32002O0010

Obecné zásady Evropské centrální banky

ze dne 5. prosince 2002

o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank

(ECB/2002/10)

(2003/131/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 47.2 druhé a třetí odrážky statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropský systém centrálních bank (ESCB) podléhá vykazovací povinnosti podle článku 15 statutu.

(2) Podle článku 26.3 statutu sestavuje Výkonná rada ECB konsolidovanou rozvahu ESCB pro analytické a provozní účely.

(3) Podle článku 26.4 statutu stanoví Rada guvernérů ECB k uplatňování článku 26 statutu pravidla potřebná pro standardizaci účtování a vykazování operací národních centrálních bank zúčastněných členských států.

(4) Podle přechodných ustanovení obecných zásad ECB/2000/18 ze dne 1. prosince 1998 o právním rámci účetnictví a vykazování v Evropském systému centrálních bank, pozměněných dne 15. prosince 1999 a 14. prosince 2000 [1], se veškerá aktiva a pasiva vykázaná v konečné rozvaze ke dni 31. prosince 1998 přecenila ke dni 1. ledna 1999. Nerealizované zisky, které vznikly před 1. lednem 1999 nebo k tomuto dni, musely být odděleny od nerealizovaných zisků, které vznikly po 1. lednu 1999, a zůstaly u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy použité ECB a národními centrálními bankami v počáteční rozvaze k 1. lednu 1999 se považovaly za nové průměrné ceny na počátku přechodného období. Bylo doporučeno, aby nerealizované zisky, které vznikly před 1. lednem 1999 nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu a aby byly zaúčtovány jako realizovatelné nebo rozdělitelné pouze v rámci transakcí, které nastanou po začátku přechodného období. Zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB byly považovány za realizované.

(5) Sdělování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by mělo být ve zveřejňovaných ročních rozvahách, výsledovce a vysvětlivkách k roční účetní závěrce národních centrálních bank harmonizováno. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.

(6) Náležitá pozornost byla věnována přípravné práci Evropského měnového institutu (EMI).

(7) Obecné zásady ECB/2000/18 budou podstatně pozměněny. Z důvodu jasnosti je žádoucí jejich přepracování do jediného textu.

(8) ECB připisuje velký význam zvýšení transparentnosti regulativního rámce Evropského systému centrálních bank (ESCB), i když Smlouva o založení Evropského společenství v tomto ohledu neukládá žádnou povinnost. V souladu s tímto přístupem rozhodla ECB zveřejnit tyto obecné zásady.

(9) V souladu s články 12.1 a 14.3 statutu tvoří obecné zásady ECB nedílnou součást práva Společenství,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1. Pro účely těchto obecných zásad se:

"klíčem pro přidělování bankovek" : rozumějí procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče k upisování základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek [2],

"konsolidací" : rozumí účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt,

"účetními a vykazovacími účely ESCB" : rozumějí účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu,

"národními centrálními bankami" : rozumějí národní centrální banky zúčastněných členských států,

"zúčastněnými členskými státy" : rozumějí členské státy, které přijaly euro podle Smlouvy o založení Evropského společenství,

"nezúčastněnými členskými státy" : rozumějí členské státy, které nepřijaly euro podle Smlouvy,

"Eurosystémem" : rozumějí národní centrální banky a ECB,

"přechodným obdobím" : rozumí období od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001,

"dnem čtvrtletního přecenění" : rozumí poslední kalendářní den čtvrtletí.

2. Další definice technických termínů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny ve slovníčku pojmů připojeném jako příloha II.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Pravidla stanovená v těchto obecných zásadách se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účetní a vykazovací účely ESCB.

2. Oblast působnosti těchto obecných zásad se omezuje na účetní systém a systém finančního vykazování ESCB, a proto nestanoví závazná pravidla pro vnitrostátní finanční výkazy a účty národních centrálních bank. K dosažení souvztažnosti a srovnatelnosti mezi ESCB a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky u svých vnitrostátních finančních výkazů a účtů pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.

Článek 3

Základní účetní předpoklady a zásady

Platí následující základní účetní předpoklady a zásady:

a) ekonomická realita a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou realitu, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a předkládají v souladu s jejich podstatou a hospodářskou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou;

b) opatrnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výsledků se provádí v souladu se zásadou opatrnosti. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy ve výsledovce, ale převádějí se přímo na účet přecenění. Opatrnost však neumožňuje vytvářet skryté rezervy nebo úmyslně nesprávně uvádět položky v rozvaze a výsledovce;

c) události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují situaci aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dnu a které nemění situaci aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí;

d) podstatnost: odchylky od účetních pravidel, včetně těch, které ovlivňují výpočet výsledovky jednotlivých národních centrálních bank a ECB, nejsou přípustné, pokud je nelze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazující instituce;

e) předpoklad trvání podniku: účty se připravují za předpokladu nepřetržitosti činnosti podniku;

f) akruální princip: výnosy a náklady se zaúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a nikoli v období, kdy došlo k platbám;

g) konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci ESCB k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů.

