32007R0958

Jazyk
- Můj EUR-Lex
- Přihlásit se
- Registrace
- Moje poslední vyhledávání (0)

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Tipy pro vyhledávání

Nejste spokojení s tím, co se vám podařilo vyhledat? Zkuste Pokročilé vyhledávání

EUROPA
EUR-Lex úvodní stránka
Nařízení - 958/2007 - CS - EUR-Lex

Dokument 32007R0958

Nápověda

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8)

Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8—29 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Zvláštní vydání v chorvatském jazyce: Kapitola 01 Svazek 007 S. 139 - 161

Právní stav dokumentu Již není platné, Datum konce platnosti: 31/12/2014; Zrušeno 32013R1073

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/958/oj

HTML

PDF

Úřední věstník

11.8.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 211/8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 958/2007

ze dne 27. července 2007

o statistice aktiv a pasiv investičních fondů

(ECB/2007/8)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že investiční fondy jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a bankovní statistiky. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 dále vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru, a opravňuje ji, aby určité třídy zpravodajských jednotek zcela nebo zčásti zprostila statistické zpravodajské povinnosti.

(2)

ESCB vyžaduje vysoce kvalitní statistické informace o činnosti investičních fondů, aby mohl plnit své úkoly a sledovat finanční činnosti jiné než ty, které vykonávají měnové finanční instituce. Hlavním účelem těchto údajů je poskytnout ECB ucelený statistický obraz o sektoru investičních fondů v zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

(3)

S cílem omezit zpravodajskou zátěž se národním centrálním bankám umožňuje, aby nezbytné informace o investičních fondech shromažďovaly od skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci širšího statistického zpravodajského systému, který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. V zájmu posílení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že údaje jsou shromažďovány pro jiné statistické účely.

(4)	Dostupnost údajů o finančních transakcích usnadňuje hlubší analýzu pro účely měnové politiky a jiné účely. Údaje o finančních transakcích se stejně jako údaje o stavech používají též k sestavování dalších statistik, zejména finančních účtů eurozóny.

(5)

Přestože nařízení přijatá podle článku 34.1 statutu nezakládají práva ani neukládají povinnosti nezúčastněným členským státům, článek 5 statutu platí pro všechny členské státy bez ohledu na to, zda přijaly euro. V 17. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se ujasňuje, že z článku 5 statutu spolu s článkem 10 (bývalý článek 5) Smlouvy vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která nezúčastněné členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací potřebných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát zúčastněnými členskými státy.

(6)	Třebaže je toto nařízení určeno především investičním fondům, nemusí být úplné informace o držitelích akcií na doručitele vydaných investičními fondy od investičních fondů přímo dostupné, a je proto nezbytné do souboru zpravodajských jednotek zahrnout další subjekty.

(7)	Na investiční fondy se bude vztahovat sankční režim ECB stanovený v článku 7 nařízení (ES) č. 2533/98.

(8)

Nejpozději do roku 2012 Rada guvernérů zhodnotí, zda pouze těm členským státům, jejichž sektor investičních fondů představuje z hlediska celkových aktiv méně než minimální podíl na celkových aktivech spravovaných v eurozóně, dovolí, aby využívaly agregovanou metodu vykazování, kterou stanoví toto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

—

„investičním fondem“ subjekt kolektivního investování, který:

a)	investuje do finančních a nefinančních aktiv ve smyslu přílohy II, pokud je jeho cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti, a

je zřízen na základě práva Společenství nebo vnitrostátního práva podle:

i)	smluvního práva (jako podílový fond spravovaný správcovskými společnostmi),

ii)	svěřenského práva (jako „unit trust“),

iii)	práva společností (jako investiční společnost) nebo

iv)	jiného podobného mechanismu.

Do definice investičního fondu se zahrnují:

a)	subjekty, jejichž podílové jednotky nebo akcie jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů a

b)	subjekty, které mají pevný počet vydaných akcií a jejichž akcionáři mají povinnost nakoupit nebo prodat stávající akcie, když do fondu vstupují nebo z něj vystupují.

Do definice investičního fondu se nezahrnují:

a)	penzijní fondy ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a přílohy B nařízení (ES) č. 2533/98 a

b)	fondy peněžního trhu ve smyslu přílohy I nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13) (2).

Pro účely definice investičního fondu zahrnuje pojem „veřejnost“ drobné, profesionální a institucionální investory,

—	„zúčastněným členským státem“ členský stát, který přijal euro,

—	„nezúčastněným členským státem“ členský stát, který nepřijal euro,

—	„zpravodajskou jednotkou“ zpravodajská jednotka ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,

—

„rezidentem“ rezident ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá žádný podstatný fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je registrována. Není-li právnická osoba registrována, použije se jako kritérium její sídlo, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby,

—	„měnovou finanční institucí“ měnová finanční instituce ve smyslu odstavce 1 části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13),

—	„ostatními finančními zprostředkovateli“ ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťoven a penzijních fondů ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a přílohy B nařízení (ES) č. 2533/98,

