16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/97

(1)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje pro plnění svých úkolů vypracovávání statistiky transakcí peněžního trhu, zejména o zajištěných, nezajištěných a určitých derivátových transakcích peněžního trhu, jak je dále uvedeno v tomto nařízení, které uzavírají měnové finanční instituce s výjimkou centrálních bank a fondů peněžního trhu s jinými měnovými finančními institucemi a které uzavírají měnové finanční instituce s jinými finančními institucemi, vládními institucemi nebo nefinančními podniky, avšak s výjimkou transakcí v rámci skupiny.

(2)

Hlavním účelem shromažďování této statistiky je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) komplexní, podrobné a harmonizované statistické informace o peněžních trzích v eurozóně. Údaje odvozené z transakcí shromažďovaných ve vztahu ke shora uvedeným segmentům trhu poskytují informace o transmisním mechanismu rozhodnutí měnové politiky. Jsou proto statistickým souborem, který je nezbytný pro účely měnové politiky v eurozóně.

(3)

Shromažďování statistických údajů je rovněž nezbytné s cílem umožnit ECB, aby poskytovala analytickou a statistickou podporu jednotnému mechanismu dohledu v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (3). V tomto rámci je shromažďování statistických údajů nezbytné rovněž pro podporu úkolů ECB v oblasti finanční stability.

(4)

Pokud národní centrální banka rozhodne, že nebude shromažďovat údaje vyžadované na základě tohoto nařízení, měla by o tom informovat ECB, přičemž ECB převezme úkol shromažďovat údaje přímo od zpravodajských jednotek.

(5)

ECB je povinna v souladu se Smlouvami a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu ESCB a v některých případech stanovených předpisy Rady na základě čl. 129 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(6)

S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž měnových finančních institucí a současně zajistit dostupnost včasné a vysoce kvalitní statistiky bude ECB zpočátku vyžadovat, aby údaje vykazovaly největší měnové finanční instituce eurozóny, určené podle velikosti jejich celkových hlavních rozvahových aktiv ve srovnání s celkovými hlavními rozvahovými aktivy za všechny měnové finanční instituce eurozóny. Od 1. ledna 2017 může Rada guvernérů ECB rozšířit počet vykazujících měnových finančních institucí tak, že zohlední rovněž další kritéria, kterými jsou například význam činnosti měnové finanční instituce na peněžních trzích a její význam pro stabilitu a fungování finančního systému. S cílem zajistit minimální úroveň geografického zastoupení ECB zajistí, aby v každém členském státě, jehož měnou je euro (dále jen „členský stát eurozóny“), byly alespoň tři zpravodajské měnové finanční instituce. Na základě národních statistické zpravodajské povinnosti mohou národní centrální banky údaje shromažďovat i od měnových finančních institucí, které nepatří do skutečného souboru zpravodajských jednotek; v tomto případě se údaje budou vykazovat a ověřovat podle tohoto nařízení.

(7)

S cílem ještě více minimalizovat zpravodajskou zátěž měnových finančních institucí tím, že jim nebude uložena dvojí zpravodajská povinnost, při současném zajištění dostupnosti včasné a vysoce kvalitní statistiky by ECB měla být oprávněna měnovým finančním institucím udělit výjimku z povinnosti vykazovat údaje o transakcích týkajících se financování cenných papírů nebo derivátových smluv, pokud tyto údaje již byly vykázány registru obchodních údajů a pokud má ECB k včasným a standardizovaným údajům účinný přístup v souladu s požadavky vymezenými v tomto nařízení.

(8)

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 může ECB přijímat nařízení k vymezení a ukládání statistické zpravodajské povinnosti skutečnému souboru zpravodajských jednotek členských států eurozóny. Čl. 6 odst. 4 stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(9)

Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si musí samy řídit organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovat s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(10)

Pokud údaje shromažďované na základě tohoto nařízení obsahují důvěrné statistické informace, uplatní se pravidla ochrany a využití těchto informací obsažená v článcích 8 a 8c nařízení (ES) č. 2533/98.