Článek 4

Vykazování aktiv a pasiv

Finanční nebo jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazující instituce jen tehdy, pokud:

a) je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s položkou aktiva nebo pasiva půjde ve prospěch nebo na vrub vykazující instituce;

b) byla v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem převedena na vykazující instituci a

c) lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazující instituce nebo výši závazku.

Článek 5

Metoda zúčtování ke dni úhrady nebo vypořádání a metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení

1. Do 31. prosince 2006 se operace v účetních systémech Eurosystému zachycují ke dni úhrady (ke dni vypořádání).

2. Od 1. ledna 2007 se v účetních systémech Eurosystému směnné transakce a položky časového rozlišení v cizí měně zachycují na základě metody zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení popsané v příloze III. Obchody s cennými papíry se mohou i nadále zachycovat ke dni úhrady (kde dni vypořádání).

3. Odchylně od odstavce 1 mohou národní centrální banky používat metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení i před 1. lednem 2007.

4. Údaje předkládané pro účely finančního vykazování Eurosystému v denních finančních výkazech zachycují ve všech položkách rozvahy kromě položek "ostatní aktiva" a "ostatní pasiva" pohyb peněžních prostředků, s výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a roku.

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO OBSAH A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

Článek 6

Obsah rozvahy

Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování ESCB je založen na členění uvedeném v příloze IV.

Článek 7

Pravidla pro oceňování rozvahy

1. Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.

2. Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů a ostatních finančních nástrojů (rozvahové a podrozvahové položky) se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby ECB nebo národní centrální banky přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud během čtvrtletí budou vykazovány jen skutečné hodnoty transakcí.

3. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně eura za stanovenou jednotku hmotnosti zlata odvozenou ze směnného kurzu EUR/USD čtvrtletně ke dni přecenění. Přecenění probíhá u cizích měn pro každou měnu zvlášť (včetně rozvahových a podrozvahových transakcí) a u cenných papírů zahrnuje přecenění určitého druhu cenného papíru (všechny cenné papíry se stejným ISIN), kromě cenných papírů zahrnutých do položky "ostatní finanční aktiva", které se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4. Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou na účet zisků a ztrát na konci roku. Během čtvrtletí se vykazují všechny transakce v cenách a kurzech transakce.

Článek 8

Dohody o zpětném odkupu

1. Reverzní transakce prováděná v rámci dohody o zpětném odkupu (repa) se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Cenné papíry prodané v repu, které mají být zpětně odkoupeny, vykazují ECB nebo národní centrální banky, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.

2. Reverzní transakce prováděná v rámci dohody o zpětném odprodeji (reverzního repa) se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a zisk nebo ztráta z nich se nezachycují na účtu zisků a ztrát strany, která poskytuje úvěr.

3. Reverzní transakce s cennými papíry v cizí měně neovlivňují průměrnou cenu měny.

4. V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Tyto transakce se vykazují stejně jako repo obchody. Pokud však ECB nebo národní centrální banka jakožto nabyvatel cenných papírů nemá na konci roku zapůjčené cenné papíry ve svém depotu, musí vytvořit rezervy na ztráty, pokud tržní hodnota cenného papíru vzrostla ode dne sjednání zápůjčky, a vykázat závazek (zpětný převod cenných papírů), pokud mezitím cenné papíry prodala.

5. Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata se v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.

6. Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud jsou tyto transakce po celou dobu operace zajištěny hotovostí.

Článek 9

Obchodovatelné akciové nástroje

1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje (akcie společností nebo akciových fondů), a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo národní centrální banka či ECB nebo zprostředkovatel, a s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřinných společností, významných podílů nebo dlouhodobých finančních aktiv.

2. Akciové nástroje v cizí měně nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se jako odděleně v rámci devizových rezerv. Příslušné zisky nebo ztráty z cizí měny mohou být stanoveny buď metodou čistých průměrných pořizovacích cen, nebo metodou průměrných pořizovacích cen.

3. Doporučuje se nakládat s akciovými nástroji podle následujících pravidel:

a) přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 7 odst. 2. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akcií fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie společností ani akciových fondů nelze vzájemně započíst;

b) transakce se v rozvaze vykazují v cenách a kurzech transakce;

c) provize makléřům se vykazuje buď jako náklad transakce v pořizovací ceně aktiva, nebo jako náklad na účtu zisků a ztrát;

d) nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Ke dni výplaty dividendy lze nárok na dividendu, pokud se její výplata ještě neuskutečnila, považovat za samostatnou položku;

e) časová rozlišení dividend se na konci období neúčtují, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, jsou již promítnuty do tržní ceny akciových nástrojů;

f) předkupní práva se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen starých akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi starými a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění předkupního práva tržní hodnota tohoto práva, průměrné ceny starých akcií a tržní cena akcií před vydáním předkupního práva. Na předkupní práva se vztahují účetní pravidla Eurosystému.