—	„příslušnou národní centrální bankou“ národní centrální banka zúčastněného členského státu, v němž je daný investiční fond rezidentem.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří investiční fondy, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států. Za vykazování statistických informací požadovaných tímto nařízením odpovídá sám investiční fond, nebo v případě investičních fondů, jež nemají podle vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování těchto informací osoby, které jsou příslušný fond oprávněny zastupovat.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, pro účely shromažďování informací o držitelích akcií na doručitele vydaných investičními fondy (odstavec 3 v části 2 přílohy I) zahrnuje skutečný soubor zpravodajských jednotek měnové finanční instituce a ty ostatní finanční zprostředkovatele, kteří nejsou investičními fondy. Národní centrální banky mohou těmto subjektům udělit výjimky za předpokladu, že požadované statistické informace jsou shromažďovány z jiných dostupných zdrojů v souladu s odstavcem 3 v části 2 přílohy I. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby po dohodě s ECB mohly takovou výjimku případně udělit nebo zrušit s účinností od počátku každého roku. Pro účely tohoto nařízení mohou národní centrální banky v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 3 v části 2 přílohy I vytvořit a vést seznam vykazujících ostatních finančních zprostředkovatelů, kteří nejsou investičními fondy.

Článek 3

Výjimky

1. Národní centrální banky mohou udělit nejmenším investičním fondům (z hlediska celkových aktiv) výjimky, a to za předpokladu, že investiční fondy přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 95 % celkových aktiv investičních fondů z hlediska stavů v každém zúčastněném členském státě. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinností od počátku každého kalendářního roku. Investiční fondy, pro něž platí tyto výjimky, vykazují čtvrtletně pouze: údaje o stavech vydaných akcií/podílových jednotek investičního fondu ke konci čtvrtletí a případné odpovídající čtvrtletní přecenění nebo transakce.

2. Výjimky lze udělit investičním fondům, na něž se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která umožňují méně časté oceňování aktiv než čtvrtletní. O kategoriích investičních fondů, jimž mohou národní centrální banky podle svého uvážení udělit výjimky, rozhodne Rada guvernérů. Na investiční fondy, pro něž platí tyto výjimky, se vztahují požadavky stanovené v článku 6 tohoto nařízení, a to v periodicitě, která je v souladu s jejich povinnostmi v oblasti účetnictví ohledně časového rozložení oceňování jejich aktiv.

3. Investiční fondy se mohou rozhodnout, že výjimek nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 6. Pokud investiční fond zvolí tuto možnost, musí před každou změnou ve využívání těchto výjimek obdržet souhlas příslušné národní centrální banky.

Článek 4

Seznam investičních fondů pro statistické účely

1. Výkonná rada vytvoří a vede seznam investičních fondů, na něž se toto nařízení vztahuje, včetně případných dílčích fondů ve smyslu čl. 5 odst. 2. Tento seznam může vycházet ze stávajících seznamů investičních fondů, které podléhají dohledu vnitrostátních orgánů (pokud jsou takové seznamy k dispozici), doplněných o další investiční fondy, které jsou zahrnuty do definice investičních fondů v článku 1.

2. Národní centrální banky a ECB seznam investičních fondů pro statistické účely a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní dotčeným investičním fondům, a to zejména pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo, pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

3. Seznam investičních fondů pro statistické účely má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná elektronická verze seznamu podle odstavce 2 nesprávná, nesmí ECB uložit sankci žádnému subjektu, který řádně nesplnil zpravodajskou povinnost, neboť v dobré víře spoléhal na tento nesprávný seznam.

Článek 5

Vykazování podle jednotlivých fondů

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje údaje o svých aktivech a pasivech podle jednotlivých fondů.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, pokud investiční fond oddělí svá aktiva do různých dílčích fondů tak, že akcie/podílové jednotky, které se vztahují ke každému dílčímu fondu, jsou nezávisle kryty odlišnými aktivy, považuje se každý dílčí fond za samostatný investiční fond.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou investiční fondy s předchozím souhlasem a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky vykazovat svá aktiva a pasiva jako skupina za předpokladu, že to povede k podobným výsledkům jako vykazování podle jednotlivých fondů.

Článek 6

Čtvrtletní a měsíční statistická zpravodajská povinnost

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek v souladu s přílohou I poskytuje:

a)	čtvrtletně údaje o stavech aktiv a pasiv investičních fondů ke konci čtvrtletí a případná čtvrtletní přecenění nebo transakce a

b)	měsíčně údaje o stavech vydaných akcií/podílových jednotek investičního fondu ke konci měsíce a případná odpovídající měsíční přecenění nebo transakce.

2. S předchozím souhlasem a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky vykazuje skutečný soubor zpravodajských jednotek statistické informace na základě jedné ze dvou metod vykazování uvedených v příloze I v souladu s definicemi uvedenými v příloze II.

3. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že údaje uvedené v odst. 1 písm. a) budou shromažďovat měsíčně namísto čtvrtletně.

