených problémů v dodávkách a oživení domácí poptávky zejména v sektoru služeb, a to vzhledem ke znovuotevírání naší ekonomiky. Růst cen je stále rozšířenější napříč sektory. Ukazatele jádrové inflace tudíž dále rostly.

Na trhu práce dochází nadále ke zlepšení a nezaměstnanost dosáhla v dubnu historického minima 6,8 %. Nabídka volných pracovních míst napříč mnoha sektory ukazuje vysokou poptávku po pracovních silách. Růst mezd, včetně výhledových ukazatelů, začal posilovat. Postupem času by posilující ekonomika a do určité míry také efekty dohánění měly podpořit rychlejší tempo růstu mezd. I když většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání odvozených z finančních trhů a šetření mezi odborníky činí zhruba 2 %, počáteční známky revizí převyšujících cíl u těchto ukazatelů si vyžadují pečlivé sledování.

Hodnocení rizik

Rizika související s pandemií klesla, ale válka nadále představuje značné riziko poklesu hospodářského růstu. Jedním z hlavních rizik by bylo zejména další narušení dodávek energií do eurozóny, které se odráží v nepříznivém scénáři obsaženém v projekcích odborníků Eurosystému. Dále pokud by měla válka eskalovat, důvěra v ekonomice by se mohla zhoršit, omezení na straně nabídky by mohla vzrůst a náklady na energie a potraviny by mohly oproti očekávání zůstat vytrvale vyšší.

Rizika spojená s inflací jsou v prvé řadě proinflační. Mezi riziky spojenými se střednědobým inflačním výhledem je také trvalé zhoršování výrobní kapacity naší ekonomiky, vytrvale vysoké ceny energií a potravin, inflační očekávání přesahující náš cíl a vyšší než předpokládaný růst mezd. Pokud by měla poptávka ve střednědobém horizontu oslabit, cenové tlaky by se snížily.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby se zvýšily v reakci na měnící se výhled inflace a měnové politiky. Benchmarkové sazby rostou a náklady na financování bank se zvýšily. To se projevilo vyššími sazbami bankovních úvěrů zejména pro domácnosti. Objem úvěrů poskytnutých podnikům nicméně v březnu vzrostl. Důvodem byla pokračující potřeba financovat investice a provozní kapitál, a to na pozadí rostoucích výrobních nákladů, přetrvávajících problémů v dodávkách a nižší závislosti na tržním financování. Vzrostl také objem úvěrů poskytnutých domácnostem, což odráží přetrvávající velkou poptávku po hypotékách.

V souladu s naší strategií měnové politiky provedla Rada guvernérů své podrobné půlroční hodnocení vzájemného vztahu mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Prostředí pro finanční stabilitu se od našeho posledního přezkumu v prosinci 2021 zhoršilo, obzvlášť v krátkém horizontu. Zejména nižší hospodářský růst a posilující nákladové tlaky a také rostoucí bezrizikové sazby a výnosy státních dluhopisů by mohly vést k dalšímu zhoršování podmínek financování, kterým věřitelé čelí. Zároveň by zpřísňující se podmínky financování mohly ve střednědobém horizontu zmenšit stávající zranitelná místa pro finanční stabilitu. Banky, jež měly na začátku roku solidní kapitálové pozice a jejichž aktiva vykazovala zlepšující se kvalitu, nyní čelí vyššímu úvěrovému riziku. Tyto faktory budeme pozorně sledovat. Makroobezřetnostní politika v každém případě nadále představuje první obrannou linii pro zachování finanční stability a řešení střednědobých zranitelných míst.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině působí na ekonomiku eurozóny velmi nepříznivě a výhled je stále spojen s vysokou nejistotou. Existují však podmínky pro pokračování růstu ekonomiky a její další zotavení ve střednědobém horizontu.

Inflace je na nežádoucí vysoké úrovni a očekává se, že po nějakou dobu bude převyšovat náš cíl. Zajistíme, aby se inflace ve střednědobém horizontu navrátila k našemu dvouprocentnímu cíli. Rozhodli jsme proto přijmout další kroky k návratu naší měnové politiky k normálu. Nastavení našich politik bude nadále závislé na údajích a bude odrážet naše vyvíjející se hodnocení výhledu. Jsme připraveni v rámci svého mandátu a v případě nutnosti za použití flexibility přizpůsobit všechny nástroje tomu, aby byla zajištěna stabilizace inflace na úrovni střednědobého dvouprocentního cíle.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média