Článek 10

Bankovky

Položka "bankovky v oběhu" v rozvahách národních centrálních bank se skládá ze dvou složek:

a) neupravené množství eurobankovek v oběhu, které se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod:

metoda A: BC = BP - BD - S

metoda B: BC = BE - BR

přičemž:

BC = položka "eurobankovky v oběhu"

BP = hodnota vyrobených eurobankovek nebo eurobankovek přijatých z tiskárny či jiné národní centrální banky

BD = hodnota zničených eurobankovek

BE = hodnota eurobankovek uvedených do oběhu

BR = hodnota přijatých eurobankovek

S = hodnota eurobankovek v zásobě;

b) plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek.

KAPITOLA III

ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ

Článek 11

Zachycování výnosů

1. Při zachycování výnosů se uplatňují tato pravidla:

a) realizované zisky a realizované ztráty se vykazují na účtu zisků a ztrát;

b) nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale převádějí se přímo na účet přecenění;

c) nerealizované ztráty se převedou na účet zisků a ztrát, pokud překračují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění;

d) nerealizované ztráty zachycené na účtu zisků a ztrát nesmějí být vzájemně zúčtovány do následujících období s novými nerealizovanými zisky;

e) nerealizované ztráty v určitých cenných papírech, určité měně nebo určitém zlatě nelze vzájemně zúčtovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata.

2. Prémie nebo diskonty při nákupu nebo emisi cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a umořují se během zbývající doby trvání cenných papírů, buď podle metody rovnoměrného odpisování, nebo podle metody vnitřní výnosnosti. Metoda vnitřní výnosnosti je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbývající lhůtou splatnosti více než jeden rok od okamžiku nabytí.

3. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a umořené prémie nebo diskonty) se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časové rozlišení ostatních položek se vypočte a účtuje nejméně jednou za rok.

4. ECB nebo národní centrální banky mohou vypočíst položky časového rozlišení častěji za předpokladu, že během čtvrtletí budou vykazovány skutečné hodnoty transakcí.

5. Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou na konci čtvrtletí za střední tržní kurz a za stejný kurz se odúčtují.

6. Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem (tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí). Na konci roku je však rozhodným dnem závazně poslední kalendářní den čtvrtletí (tj. 31. prosinec).

7. Realizované zisky nebo ztráty z cizí měny mohou vzniknout pouze u transakcí, které mění pozici dané měny.

Článek 12

Oceňování transakcí

1. Pro oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:

a) metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen;

b) průměrné pořizovací kurzy/ceny aktiva/pasiva se snižují/zvyšují o nerealizované zisky/ztráty, které se zachycují na účtu zisků a ztrát na konci roku;

c) při nabytí kupónových cenných papírů se částka zaplacených výnosů ode dne splatnosti kuponu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nezahrnuje se do nákladů nebo ceny aktiva pro účely stanovení průměrné ceny.

2. Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:

a) transakce se zaznamenají ve sjednané ceně a zúčtují se v čisté ceně;

b) poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do účtu zisků a ztrát. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva;

c) výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní;

d) pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) nákupy provedené během dne za pořizovací cenu přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná pořizovací cena.

3. U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:

a) transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny;

b) transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání;

c) příjmy a platby v hotovosti se přepočtou ve středním tržním směnném kurzu platném ke dni vypořádání;

d) denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr pořizovacích cen pro každou měnu a zlato k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistil nový vážený průměrný kurz nebo cena zlata. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávajícím váženém průměru kurzu nebo ceny zlata;

e) náklady transakcí v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují na účtu zisků a ztrát.

KAPITOLA IV

ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE

Článek 13

Obecná pravidla

1. Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet kursových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

2. Úrokové swapy, futures, dohody o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreements) (FRA) a ostatní úrokové nástroje se zúčtují a oceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.

3. Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.

Článek 14

Forwardové měnové transakce

1. Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni uzavření transakce plus dva nebo tři pracovní dny, v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje. Zisky a ztráty se považují za nerealizované až do dne vypořádání a zúčtují se v souladu s čl. 11 odst. 1.

2. Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné jak pro nákupy, tak pro prodeje časově rozlišit jako splatné nebo nezaplacené úroky.

3. Ke dni vypořádání se podrozvahové účty zaúčtují opačně a zůstatek na účtu přecenění se na konci čtvrtletí převede ve prospěch účtu zisků a ztrát.

4. Průměrnou cenu měny ovlivní forwardové nákupy ode dne sjednání transakce plus dva až tři pracovní dny v závislosti na obchodních zvyklostech pro vypořádání spotových transakcí v kurzu spotového nákupu.

5. Forwardové položky se oceňují společně se spotovými položkami stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub účtu zisků a ztrát, pokud překračuje předchozí zisky z přecenění zaúčtované na účtu přecenění, čistý zisk se zúčtuje ve prospěch účtu přecenění.

