TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Boris Vujčić, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem, 29. října 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Ceny energií nadále rostou. Tento vývoj představuje pro inflační výhled proinflační rizika a pro výhled hospodářského růstu rizika jeho zpomalení. I když se plné dopady energetického šoku stále projevují, jádrová inflace zůstává zatím celkově stabilní a mzdy nevykazují v této fázi výraznou reakci. Je pravděpodobné, že větší rozsah i doba trvání energetického šoku i dopady z hlediska nepřímých a sekundárních efektů zvýší inflaci a sníží hospodářský růst. Podmínky financování se od našeho posledního zasedání zpřísnily. To bude mít pravděpodobně dopad na inflaci a hospodářský růst. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %.

Máme dobré předpoklady nynější zvýšenou míru nejistoty zvládnout. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na jednotlivých zasedáních a na základě údajů. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedená v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Příchozí údaje naznačují, že hospodářství eurozóny ve třetím čtvrtletí nadále rostlo. Služby, které po oslabení na začátku blízkovýchodního konfliktu oslabily, se zotavily. Zpracovatelský průmysl, digitální služby a vývoz těží z podnikatelských investic spojených s umělou inteligencí. Hospodářskou aktivitu podporují také vládní výdaje na obranu a infrastrukturu. Tyto faktory by měly v blízkém horizontu nadále podporovat hospodářský růst. Současně opětovný růst cen energií zasáhl spotřebitelskou důvěru a je pravděpodobné, že vyšší náklady financování hospodářský růst tlumí.

Míra nezaměstnanosti zůstala v srpnu na úrovni 6,4 %. Růst zaměstnanosti a pracovní síly zůstává utlumený, zatímco produktivita postupně oživuje.

Ve střednědobém horizontu by domácí poptávku měl podpořit nárůst důvěry a reálných příjmů díky postupně klesajícím cenám energií a odolnému trhu práce Hospodářský růst by měly podporovat také investice do činností souvisejících s umělou inteligencí a vládní výdaje na infrastrukturu a obranu. V prostředí posilující zahraniční poptávky by měl oživit růst vývozu.

Vyšší potenciální růst vyžaduje strukturální reformy a musí jej podporovat zdravé veřejné finance. Fiskální udržitelnost je základní kotvou širší hospodářské stability. Fiskální reakce na energetický šok by měla být dočasná, cílená a uzpůsobená dané situaci. Klíčovými stavebními bloky vedoucími k větší dynamice a odolnosti naší ekonomiky jsou zjednodušení a harmonizace pravidel na celém jednotném trhu EU, zrychlení energetické transformace a dokončení unie úspor a investic. S tím, jak se proces schvalování legislativního rámce pro digitální euro dostává do své konečné fáze, připomínáme význam co možná nejrychlejšího dosažení shody na balíčku týkajícím se jednotné měny.

Inflace

Inflace v září vzrostla ze srpnové úrovně 3,2 % na 3,8 %. Tempo růstu cen energií zřetelně posílilo ze srpnové úrovně 14,3 % na 18,9 %. Ceny nafty a benzínu dosáhly v září nových maxim, kdy částečně odrážely zvýšené marže rafinérií. Inflace bez započtení cen energií vzrostla v září na 2,3 %, přičemž v srpnu činila 2,1 %. Tempo růstu cen potravin posílilo z úrovně 1,1 % na 1,3 %. V případě cen služeb vzrostlo tempo jejich růstu v září na 3,2 % po 3,0 % v srpnu, zatímco u zboží inflace poklesla z úrovně 1,2 % na 1,1 %.

Ukazatele jádrové inflace zůstaly celkově stabilní, i když počáteční fáze cenového řetězce ukazují na vzestupný tlak. Mzdové tlaky zůstávají mírné. Tempo růstu náhrad na zaměstnance pokleslo z 3,6 % v prvním čtvrtletí na 3,3 % ve druhém čtvrtletí, přičemž rostoucí produktivita pomohla omezit růst jednotkových nákladů práce. Náš výhledový mzdový přehled naznačuje, že po zbývající měsíce roku 2026 bude růst sjednaných mezd kolísat mezi 2,5 % a 2,8 % a během prvních třech měsíců roku 2027 dosáhne průměru 2,6 %. Inflační očekávání v kratších horizontech vzrostla, ale většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nachází kolem 2 % a podporují tak stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu poblíž cíle.

Ceny energií se zvýšily více, než činil předpoklad v základním scénáři zářijových projekcí odborníků ECB. V důsledku tohoto vývoje inflace v blízkém horizontu pravděpodobně dále posílí a celková inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích výrazně nad cílem. Následně by slábnoucí růst cen energií společně s vlivem vyšších úrokových sazeb měly podpořit návrat inflace k cíli.