Článek 7

Přecenění nebo transakce

1. Pro účely agregovaných údajů vykazovaných podle kombinované nebo agregované metody uvedené v příloze I vykazuje skutečný soubor zpravodajských jednotek přecenění nebo transakce v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky.

2. V rámci kombinované metody uvedené v příloze I mohou národní centrální banky odvozovat přibližné hodnoty obchodů s cennými papíry na základě údajů o jednotlivých cenných papírech nebo přímo shromažďovat transakce podle jednotlivých cenných papírů.

3. Další požadavky a zásady týkající se sestavování přecenění nebo transakcí jsou uvedeny v příloze III.

Článek 8

Účetní pravidla

1. Účetními pravidly, jež investiční fondy používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, jsou pravidla stanovená v příslušných vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (3), nebo, pokud se tyto předpisy nepoužijí, v jakýchkoli jiných vnitrostátních nebo mezinárodních standardech, jež se na investiční fondy vztahují.

2. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v zúčastněných členských státech, veškerá finanční aktiva a pasiva se pro statistické účely vykazují v hrubé výši.

Článek 9

Lhůty

1. Národní centrální banky rozhodují o tom, kdy potřebují od zpravodajských jednotek obdržet údaje podle článku 6, aby byly dodrženy lhůty stanovené v odstavci 2.

2. Národní centrální banky předávají ECB:

a)	agregované čtvrtletní stavy a přecenění do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se tyto údaje vztahují, jež se opírají o čtvrtletní údaje shromážděné od investičních fondů a

agregované měsíční stavy a přecenění do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se tyto údaje vztahují, jež se opírají o měsíční údaje o akciích/podílových jednotkách investičních fondů shromážděné od investičních fondů nebo jež jsou založeny na skutečných údajích podle čl. 6 odst. 3.

Článek 10

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Požadované statistické informace investiční fondy vykazují příslušné národní centrální bance v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha IV.

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními specifiky. Národní centrální banky zajistí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a aby umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha IV.

Článek 11

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést zveřejněn, a včas před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít, aby byla splněna statistická zpravodajská povinnost stanovená tímto nařízením.

Článek 12

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které zpravodajské jednotky poskytují v souladu s tímto nařízením, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Toto právo národní centrální banky vykonávají zejména tehdy, když některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV.

Článek 13

První vykazování

Poprvé se vykazují měsíční a čtvrtletní údaje za prosinec 2008.

Článek 14

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 27. července 2007.

Za Radu guvernérů ECB

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

(3) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

ČÁST 1

Metoda vykazování

1.	ECB musí pravidelně sestavovat agregovaná aktiva a pasiva investičních fondů ze všech zúčastněných členských států, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor, a to podle stavů a transakcí.

Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí poskytovat statistické informace podle jedné z následujících dvou metod vykazování.

Kombinovaná metoda: spočívá v poskytování:

—

čtvrtletně: i) údajů podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů s veřejnými identifikačními kódy v držení investičních fondů, ii) agregovaných údajů členěných podle kategorií nástroj/splatnost, měn a protistran v případě jiných aktiv a pasiv než cenných papírů a v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů a iii) buď údajů podle jednotlivých cenných papírů, nebo agregovaných údajů o držitelích vydaných akcií/podílových jednotek investičních fondů, jak je uvedeno dále v části 2 této přílohy. Příslušná národní centrální banka může požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů nebo údaje podle jednotlivých položek v případě aktiv a pasiv jiných než cenné papíry, a

—	měsíčně údajů podle jednotlivých cenných papírů s oddělenou identifikací všech akcií/podílových jednotek vydaných investičními fondy.

Jak je uvedeno v tabulce 2, může příslušná národní centrální banka rozhodnout, že kromě údajů týkajících se polí, jejichž vykazování je požadováno v souvislosti s vykazováním podle jednotlivých cenných papírů, aby bylo možné odvodit agregované údaje o cenných papírech, bude rovněž shromažďovat údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů.

Agregované údaje musí být poskytnuty jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: i) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo ii) jako transakce.

S předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky se mohou zpravodajské jednotky, které poskytují požadované čtvrtletní údaje podle jednotlivých cenných papírů, rozhodnout, že budou namísto poskytování údajů podle jednotlivých cenných papírů vykazovat požadované měsíční údaje na agregovaném základě.

Agregovaná metoda: spočívá v poskytování:

—	čtvrtletně úplného souboru agregovaných údajů o aktivech a pasivech investičních fondů členěných podle kategorií nástroj splatnost, měn a protistran a

—	měsíčně agregovaných údajů o akciích/podílových jednotkách vydaných investičními fondy.

Čtvrtletní a měsíční údaje se musí vykazovat jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: i) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo ii) jako transakce.

Údaje, které se mají národní centrální bance poskytovat podle jednotlivých cenných papírů podle kombinované metody jsou uvedeny v tabulce 2. Agregovaná čtvrtletní zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje, je uvedena v tabulce 1; pokud jde o přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo transakce, je tato povinnost uvedena v tabulce 3. Agregovaná měsíční zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje a přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo transakce, je uvedena v tabulce 4.