Článek 15

Měnové swapy

1. Spotové nákupy a prodeje se zachytí na rozvahové účty ke dni vypořádání.

2. Forwardové prodeje a nákupy se zachytí na podrozvahové účty ode dne sjednání do dne vypořádání ve spotovém kurzu forwardových transakcí.

3. Prodeje se zachytí při spotovém kurzu transakce, proto nevznikají žádné zisky a ztráty.

4. Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako splatný nebo nezaplacený úrok.

5. Ke dni vypořádání se podrozvahové účty zúčtují opačně.

6. Průměrné ceny cizí měny se nemění.

7. Forwardová položka se ocení společně se spotovou položkou.

Článek 16

Úrokové futures

1. Úrokové futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání.

2. Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.

3. Denní změny variační marže se zaúčtují v rozvaze na samostatném účtu jako aktivum nebo pasivum v závislosti na vývoji ceny futures. Stejný postup se uplatňuje na rozvahový den. Neprodleně poté se samostatný účet zruší a zůstatek se zaúčtuje jako zisk nebo ztráta bez ohledu na to, zda došlo k dodání nebo ne. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.

4. Poplatky se zaúčtují na účet zisků a ztrát.

5. Pokud je třeba provést přepočet na eura, provede se k rozvahovému dni za tržní kurz platný tento den. Přírůstek cizí měny ovlivňuje průměrné ceny této měny k rozvahovému dni.

6. V zhledem k dennímu přecenění se zachycují zisky a ztráty na samostatných účtech. Samostatný účet na straně aktiv představuje ztrátu, samostatný účet na straně pasiv představuje zisk. Nerealizované ztráty se zapíší na vrub účtu zisků a ztrát a stejné částky se zapíší ve prospěch účtu pasiv jako ostatní pasiva.

7. Nerealizované ztráty zachycené na účtu zisků a ztrát na konci roku se v následujících letech (až do uzavření nebo splatnosti nástroje) vzájemně nezúčtují s nerealizovanými zisky. Nerealizované zisky se zapíší na vrub suspenzního účtu (ostatní aktiva) a ve prospěch účtu přecenění.

Článek 17

Úrokové swapy

1. Úrokové swapy se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání obchodu.

2. Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Jsou povoleny čisté platby za úrokový swap.

3. Průměrná cena měny je ovlivněna úrokovými swapy v cizí měně, pokud existuje rozdíl mezi přijatými a zaplacenými platbami. Zůstatek plateb vedoucí k přírůstku ovlivňuje průměrnou cenu měny při splatnosti platby.

4. Pro každý úrokový swap se vypočte tržní cena a pokud je třeba, přepočte se na eura ve spotovém kurzu. Nerealizované ztráty na účtu zisků a ztrát na konci roku se vzájemně nezúčtují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zaúčtují ve prospěch účtu přecenění.

5. Poplatky se zaúčtují na účet zisků a ztrát.

Článek 18

Dohody o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreements)

1. Dohody o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreements) (FRA) se zaúčtují ke dni uzavření obchodu na podrozvahových účtech.

2. Vyrovnávací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání na účet zisků a ztrát. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.

3. U dohod o budoucích úrokových sazbách v cizích měnách může mít vyrovnávací platba vliv na průměrnou cenu příslušné měny. Vyrovnávací platba se převede na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání. Pokud zůstatek plateb vede k přírůstku cizí měny, ovlivní to průměrnou cenu měny při splatnosti platby.

4. Pro všechny dohody o budoucích úrokových sazbách se vypočítává tržní hodnota a pokud je třeba, přepočte se na eura ve spotovém kurzu. Nerealizované ztráty na účtu zisků a ztrát na konci roku se vzájemně nezúčtují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.

5. Poplatky se zaúčtují na účet zisků a ztrát.

Článek 19

Forwardové transakce s cennými papíry

Forwardové transakce s cennými papíry lze zúčtovat pomocí jedné z těchto dvou metod:

Metoda A:

a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce;

b) průměrná cena obchodovaného cenného papíru se nemění až do dne vypořádání; vlivy forwardových prodejů na zisk a ztrátu se vypočítávají ke dni vypořádání;

c) ke dni vypořádání se opačně zúčtují podrozvahové účty a případný zůstatek na účtu přecenění se zapíše ve prospěch účtu zisků a ztrát. Nakoupený cenný papír se zaúčtuje pomocí spotové ceny ke dni splatnosti (aktuální tržní cena), zatímco rozdíl oproti původní forwardové ceně se zaúčtuje jako realizovaný zisk nebo ztráta;

d) v případě cenných papírů v cizí měně se nemění průměrná cena čisté měnové pozice, pokud ECB nebo národní centrální banky mají pozici v této měně. Pokud je dluhopis koupený na forward ve měně, ve které ECB nebo národní centrální banky nemají pozici, takže je tuto měnu nutné nakoupit, uplatňují se pravidla pro nákup cizích měn podle čl. 12 odst. 3 písm. d);

e) forwardové položky se oceňují odděleně od forwardové tržní ceny po zbývající dobu trvání transakce. Ztráta z přecenění na konci období se zapíše na vrub účtu zisků a ztrát a zisk z přecenění se zapíše ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty na účtu zisků a ztrát na konci roku se vzájemně nezúčtují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje.