Hodnocení rizik

Rizika pro výhled hospodářského růstu jsou na straně jeho zpomalení. Příčinou je zejména konflikt na Blízkém východě a nedávný vývoj související s neoprávněnou válkou Ruska proti Ukrajině. Pokračující narušování dodávek energií by mohlo způsobit další růst jejich cen, a to po delší dobu, než se v současnosti očekává. To by tlumilo reálné příjmy, výdaje a investice. Zhoršování nálady na globálních finančních trzích nebo výraznější přelévání vnějších efektů na světových dluhopisových trzích by mohlo zpřísnit podmínky financování a tlumit tak poptávku. Dále zpřísnit podmínky financování a oslabit důvěru by mohla také fiskální nejistota, čímž by se snížila spotřeba a investice. Opětovný vznik obchodního napětí mezi předními ekonomikami by mohl dále narušovat dodavatelské řetězce, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Naproti tomu by se mohl hospodářský růst ukázat být vyšší, pokud by se ekonomika a energetické trhy adaptovaly oproti očekávání rychleji na narušení způsobené probíhajícími konflikty nebo pokud by byly tyto konflikty udržitelně vyřešeny. Hospodářský růst se může oproti očekávání zvýšit také zaváděním nových technologií podniky v eurozóně, vládními výdaji na infrastrukturu a obranu i reformami k posílení produktivity a dokončením jednotného trhu EU.

Rizika spojená s inflačním výhledem jsou proinflační. Příčinou je zejména konflikt na Blízkém východě a nedávný vývoj související s neoprávněnou válkou Ruska proti Ukrajině. Energetický šok by se mohl dále vystupňovat a jeho dopady na ostatní ceny a mzdy by mohly převýšit stávající očekávání. Vzrůst by mohly zejména ceny plynu v případě dalšího narušování dodávek nebo neobvykle studené zimy v kombinaci s nízkým objemem zásob. Čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím pravděpodobnější bude dopad v podobě plošnější inflace prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů. Obnovené obchodní napětí by mohlo vyústit ve zvýšení fragmentace světových dodavatelských řetězců, omezit dodávky kritických surovin a zhoršit kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Extrémní povětrnostní jevy potenciálně zesílené zintenzivňujícími se podmínkami fenoménu „El Niño“ a obecněji prohlubující se klimatická a přírodní krize by mohly zvyšovat ceny potravin více, než se očekává. Naproti tomu by se mohla inflace ukázat být nižší, pokud by se probíhající geopolitické konflikty podařilo udržitelně vyřešit či pokud by se nepřímé nebo sekundární efekty vyvolané vyššími cenami energií ukázaly být méně výrazné, než se očekává. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku společně s vyššími dlouhodobými úrokovými sazbami by mohly tlumit poptávku a tím také inflaci snižovat.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho předchozího zasedání se finanční podmínky zpřísnily. Úrokové sazby celkově vzrostly, zatímco ceny akcií klesly.

Náklady podniků na tržní dluh se zvýšily z červencových 4,0 % na 4,1 % v srpnu, zatímco úrokové sazby bankovních úvěrů pro podniky zůstaly na 3,8 %. Růst objemu bankovních úvěrů poskytovaných podnikům zpomalil na úroveň 4,2 % v srpnu a září poté, co v červenci dosáhl 4,4 %, zatímco objem nově vydaných podnikových dluhopisů rostl v září tempem 4,2 % poté, co v srpnu činilo toto tempo 3,8 % a v červenci 3,5 %. Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně se standardy pro podnikové úvěry ve třetím čtvrtletí zpřísnily, přičemž banky uváděly obavy týkající se hospodářských rizik, kterým čelí jejich klienti. I přes větší potřeby financování zásob a provozního kapitálu poklesla poptávka po podnikových úvěrech, což odráží zejména vyšší úrokové sazby.

Sazby hypotečních úvěrů v srpnu vzrostly z červencových 3,5 % na 3,6 %, zatímco se růst objemu hypotečních úvěrů v září mírně klesl na 3,0 %. Úvěrové standardy pro hypoteční úvěry zůstaly ve třetím čtvrtletí beze změny, zatímco poptávka po hypotékách vzhledem k vyšším úrokovým sazbám výrazně klesla.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni nastavit měnovou politiku tak, aby zajistila stabilizaci inflace ve střednědobém výhledu na našem cíli 2 %. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na základě údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.