ČÁST 2

Rezidentská příslušnost a hospodářské odvětví držitelů akcií/podílových jednotek investičního fondu

Zpravodajské jednotky čtvrtletně vykazují údaje o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových jednotek investičních fondů vydaných investičními fondy v zúčastněných členských státech v souladu s členěním na tuzemsko/ostatní zúčastněné členské státy/zbytek světa. Protistrany s rezidentskou příslušností v tuzemsku a v ostatních zúčastněných členských státech se dále člení podle odvětví.

Pokud jde o akcie/podílové jednotky na jméno, vykazují emitující investiční fondy či osoby, které je právně zastupují, údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů těchto vydaných akcií/podílových jednotek. Pokud emitující investiční fond není schopen rezidentskou příslušnost a odvětví držitele přímo určit, uvede příslušné údaje na základě informací, které má k dispozici.

Pokud jde o akcie/podílové jednotky na doručitele, vykazují zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů akcií/podílových jednotek investičních fondů v souladu s metodou stanovenou příslušnou národní centrální bankou. Tato povinnost se omezuje na jednu z následujících možností nebo na jejich kombinaci, která musí být zvolena s ohledem na uspořádání příslušných trhů a vnitrostátní právní úpravu v dotčeném členském státě. Národní centrální banka bude plnění této povinnosti pravidelně sledovat.

Emitující investiční fondy:

Emitující investiční fondy či osoby, které je právně zastupují, nebo subjekty uvedené v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů vydaných akcií/podílových jednotek. Takovéto údaje mohou pocházet od obchodníka s akciemi/podílovými jednotkami nebo jiného subjektu podílejícího se na emisi, zpětném odkupu nebo převodu akcií/podílových jednotek.

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jakožto uschovatelé akcií/podílových jednotek investičních fondů:

Jako zpravodajské jednotky vykazují měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jednající jakožto uschovatelé akcií/podílových jednotek investičních fondů údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a podle odvětví držitelů akcií/podílových jednotek vydaných rezidentskými investičními fondy a uložených do úschovy jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jakožto uschovatel. Tuto možnost lze zvolit tehdy, pokud: i) uschovatel odlišuje akcie/podílové jednotky investičního fondu uložené do úschovy jménem držitelů od těch, jež jsou do úschovy uložené jménem ostatních uschovatelů, a ii) většina akcií/podílových jednotek investičního fondu je v úschově u vnitrostátních rezidentských institucí, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jakožto jednotky vykazující transakce s akciemi/podílovými jednotkami rezidentského investičního fondu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty:

Jako zpravodajské jednotky vykazují měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé, pokud jednají jakožto jednotky vykazující transakce s akciemi/podílovými jednotkami rezidentského investičního fondu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty, údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů akcií/podílových jednotek vydaných rezidentskými investičními fondy, s nimiž obchodují jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele účastnícího se téže transakce. Tuto možnost lze zvolit tehdy, pokud: i) zpravodajské pokrytí je komplexní, tj. pokrývá podstatným způsobem všechny transakce prováděné zpravodajskými jednotkami, ii) jsou poskytovány přesné údaje o nákupech a prodejích uskutečněných s nerezidenty zúčastněných členských států, iii) rozdíly mezi emisní hodnotou a hodnotou při zpětném odkupu jsou s vyloučením všech poplatků u stejných akcií/podílových jednotek minimální a iv) množství akcií/podílových jednotek vydaných rezidentskými investičními fondy a držených nerezidenty zúčastněných členských států je nízké.

d)	Nelze-li zvolit možnosti a) až c), zpravodajské jednotky včetně měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů, jež nejsou investičními fondy, vykazují příslušné údaje na základě informací, které mají k dispozici.

4.	Pokud jsou akcie/podílové jednotky na jméno nebo akcie/podílové jednotky na doručitele vydány poprvé nebo pokud vývoj trhu vyžaduje změnu možnosti nebo kombinace možností, mohou národní centrální banky udělit na jeden rok výjimky v souvislosti s povinnostmi uvedenými v odstavcích 2 a 3.

ČÁST 3

Vykazovací tabulky

Tabulka 1

Stavy

Údaje požadované čtvrtletnē

A.	Tuzemsko (celkem)

B.	Ostatní zúčastněné členské státy (celkem)

C.	Zbytek světa (celkem)

D.	Nezařazeno

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

z toho nezúčastněné členské státy

z toho USA

z toho Japonsko

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

AKTIVA

1	Vklady a pohledávky z úvěrů

2	Cenné papíry jiné než akcie

2e.

Euro

do 1 roku

do 1 roku do 2 let

nad 2 roky

2x.

Cizí měny

do 1 roku

od 1 roku do 2 let

nad 2 roky

2t.	Měny celkem

do 1 roku

nad 1 rok do 2 let

nad 2 roky

3	Akcie a ostatní majetkové účasti

z toho kotované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů a fondů peněžního trhu

z toho akcie/podílové jednotky investičních fondů a fondů peněžního trhu

4	Finanční deriváty

5	Nefinanční aktiva (včetně dlouhodobých aktiv)

6	Zbývající aktiva

PASIVA

7	Úvěry a přijaté vklady

8	Akcie / podílové jednotky investičních fondů (1)

9	Finanční deriváty

10	Zbývající pasiva

Investiční fondy, které postupují podle agregované metody, vykazují všechny buňky včetně černých a šedých.