Metoda B:

a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce. Ke dni vypořádání se podrozvahové účty zúčtují opačně;

b) na konci čtvrtletí se provede přecenění cenného papíru na základě čisté pozice vyplývající z rozvahy a z prodejů stejného cenného papíru zachycených na podrozvahových účtech. Částka přecenění se rovná rozdílu mezi touto čistou pozicí oceněnou v ceně přecenění a stejnou pozicí oceněnou v průměrné ceně rozvahové položky. Na konci čtvrtletí se forwardové nákupy musí přecenit metodou popsanou v článku 7. Výsledek přecenění se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a průměrnou cenou na závazky koupě;

c) výsledek forwardového prodeje se zaúčtuje v účetním roce, ve kterém byl závazek přijat. Tento výsledek se rovná rozdílu mezi počáteční forwardovou cenou a průměrnou cenou rozvahové pozice (nebo průměrnou cenou na podrozvahové závazky koupě, pokud není rozvahová pozice dostatečná) v době prodeje.

KAPITOLA V

VYKAZOVACÍ POVINNOSTI

Článek 20

Formáty výkazů

1. Národní centrální banky vykazují ECB data pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s požadavky Rady guvernérů.

2. Formáty výkazů musí být v souladu s těmito obecnými zásadami a zahrnovat všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.

3. Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů jsou stanoveny v těchto přílohách:

a) konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí v příloze V;

b) konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí v příloze VI;

c) konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému v příloze VII.

KAPITOLA VI

ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝSLEDOVKY

Článek 21

Zveřejňované rozvahy a výsledovky

Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výsledovky v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.

KAPITOLA VII

PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI

Článek 22

Obecná pravidla pro konsolidaci

1. Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.

2. Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB, přičemž respektuje potřebu jednotných účetních zásad a technik, potřebu shodných účetních období v Eurosystému, konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a účtování změn ve složení Eurosystému.

3. Jednotlivé rozvahové položky s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.

4. Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.

5. Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a rozvahách národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.

6. V rámci konsolidačního procesu je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na stejném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Vývoj, uplatňování a výklad pravidel

1. Výbor pro účetnictví a měnové příjmy (AMICO) podává prostřednictvím Výkonné rady doporučení Radě guvernérů v otázkách vývoje, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a výkaznictví ESCB.

2. Při výkladu těchto obecných zásad je třeba věnovat pozornost přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Společenství a všeobecně přijatým mezinárodním účetním standardům.

Článek 24

Zrušení

Zrušují se obecné zásady ECB/2000/18. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady.

Článek 25

Závěrečná ustanovení

1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. ledna 2003.

2. Aniž je dotčen předchozí odstavec, použijí se tyto obecné zásady i pro formát roční konsolidované rozvahy Eurosystému k 31. prosinci 2002 a pro doporučený formát ročních rozvah národních centrálních bank k 31. prosinci 2002 s podmínkou, že národní bankovky, které ještě budou dne 31. prosince 2002 v oběhu, budou vykázány v rozvahové položce "bankovky v oběhu". Kromě toho se použijí pro pravidla sdělování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech.

3. Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám.

Tyto obecné zásady budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 5. prosince 2002.

Za Radu guvernérů ECB

prezident

Willem F. Duisenberg

[1] Úř. věst. L 33, 2.2.2001, s. 21.

[2] Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

FINANČNÍ VÝKAZY PRO EUROSYSTÉM

Typ výkazu | Interní/zveřejňovaný | Právní základ | Účel výkazu |

1.Denní finanční výkaz Eurosystému | interní | žádný | Zejména pro účely řízení likvidity (pro provádění článku 12.1 statutu) Část dat z denního finančního výkazu se používá pro výpočet měnových příjmů |

2.Podrobný týdenní finanční výkaz | interní | žádný | Základ pro sestavení konsolidovaného týdenního finančního výkazu Eurosystému |

3.Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému | zveřejňovaný | Článek 15.2 statutu | Konsolidovaný finanční výkaz pro měnové a ekonomické analýzy (týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému je odvozena z denního finančního výkazu ze dne vykazování) |

4.Měsíční a čtvrtletní finanční informace Eurosystému | zveřejňovaný a interní | statistická nařízení, podle kterých musejí měnové a finanční instituce dodávat data | Statistické analýzy |

5.Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému | zveřejňovaný | Článek 26.3 statutu | Konsolidovaná rozvaha pro analytické a provozní účely |

6.Denní podrobný výkaz toků a zůstatků systému TARGET pro ESCB | interní | žádný | Přehled transakcí TARGET v ESCB |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

SLOVNÍČEK POJMŮ

Akciovými nástroji se rozumějí cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na dividendu (akcie, cenné papíry akciových fondů).