(11)

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB.

(12)

Uznává se, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), nicméně článek 5 se vztahuje na členské státy eurozóny i na členské státy mimo eurozónu. Nařízení (ES) č. 2533/98 poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(13)

Zpravodajskou povinností na základě tohoto nařízení není dotčena zpravodajská povinnost stanovená v jiných právních aktech a nástrojích ECB, která může alespoň částečně pokrývat vykazování podle jednotlivých transakcí nebo agregované vykazování statistických informací o peněžních trzích,

1.

„zpravodajské jednotky“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

2.

„měnová finanční instituce“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (4) a nestanoví-li některé ustanovení tohoto nařízení jinak, zahrnuje všechny pobočky měnové finanční instituce nacházející se v Unii a ESVO;

3.

„ostatním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů ve smyslu revidovaného Evropského systému účtů (dále jen „ESA 2010“), který je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5);

4.

„pojišťovacími společnostmi“ se rozumí všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění, jak je uvedeno v ESA 2010;

5.

„penzijními fondy“ se rozumí všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění), jak je uvedeno v ESA 2010;

6.

„nefinančními podniky“ se rozumí sektor nefinančních podniků, jak je vymezen v ESA 2010;

7.

„vládními institucemi“ se rozumí institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství, jak je uvedeno v ESA 2010;

8.

„celkovými hlavními rozvahovými aktivy“ se rozumí celková aktiva minus ostatní aktiva ve smyslu nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33);

9.

„statistikou peněžního trhu“ se rozumí statistika týkající se zajištěných, nezajištěných a derivátových transakcí s nástroji peněžního trhu, které spolu v příslušném vykazovaném období uzavírají měnové finanční instituce a které uzavírají měnové finanční instituce s ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy, centrálními bankami, vládními institucemi a nefinančními podniky, avšak s výjimkou transakcí v rámci skupiny;

10.

„nástrojem peněžního trhu“ se rozumí jakýkoli nástroj uvedený v příloze I, II a III;

11.

„fondem peněžního trhu“ se rozumí subjekt kolektivního investování, který musí mít povolení působit jako subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6), nebo se jedná o alternativní investiční fond podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (7), investuje do krátkodobých aktiv a jako zvláštní nebo kumulativní cíle má nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice;

12.

„centrální bankou“ se rozumí centrální banka bez ohledu na to, kde se nachází;

13.

„národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banky členských států Unie;

14.

„referenčním souborem zpravodajských jednotek“ se rozumí měnové finanční instituce, které jsou rezidenty eurozóny (kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu) a které přijímají vklady v eurech a/nebo vydávají jakékoli jiné dluhové nástroje a/nebo poskytují úvěry v eurech, jak je uvedeno v přílohách I, II nebo III, od jiných měnových finančních institucí nebo jiným měnovým finančním institucím a/nebo od ostatních finančních zprostředkovatelů, pojišťovacích společností, penzijních fondů, vládních institucí, centrálních bank pro investiční účely či nefinančních podniků nebo těmto subjektům;

15.

„skupinou“ se rozumí skupina podniků, která mimo jiné zahrnuje bankovní skupinu, jež se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných společností, jejichž účetní závěrky jsou konsolidovány pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (8);

16.

„pobočkou“ se rozumí provozovna, která je právně závislou částí instituce a která přímo provádí všechny nebo některé transakce tvořící podstatu činnosti instituce;

17.

„pobočkou v Unii a ESVO“ se rozumí pobočka, která se nachází a je zapsána v rejstříku v členském státě Unie nebo v zemi ESVO;

18.

„Evropským sdružením volného obchodu“ se rozumí mezivládní organizace založená za účelem podpory volného obchodu a ekonomické integrace ve prospěch svých členských států;

19.