Investiční fondy, které postupují podle kombinované metody, vykazují: i) černé buňky, ii) informace požadované v tabulce 2 pro cenné papíry, které jsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů, a iii) šedé buňky pro cenné papíry, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Tabulka 2

Požadované údaje podle jednotlivých cenných papírů

Používá-li se kombinovaná metoda, musí být údaje v polích v níže uvedené tabulce vykazovány za každý cenný papír zatříděný do kategorie cenných papírů „cenné papíry jiné než akcie“, „akcie a jiné majetkové účasti“ a „akcie/podílové jednotky vydané investičními fondy“ podle následujících pravidel.

a)	Musí být vykázány údaje za pole 1.

b)	Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4).

Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:

i)	pole 5, nebo pole 6 a 7, a

ii)	pole 4, nebo pole 2 a 3.

d)	Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že v případech uvedených výše v písmenu b) a v písm. c) bodu ii) bude shromažďovat pouze údaje za pole 2. V tomto případě musí národní centrální banka alespoň jednou ročně ověřit, že kvalita agregovaných údajů vykazovaných národní centrální bankou, včetně periodicity a rozsahu oprav, není dotčena, a informovat o tom ECB.

Pole	Název
1	Identifikační kód cenného papíru
2	Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota
3	Cena
4	Celková hodnota
5	Transakce
6	Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)
7	Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)
8	Měna zaúčtování cenného papíru

Tabulka 3

Přecenění nebo transakce

Údaje požadované čtvrtletně

A.	Tuzemsko (celkem)

B.	Ostatní zúčastněné členské státy (celkem)

C.	Zbytek světa (celkem)

D.	Nezařazeno

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

z toho nezúčastněné členské státy

z toho USA

z toho Japonsko

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

AKTIVA

1	Vklady a pohledávky z úvěrů

2	Cenné papíry jiné než akcie

2e.

Euro

do 1 roku

od 1 roku do 2 let

nad 2 roky

2x.

Cizí měny

do 1 roku

od 1 roku do 2 let

nad 2 roky

2t.	Měny celkem

do 1 roku

MINIMUM

od 1 roku do 2 let

MINIMUM

nad 2 roky

MINIMUM

3	Akcie a ostatní majetkové účasti

MINIMUM

z toho kotované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů a fondů peněžního trhu

MINIMUM

z toho akcie/podílové jednotky investičních fondů a fondů peněžního trhu

MINIMUM

4	Finanční deriváty

MINIMUM (3)

5	Nefinanční aktiva (včetně dlouhodobých aktiv)

MINIMUM (3)

6	Zbývající aktiva

PASIVA

7	Úvěry a přijaté vklady

8	Akcie/podílové jednotky investičních fondů (2)

MINIMUM

9	Finanční deriváty

MINIMUM (3)

10	Zbývající pasiva

Investiční fondy, které postupují podle agregované metody, vykazují všechny buňky označené výrazem „MINIMUM“. Národní centrální banky mohou tyto požadavky rozšířit na černé a šedé buňky, které výrazem „MINIMUM“ označeny nejsou.

Investiční fondy, které postupují podle kombinované metody, vykazují: i) černé buňky označené výrazem „MINIMUM“, ii) šedé buňky označené výrazem „MINIMUM“ pro cenné papíry, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů a iii) pokud příslušná národní centrální banka informace o transakcích podle jednotlivých cenných papírů shromažďuje přímo, informace požadované v tabulce 2 pro cenné papíry, které jsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Národní centrální banky mohou tyto požadavky rozšířit na: i) černé buňky, které neobsahují výraz „MINIMUM“, a ii) šedé buňky, které neobsahují výraz „MINIMUM“, pro cenné papíry, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Tabulka 4

Stavy: Přecenění nebo transakce

Údaje vyžadované měsíčně

A.	Tuzemsko (celkem)

B.	Ostatní zúčastněné členské státy (celkem)

Zbytek

D.	Nezařazeno

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

MFI

Instituce jiné než MFI – Celkem

Celkem

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124)

Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125)

Nefinanční podniky (S. 11)

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15)

PASIVA

8.	Akcie/podílové jednotky investičních fondů

(1) Není-li zpravodajská jednotka schopna přímo určit rezidentskou příslušnost a odvětví držitele, vykazuje příslušné údaje na základě dostupných informací. Informace o akciích na doručitele mohou být shromažďovány od měnových finančn'ch institucí či ostatních finančních zprostředkovatelů kromě investičních fondů (jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 a v odstavci 3 části 2 přílohy I tohoto nařízení).