Aktivem se rozumí zdroj kontrolovaný podnikem jako výsledek minulých událostí, od kterého se očekávají budoucí ekonomické výnosy pro podnik.

Bezkupónovým cenným papírem se rozumí aktivum bez kupónového výnosu, jehož výnos odpovídá kapitálovému zhodnocení, protože se cenný papír emituje nebo prodává s diskontem.

Cenou transakce se rozumí cena dohodnutá mezi stranami při sjednání smlouvy.

Čistou cenou se rozumí cena transakce bez rabatu nebo naběhlého úroku, ale včetně transakčních nákladů, které jsou součástí ceny.

Devizovými rezervami se rozumí čistá pozice v příslušné měně. Pro účely této definice se zvláštní práva čerpání (SDR) považují za samostatnou měnu.

Diskontem se rozumí rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena nižší než jmenovitá hodnota.

Dnem splatnosti se rozumí den, ke kterému je jmenovitá hodnota nebo jistina splatná a musí být zcela zaplacena držiteli.

Dnem vypořádání se rozumí den, ke kterému byl zúčtován konečný a neodvolatelný převod hodnoty na účtech příslušné zúčtovací instituce. To lze provést bezprostředně (reálný čas), tentýž den (denní uzávěrka) nebo k dohodnutému dni po dni, ke kterému došlo k účetnímu případu.

Dohodou o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreements) (FRA) se rozumí smlouva, ve které se dvě strany dohodnou na úrokové sazbě, která bude zaplacena za pomyslné vklady se stanovenou splatností k určitému datu v budoucnosti. Ke dni vypořádání musí jedna strana zaplatit druhé straně vyrovnávací platbu v závislosti na rozdílu mezi dohodnutou úrokovou sazbou a tržní úrokovou mírou ke dni vypořádání.

Dohodou o zpětném odprodeji ("reverzní repo") se rozumí smlouva, podle které držitel hotovosti nakupuje aktivum a současně se zavazuje prodat je zpět za dohodnutou cenu na požádání nebo po stanovené lhůtě nebo v případě určité nepředvídatelné události. Někdy se repo obchod sjednává prostřednictvím třetí strany ("tripartitní repo").

Finančním aktivem se rozumí aktivum ve formě i) hotovosti nebo ii) smluvního práva obdržet hotovost nebo jiný finanční nástroj od jiného subjektu nebo iii) smluvního práva vyměňovat finanční nástroje s jiným subjektem za podmínek potenciálně výhodných nebo iv) akciový nástroj jiného subjektu.

Finančním pasivem se rozumí pasivum ve formě právního závazku převést hotovost nebo jiný finanční nástroj na jiný subjekt nebo si s jiným subjektem vyměnit finanční nástroje za potenciálně nevýhodných podmínek.

Forwardovou měnovou transakcí (měnovým forwardem) se rozumí smlouva o přímém nákupu nebo prodeji určité částky v cizí měně proti jiné měně, obvykle měně domácí, sjednaná k určitému dni, při čemž převod částky se uskuteční až k určitému budoucímu datu, pozdějšímu než dva pracovní dny po datu sjednání smlouvy, za stanovenou cenu. Forwardovou cenu tvoří spotová cena zvýšená o dohodnutou prémii nebo snížená o dohodnutý diskont.

Forwardovou transakcí s cennými papíry se rozumí smlouva o nákupu nebo prodeji úrokového nástroje (obvykle dluhopis nebo směnka) sjednaná ke dni uzavření smlouvy s dodáním k určitému budoucímu datu za stanovenou cenu.

Měnovým swapem se rozumí současný spotový nákup nebo prodej jedné měny za druhou a forwardový prodej nebo nákup stejné částky této měny za jinou měnu.

Měnovým úrokovým swapem (cross-currency) se rozumí smlouva o výměně hotovostního toku představujícího tok pravidelných plateb úroků s druhou smluvní stranou, buď v jedné měně, nebo ve dvou různých měnách.

Metodou zúčtování ke dni úhrady nebo vypořádání se rozumí metoda zúčtování, podle které se účetní případy zaznamenávají podle dne úhrady nebo vypořádání.

Metodou zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení se rozumí zaznamenávání obchodních případů ke dni sjednání transakce.

Mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN) se rozumí číslo vydané příslušným vystavujícím orgánem.

Nerealizovanými zisky nebo ztrátami se rozumějí zisky nebo ztráty vznikající z přecenění aktiv ve srovnání s jejich upravenými pořizovacími cenami.

Odpisováním se rozumí systematické snižování částek prémie nebo diskontu na zbývající dobu nebo hodnoty aktiva po určitou dobu.

Pasivem se rozumí současný závazek podniku jako výsledek minulých událostí, od jehož plnění se očekává odčerpání zdrojů, které mohou přinést ekonomický výnos.

Prémií se rozumí rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena vyšší než jmenovitá hodnota.