„transakcí v rámci skupiny“ se rozumí transakce s nástroji peněžního trhu, kterou zpravodajská jednotka uzavřela s jiným podnikem, jenž je zcela zahrnut ve stejné konsolidované účetní závěrce. Podniky, které jsou stranami transakce, se považují za zcela zahrnuté do „téže konsolidace“, pokud jsou oba buď:

20.

„obchodním dnem“ se ve vztahu ke dni, který je uveden ve smlouvě nebo v potvrzení o transakci s nástrojem peněžního trhu, rozumí den, v němž jsou obchodní banky a devizové trhy otevřeny pro všeobecný obchod (včetně obchodování s příslušným nástrojem peněžního trhu) a provádějí vypořádání plateb ve stejné měně jako platební závazek, který je splatný v tento den nebo který je vypočten odkazem na tento den. V případě transakce s nástrojem peněžního trhu, jež se řídí standardní rámcovou smlouvou vydanou Evropskou bankovní federací (European Banking Federation – EBF), Sdružením pro úvěrový trh (Loan Market Association – LMA), Mezinárodním sdružením pro swapy a deriváty (International Swaps and Derivatives Association, Inc. – ISDA) nebo jinými předními evropskými nebo mezinárodními tržními sdruženími, se formou odkazu použije definice uvedená nebo zakotvená v takové smlouvě. Ve vztahu k vypořádání transakce s nástrojem peněžního trhu, jež má být vypořádána prostřednictvím určeného vypořádacího systému, se tímto dnem rozumí den, kdy je tento vypořádací systém otevřen pro vypořádání této transakce;

21.

„dnem zúčtování v TARGET2“ se rozumí den, kdy je otevřen TARGET2 (transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase);

22.

„repem“ se rozumí dohoda, na jejímž základě mohou smluvní strany uzavírat transakce, v nichž se jedna strana („prodávající“) zaváže druhé smluvní straně („kupujícímu“) v blízký budoucí den proti zaplacení kupní ceny kupujícím prodávajícímu prodat určitá „aktiva“ („cenné papíry“, „komodity“ nebo „jiná finanční aktiva“) se současným závazkem kupujícího prodávajícímu tato aktiva znovu prodat v pevně stanovený budoucí den nebo na požádání proti zaplacení ceny zpětného odkupu prodávajícím kupujícímu. Tato transakce může být repo obchodem nebo dohodou o operacích typu „buy/sell back“. „Repo“ může rovněž znamenat dohodu o zástavě aktiv a udělení obecného práva na opětovné užívání výměnou za poskytnutí hotovostního úvěru v blízký budoucí den a splacení úvěru a úroků ve vzdálený budoucí den oproti vrácení aktiv. Repo obchody mohou být prováděny s předem definovaným dnem splatnosti (repo obchody „s pevně stanoveným datem“) nebo bez předem definovaného dne splatnosti, což oběma stranám ponechává možnost každý den se dohodnout na prodloužení nebo ukončení této dohody („otevřené“ repo obchody);

23.

„třístranným repem“ se rozumí repo obchod, v němž za výběr a správu zajištění po dobu životnosti transakce odpovídá třetí osoba;

24.

„měnovým swapem“ se rozumí swapová transakce, v níž jedna strana prodává druhé straně určitou částku určité měny proti zaplacení dohodnuté částky určité jiné měny na základě sjednaného směnného kurzu (který je znám jako spotový směnný kurz) s dohodou prodanou měnu v budoucí den (známý jako den splatnosti) odkoupit oproti prodeji měny původně nakoupené za rozdílný směnný kurz (známý jako forwardový směnný kurz);

25.

„jednodenním indexovým swapem“ („Overnight index swap – OIS“) se rozumí úrokový swap, jehož pravidelná proměnlivá úroková sazba se rovná geometrickému průměru jednodenní sazby (nebo sazby jednodenního indexu) po určité období. Konečná platba se vypočte jako rozdíl mezi pevnou úrokovou sazbou a složenou jednodenní sazbou zaznamenanou v průběhu životnosti OIS a uplatněnou na nominální hodnotu transakce. Jelikož se toto nařízení soustředí pouze na OIS v eurech, bude jednodenní sazbou EONIA;

26.