(2) Není-li zpravodajská jednotka schopna přímo určit rezidentskou příslušnost a odvětví držitele, vykazuje příslušné údaje na základě dostupných informací. Informace o akciích na doručitele mohou být shromažďovány od měnových finančních institucí či ostatních finančních zprostředkovatelů kromě investičních fondů (jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 a v odstavci 3 části 2 přílohy I tohoto nařízení).

(3) Národní centrální banky mohou investiční fondy vyjmout z povinnosti tuto položku vykazovat, pokud čtvrtletní stavy uvedené v tabulce 1 představují méně než 5 % akcií/podílových jednotek vydaných investičním fondem.

PŘÍLOHA II

DEFINICE

Část 1

Definice kategorií nástrojů

Tato tabulka poskytuje podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni (1). Definice odkazují na Evropský systém národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95).

TABULKA A

Definice kategorií nástrojů aktiv a pasiv investičního fondu

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

Pro účely výkaznictví se jedná o finanční prostředky půjčené investičními fondy dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem aktiva ve formě vkladů:

—

vklady uložené u měnových finančních institucí:

a)	převoditelné vklady: vklady (v národní nebo cizí měně), které jsou okamžitě převoditelné na peníze nebo které jsou převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankce (ESA 95, odstavce 5.42 až 5.44);

ostatní vklady: všechny peněžní prostředky ve formě vkladů jiných než převoditelné vklady. Ostatní vklady nelze v kterémkoli okamžiku použít k platbě a nejsou směnitelné na peníze nebo převoditelné bez výrazného omezení nebo sankce. Tato dílčí kategorie zahrnuje termínované vklady a spořitelní vklady (ESA 95, odstavce 5.45 až 5.49),

—	držba neobchodovatelných cenných papírů, Držba cenných papírů jiných než akcie a ostatní majetkové účasti, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také „obchodované úvěry“),

—	obchodované úvěry, Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, je třeba vykázat v kategorii aktiv „vklady a pohledávky z úvěrů“ za předpokladu, že jsou nadále podloženy jediným dokumentem a jsou zpravidla obchodovány pouze příležitostně

—	pohledávky z reverzních repo operací Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které investiční fondy nakoupily za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto (nebo obdobných) cenných papírů za stanovenou cenu k určitému budoucímu datu (viz kategorie 7).

Tato položka zahrnuje i držbu bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.

2.	Cenné papíry jiné než akcie

Držba cenných papírů jiných než akcie nebo ostatní majetkové účasti, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které držiteli nezaručují žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato položka zahrnuje:

—	držbu cenných papírů (ať už podložených dokumenty nebo ne), které držiteli poskytují bezvýhradní právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo pevně stanovené částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným při emisi,

—	obchodovatelné úvěry, které byly restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také „obchodované úvěry“ v kategorii 1),

—	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů,

—

s cílem zpracovávat operace typu repo obchodů jednotným způsobem zůstávají cenné papíry zapůjčené v rámci půjček a výpůjček cenných papírů v rozvaze původního majitele (a nesmí být převáděny do rozvahy dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace a ne jen pouhá možnost tak učinit (viz též kategorie 7).

Členění podle splatnosti se požaduje u držených cenných papírů jiných než akcie. Tím se rozumí splatnost stanovená při emisi (původní splatnost), což je pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen.

3.	Akcie a ostatní majetkové účasti

Držba cenných papírů představujících vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tyto cenné papíry obecně opravňují držitele podílet se na zisku společností nebo kvazispolečností a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Tato kategorie zahrnuje čtyři hlavní podkategorie:

—	akcie/podílové jednotky investičních fondů a fondů peněžního trhu,

—	kotované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů a fondů peněžního trhu,

—	nekotované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů a fondů peněžního trhu: akcie, které nejsou kotovány (ESA 95, odstavce 5.90 až 5.93),

—	ostatní majetkové účasti: všechny formy majetkových účastí jiné než ty, které jsou klasifikovány ve výše uvedených podkategoriích (ESA 95, odstavce 5.94 a 5.95).

3a.	Akcie a ostatní majetkové účasti, z toho kotované akcie kromě akcií/podílových jednotek investičních fondů a fondů peněžního trhu

Akcie, jejichž kurzy jsou kotovány na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě sekundárního trhu (ESA 95, odstavce 5.90 až 5.93).

3b.	Akcie a ostatní majetkové účasti, z toho akcie/podílové jednotky investičních fondů a fondů peněžního trhu

Tato kategorie aktiv zahrnuje držbu akcií/podílových jednotek emitovaných investičními fondy a fondy peněžního trhu, které jsou ke statistickým účelům zahrnuty do seznamu investičních fondů a měnových finančních institucí.

Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobnými vkladům, a které primárně investují do nástrojů peněžního trhu, akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně nebo do bankovních vkladů nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou definovány v nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí.

Investiční fondy jsou definovány v článku 1 tohoto nařízení.

4.	Finanční deriváty

V souladu se stávajícími mezinárodními statistickými standardy by finanční derivátové nástroje, které mají tržní hodnotu, měly být zásadně vykazovány v rozvaze. Deriváty mají tržní hodnotu, pokud jsou obchodovány na organizovaných trzích (burzách) nebo za okolností, kdy jimi lze pravidelně vyrovnávat pozici na OTC trzích.