Propojením se rozumí technické infrastruktury, charakteristiky projektu a postupy, kterými jsou spojeny národní systémy RTGS a platební mechanismus ECB za účelem provádění přeshraničních plateb v systému TARGET.

Průměrnou cenou se rozumí metoda stálého nebo váženého průměru, při níž se cena každého nákupu přičítá ke stávající účetní hodnotě k zjištění nového váženého průměru.

Realizovanými zisky nebo ztrátami se rozumějí zisky nebo ztráty vzniklé z rozdílu mezi prodejní cenou rozvahové položky a její upravenou pořizovací cenou.

Reverzní transakcí se rozumí operace, kdy centrální banky kupují ("reverzní repo") nebo prodávají ("repo") aktiva v rámci repo obchodu nebo provádějí úvěrové operace proti kolaterálu.

Rezervami se rozumí částky vytvořené před sestavením účtu zisků a ztrát k zajištění nákladů, které nelze přesně stanovit, pro známý nebo očekávaný závazek nebo riziko (viz "rezervní fondy"). Rezervy na budoucí závazky a poplatky nelze použít k úpravě hodnoty aktiva.

Rezervními fondy se rozumí částka z rozdělení zisku, která není určena ke krytí určitého pasiva, rizika nebo snížení hodnoty aktiv, které jsou známy k rozvahovému dni.

Rovnoměrným odpisováním se rozumí, že odpisování je po danou dobu je stanoveno rozdělením pořizovací ceny aktiva, snížené o jeho odhadnutou zbytkovou hodnotu, na odhadovanou dobu použitelnosti aktiva.

Standardizovaným programem zápůjček cenných papírů (Automated security lending programme) (ASLP) se rozumí finanční operace spojující repo a reverzní repo transakce, při nichž je zvláštní kolaterál zapůjčen proti obecnému kolaterálu. Z těchto úvěrových transakcí vzniká příjem prostřednictvím rozdílu mezi repo sazbami obou transakcí (tj. přijatá marže). Operace se může uskutečnit jménem samotné banky, kdy je banka nabízející tento program zároveň konečnou protistranou, nebo jménem třetí strany, kdy je banka nabízející tento program pouze zprostředkovatelem a kdy je konečnou protistranou instituce, s níž se vlastní úvěrová transakce s cennými papíry provádí.

Střední tržní cenou se rozumí střed mezi cenou nákupu a prodeje cenných papírů, založený na kurzech transakcí o průměrném objemu uskutečněných uznávanými makléři nebo na uznávaných burzách cenných papírů; používá se pro čtvrtletní přecenění.

Středním tržním kursem se rozumí referenční kurz, který vyhlašuje ECB každý den ve 14:15; používá se pro čtvrtletní přecenění.

Systémem TARGET se rozumí transevropský automatizovaný expresní systém pro převod v reálném čase skládající se ze systému pro převod v reálném čase (RTGS) v každé národní centrální bance, platebního mechanismu ECB (EPM) a propojení.

Transakčními náklady se rozumí náklady, které lze identifikovat jako náklady související s určitou transakcí.

Tržní cenou se rozumí cena kótovaná pro zlato, cizí měnu nebo cenné papíry obvykle bez aktivně nebo pasivně časově rozlišeného úroku, a to buď na organizovaném trhu, např. burza cenných papírů, nebo neorganizovaném trhu, např. mimoburzovní trh.

Účty přecenění se rozumějí rozvahové účty pro zachycení rozdílu v hodnotě aktiva nebo pasiva mezi upravenou pořizovací cenou a jeho tržní cenou na konci období, pokud je tržní cena vyšší než pořizovací cena v případě aktiv, a pokud je tržní cena nižší než pořizovací cena v případě pasiv. Zahrnují rozdíly v cenových kotacích nebo tržních směnných kurzech.

Úrokovým futures se rozumí úroková forwardová smlouva obchodovaná na burze cenných papírů. V této smlouvě se sjedná nákup nebo prodej úrokového nástroje, např. dluhopisu, ke dni sjednání smlouvy za danou cenu s dodáním k určitému datu v budoucnosti. Obvykle nedochází ke skutečnému dodání, smlouva je zpravidla vyrovnána před dohodnutým termínem splatnosti.

Vnitřní mírou výnosnosti se rozumí diskontní sazba, při které se účetní hodnota cenného papíru rovná současné hodnotě budoucích peněžních toků.

Vypořádáním se rozumí akt zbavující dvě nebo více stran závazků z vzájemného převodu peněžních prostředků nebo aktiv. V rámci transakcí v Eurosystému se vypořádáním rozumí vyrovnání zůstatků, přičemž se vyžaduje převod aktiv.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

POPIS METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ

1. Zúčtování ke dni sjednání transakce pro i) směnné transakce a ii) nákupy a prodeje cenných papírů ("standardní metoda")

Transakce se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. Ke dni vypořádání se podrozvahové účetní položky zaúčtují opačně a transakce se vykáže v rozvahových účtech.