„Rámcem Basel III LCR“ se rozumí ukazatel krytí likvidity (Liquidity Coverage Ratio – LCR), který navrhl Basilejský výbor a který dne 7. ledna 2013 schválila skupina guvernérů a vedoucích orgánů dohledu, která je orgánem dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled, jako minimální globální regulatorní standard pro opatření krátkodobé likvidity v bankovním sektoru.

a)

údaje ke konci prosince kalendářního roku, který předchází oznámení podle odstavce 5; nebo

b)

nejsou-li údaje podle písmene a) k dispozici, údaje ke konci prosince předchozího roku.

a)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 2 se ECB předávají jednou denně mezi 6:00 h v den obchodu a 19:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

b)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 3 a 4 se ECB předávají jednou denně mezi 6:00 h v den obchodu a 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

c)

Údaje, pro které má národní centrální banka výjimku podle článku 5, se ECB předávají jednou týdně mezi 6:00 h v den obchodu a 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, k němuž se údaje vztahují.

a)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 2 se ECB předávají jednou denně před 7:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

b)

Údaje shromážděné od zpravodajských jednotek vybraných podle č. 2 odst. 3 a 4 se ECB předávají jednou denně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu.

c)

Údaje shromážděné od dodatečných zpravodajských jednotek vybraných podle čl. 2 odst. 6 se ECB předávají jednou denně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po dni obchodu, jednou týdně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, ke kterému se údaje vztahují, nebo jednou měsíčně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou o periodicitě vykazování a neprodleně o tom vyrozumí ECB. Národní centrální banky mohou periodicitu vykazování každoročně přezkoumávat.

d)

Údaje, pro které má národní centrální banka výjimku podle článku 5, se ECB předávají jednou týdně před 13:00 h SEČ v první den zúčtování v TARGET2 následující po konci týdne, k němuž se údaje vztahují.

a)

učiní všeobecné postoupení ve prospěch věřitelů nebo pro účely uzavření reorganizace, soudní dohody nebo vyrovnání s věřiteli;

b)

písemně uzná, že není schopna platit své dluhy ve lhůtě splatnosti;

c)

podá návrh na jmenování svěřenského správce, insolvenčního správce, správce majetku, likvidátora nebo obdobného úředníka v této zpravodajské jednotce nebo nad celým majetkem této jednotky nebo jeho podstatnou částí, nebo s tímto jmenováním souhlasí nebo jej tiše akceptuje;

d)

předložení insolvenčního návrhu ve vztahu k této jednotce (s výjimkou návrhu protistrany, pokud se týká povinnosti zpravodajské jednotky vůči této protistraně) k soudu či podání tohoto návrhu k jinému příslušnému orgánu nebo instituci;

e)

nastane-li její likvidace nebo se ocitne v úpadku (nebo vstoupí do jiného obdobného řízení) nebo tato jednotka či jiný veřejný orgán nebo jiný subjekt či osoba podá návrh na její reorganizaci, soudní dohodu, vyrovnání, dobrovolné vyrovnání, nucenou správu, likvidaci, zánik či obdobné podpůrné opatření na základě stávajícího či budoucího právního či správního předpisu, přičemž tento návrh (s výjimkou návrhu na likvidaci nebo jiné obdobné řízení, kdy se neuplatní třicetidenní lhůta) nebyl odložen ani zamítnut ve lhůtě 30 dnů od jeho podání;

f)

jmenování svěřenského správce, insolvenčního správce, správce majetku, likvidátora nebo obdobného úředníka v této zpravodajské jednotce nebo nad celým majetkem této jednotky nebo jeho podstatnou částí; nebo

g)

svolání jakékoli schůze věřitelů pro účely zvážení dobrovolné dohody (nebo jiného obdobného řízení).