V této položce by měly být vykazovány tyto finanční deriváty:

—	opce – obchodovatelné nebo OTC opce,

—	opční listy,

—	futures, ale pouze pokud mají tržní hodnotu, protože jsou obchodovatelné nebo jimi lze vyrovnat pozici a

—	swapy, ale pouze pokud mají tržní hodnotu, protože jsou obchodovatelné nebo jimi lze vyrovnat pozici.

Finanční deriváty, které se vykazují v rozvaze, by měly být zachyceny ve své tržní hodnotě, která je běžnou tržní cenou nebo jejím blízkým ekvivalentem (reálná hodnota).

Deriváty by měly být v rozvaze vykázány v hrubé výši. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými hrubými tržními hodnotami by měly být v rozvaze vykázány na straně aktiv a smlouvy se zápornými hrubými tržními hodnotami na straně pasiv. Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky. Finanční deriváty lze podle jiných oceňovacích metod vykazovat v čisté výši. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice zachyceny jinak než v tržní hodnotě, měly by být namísto toho vykazovány tyto pozice.

5.	Nefinanční aktiva (včetně dlouhodobých aktiv)

Tato položka zahrnuje:

—	investice do hmotných dlouhodobých aktiv (např. obydlí, ostatní budovy a stavby a budovy určené k jinému účelu než k bydlení) a cennosti (např. drahé kovy) a

—	hmotná nebo nehmotná nefinanční aktiva, která jsou určena k opakovanému použití investičními fondy po dobu delší než jeden rok. Zahrnují pozemky a budovy obývané investičními fondy, jakož i zařízení, software a ostatní infrastrukturu.

6.	Zbývající aktiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou u této položky vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—	pohledávky z titulu naběhlého úroku z vkladů a úvěrů,

—	naběhlý úrok z cenných papírů jiných než akcie,

—	časově rozlišené nájemné z budov,

—	částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností investičního fondu.

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

7.	Úvěry a přijaté vklady

Částky, které investiční fondy dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato položka zahrnuje:

—	úvěry: úvěry poskytnuté vykazujícím investičním fondům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i pokud se stal obchodovatelným),

—

repo obchody: protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry/zlato prodané investičními fondy za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů/zlata za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané investičními fondy výměnou za cenné papíry/zlato převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) se vykazují jako „repo obchody“ v těch případech, kdy existuje pevný závazek ke zpětnému odkupu a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že během celé operace zůstávají předmětné cenné papíry/zlato ve skutečném (ekonomickém) vlastnictví investičních fondů. V tomto ohledu není převod právního vlastnictví pro posuzování operací typu repo obchodů rozhodujícím kritériem. V případě, kdy dočasný nabyvatel cenné papíry získané v rámci repo obchodu prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry/zlatem a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů/zlata.

Následující tři varianty operací typu repo obchodů jsou strukturovány tak, aby splňovaly podmínky potřebné pro obdobné zacházení s nimi jako se zajištěnými úvěry. V těchto případech jsou tudíž částky získané investičními fondy (výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu) vykazované jako „repo obchody“:

—	částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou repo obchodu,

—	částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky dluhopisů (proti hotovostnímu zajištění),

—	částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back).

8.	Akcie/podílové jednotky investičních fondů

Akcie nebo podílové jednotky včetně těch ve formě základního kapitálu emitované investičními fondy, které jsou pro statistické účely zahrnuty do seznamu investičních fondů. Tato položka představuje celkové závazky vůči akcionářům či podílníkům investičního fondu. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté vykazujícími investičními fondy do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

—	„akciemi/podílovými jednotkami investičních fondů na jméno“ akcie/podílové jednotky investičních fondů, pro které je vedena v souladu s vnitrostátními právními předpisy evidence držitelů těchto akcií/podílových jednotek obsahující informace o rezidentské příslušnosti a odvětví držitele,

—

„akciemi/podílovými jednotkami investičních fondů na doručitele“ akcie/podílové jednotky investičních fondů, pro které v souladu s vnitrostátními právními předpisy není vedena žádná evidence držitelů těchto akcií/podílových jednotek nebo pro které je vedena evidence, jež však neobsahuje informace o rezidentské příslušnosti a odvětví držitele.

9.	Finanční deriváty

Viz kategorie 4

10.	Zbývající pasiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“.

Národní centrální banky mohou u této položky vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—

emitované dluhové cenné papíry

Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované investičními fondy, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci.

—	splatný naběhlý úrok z úvěrů a vkladů,

—	závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností investičního fondu (závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.),

—	rezervy představující závazky vůči třetím stranám (důchody, dividendy apod.),

—	čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění,

—	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry.

Část 2

Definice atributů podle jednotlivých cenných papírů

TABULKA B

Definice atributů podle jednotlivých cenných papírů

Pole	Popis
Identifikační kód cenného papíru	Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír. Podle pokynů národní centrální banky to může být kód ISIN nebo jiný identifikační kód cenného papíru
Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota	Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná nominální hodnota v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách
Cena	Cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované nominální hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Cena je v zásadě tržní cena nebo se blíží tržní ceně. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky
Celková hodnota	Celková hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. V případě cenných papírů obchodovaných v určitém množství, a nikoli v jednotkách, se tato hodnota rovná agregované nominální hodnotě vynásobené cenou vyjádřenou jako procentní podíl. Celková hodnota se v zásadě rovná tržní hodnotě nebo se blíží tržní hodnotě. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky
Transakce	Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce
Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)	Suma nákupů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce
Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)	Suma prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce
Měna zaúčtování cenného papíru	Kód ISO nebo ekvivalent měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru

Část 3

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. Protistrany nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamem investičních fondů a měnových finančních institucí pro statistické účely a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB Monetary, financial institutions and markets statistics sector manual. Guidance for the statistical classification of customers.

TABULKA C

Definice sektorů

Sektor

Definice

1.	Měnové finanční instituce

Rezidentské národní centrální banky, rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu), poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů (nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13))

2.	Vládní instituce

Rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo znovurozdělením národního důchodu a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70)

3.	Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce

Finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které se převážně zabývají finančním zprostředkováváním, a to tím, že od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce přijímají závazky v jiné formě než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky nebo pojistně-technické rezervy (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce, jež zahrnují všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59). Zahrnují se sem i investiční fondy tak, jak jsou vymezeny v tomto nařízení

4.	Pojišťovny a penzijní fondy

Finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67)

5.	Nefinanční podniky

Společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní činností není finanční zprostředkování, nýbrž výroba tržního zboží a poskytování nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31)

6.	Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem

Jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitelé a výrobci zboží a poskytovatelé nefinančních služeb výhradně pro svou vlastní konečnou spotřebu a jako výrobci tržního zboží a poskytovatelé nefinančních a finančních služeb za předpokladu, že jejich činnosti nejsou činnostmi kvazispolečností. Zahrnuty jsou sem také neziskové instituce sloužící domácnostem, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro určité skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88)

(1) To znamená, že tyto tabulky nejsou seznamem jednotlivých finančních nástrojů.

PŘÍLOHA III

PŘECENĚNÍ NEBO TRANSAKCE

Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí vykazovat přecenění nebo transakce tak, jak stanoví článek 7 tohoto nařízení. V případě, že skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje přecenění, tato přecenění pokrývají buď přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo pouze změny cen v referenčním období, a to s předchozím souhlasem národní centrální banky. V případě, že přecenění pokrývá pouze přecenění v důsledku změn cen, příslušná národní centrální banka shromáždí potřebné údaje, které pokrývají alespoň členění podle měn na britskou libru, americký dolar, japonský jen a švýcarský frank, aby bylo možné odvodit přecenění v důsledku změn směnných kurzů.

„Finanční transakce“ jsou transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv. Tyto transakce se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn způsobených „přeceněním“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „překlasifikací a ostatními úpravami“. ECB požaduje statistické informace pro účely sestavování transakcí ve formě úprav, které zahrnují „překlasifikace a ostatní úpravy“ a „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“. Finanční transakce by měly v zásadě být v souladu s ESA 95, ale mohou se odchylovat v důsledku vnitrostátní praxe.

„Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv a pasiv, která vyplývá ze změn v cenách aktiv a pasiv nebo změn směnných kurzů, jež ovlivňují hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Úprava týkající se přecenění aktiv/pasiv v důsledku změny cen se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv/pasiv, která vzniká z důvodu změny cen, za které se aktiva/pasiva vedou v účetnictví nebo obchodují. Přecenění v důsledku změny cen zahrnují změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o transakcích odstranit. „Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ v zásadě rovněž zahrnuje změny ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe.

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

1. Minimální standardy pro přenos

a)	výkazy musí být národním centrálním bankám předkládány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami;

c)	zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osobu či osoby;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do národních centrálních bank a

v případě vykazování podle jednotlivých cenných papírů musí zpravodajské jednotky na žádost příslušné národní centrální banky poskytovat další informace (např. název emitenta, datum emise), které jsou třeba k identifikaci cenných papírů, jejichž identifikační kódy jsou buď chybné, nebo nejsou veřejně přístupné.

2. Minimální standardy pro přesnost

statistické údaje musí být správné:

—	všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být v rovnováze, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a

—	údaje musí být v rámci jednotlivých periodicit konzistentní;

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné: chybějící údaje je nutno vyznačit, vysvětlit národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodat;

d)	statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery;

e)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky a

f)	zpravodajské jednotky se musí řídit obecnými zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.

3. Minimální standardy pro pojmovou shodu

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitými opatřeními a opatřeními obsaženými v tomto nařízení a

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4. Minimální standardy pro opravy

Je nutné se řídit metodami a postupy pro opravy stanovenými ECB a národními centrálními bankami. Opravy, které se od pravidelných oprav odchylují, musí být doplněny vysvětlivkami.

Nahoru