Pozice v cizí měně nebo v cenných papírech se mění ke dni sjednání transakce. Proto se ke dni sjednání transakce vypočítávají a účtují i realizované zisky a ztráty z netto prodejů. Netto nákupy cizí měny ovlivňují průměrnou pořizovací cenu devizových rezerv a nákupy cenných papírů ovlivňují průměrnou pořizovací cenu těchto cenných papírů ke dni sjednání transakce.

2. Denní účtování naběhlého úroku včetně prémií nebo diskontů

Naběhlý úrok, prémie nebo diskont související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně, a to nezávisle na skutečných peněžních tocích. To znamená, že se pozice v cizí měně mění v okamžiku, kdy se takto naběhlý úrok zaúčtuje, nikoliv v okamžiku, kdy je vyplacen či přijat [1].

Ad 1 (zúčtování ke dni sjednání transakce):

Pro zúčtování k datu sjednání transakce byly stanoveny dvě různé metody:

- "standardní metoda" a

- "alternativní metoda".

"Alternativní metoda" má tato pravidla: na rozdíl od "standardní metody" se na podrozvahových účtech neprovádí denní zúčtování sjednaných transakcí, u nichž dochází k vypořádání k pozdějšímu dni. Realizovaný příjem a nové průměrné ceny měny (v případě nákupů cizí měny) a průměrných pořizovacích cen (v případě nákupů cenných papírů) se zjišťují ke dni vypořádání [2].

U transakcí sjednaných v jednom roce, ale splatných v roce následujícím, se příjem vykazuje "standardní metodou". To znamená, že výsledky prodeje ovlivňují stav účtů zisků a ztrát v roce, ve kterém byla transakce sjednána, a nákupy mění průměrné kurzy/ceny aktiv v roce, ve kterém byla transakce sjednána. Není však nutné provádět záznamy na podrozvahových účtech.

Následující tabulka zachycuje hlavní charakteristické znaky obou metod pro jednotlivé měnové nástroje a cenné papíry.

ZÚČTOVÁNÍ KE DNI SJEDNÁNÍ TRANSAKCE |

Standardní metoda | Alternativní metoda |

Měnové spotové transakce - postup v průběhu roku

Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. | Měnové nákupy se vykazují na rozvahových účtech ke dni vypořádání a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. |

Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni transakce/sjednání transakce. Ke dni vypořádání se podrozvahové položky zaúčtují opačně a provede se záznam v rozvaze. | Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni vypořádání. Ke dni sjednání transakce se v rozvaze neprovádí žádný záznam. |

Měnové forwardové transakce - postup v průběhu roku

Zachycují způsobem uvedeným výše pro spotové transakce, účtují se ve spotovém kurzu transakce. | Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace a ovlivňují průměrnou cenu měny od tohoto dne a ve spotovém kurzu transakce. Měnové prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace. Zisky a ztráty se považují za realizované ke dni vypořádání spotové operace. Ke dni vypořádání forwardové transakce se podrozvahové položky zaúčtují opačně a provede se záznam v rozvaze. K zachycení na konci účetního období viz níže pod Měnové spotové a forwardové transakce přesahující konec účetního období. |

Měnové spotové a forwardové transakce sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce

Zvláštní úprava není nutná, protože transakce se účtují ke dni sjednání a k tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. | Vykazují se podle standardní metody: prodeje cizí měny se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce, aby bylo možné vykázat realizované zisky nebo ztráty v účetním období, ve kterém byla transakce sjednána,nákupy cizí měny se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce a ovlivňují průměrnou cenu měny od tohoto dne,přecenění devizových rezerv na konci roku zohledňuje netto nákupy nebo prodeje se dnem vypořádání spotové operace v následujícím účetním období. |

Úrokové futures v cizí měně

Variační marže v cizí měně ovlivňují pozici v cizí měně denně (jakmile vyvstanou). Zisky a ztráty se rovněž považují za realizované na denním základě. | Stejný postup jako podle standardní metody. |

Transakce s cennými papíry - postup v průběhu roku

Nákupy a prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. K tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty a k tomu dni dochází k ovlivnění průměrné ceny. Ke dni vypořádání se podrozvahové položky zúčtují opačně a provede se záznam v rozvaze (tj. stejný postup jako u devizových spotových transakcí). | Všechny transakce se vykazují ke dni vypořádání (ale k postupu na konci účetního období — viz níže). Vliv na průměrné ceny (v případě nákupů) a zisky nebo ztráty (v případě prodejů) se proto vykazuje ke dni vypořádání. |

Transakce s cennými papíry sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce

Zvláštní úprava není nutná, protože transakce a její důsledky se účtují již ke dni sjednání. | Realizované zisky a ztráty se vykazují v prvním roce na konci účetního období (tj. stejný postup jako u měnových spotových transakcí), nákupy ovlivňují výpočet průměrného kurzu a jsou zahrnuty do přecenění na konci roku. |

Ad 2 (denní účtování naběhlých úroků/prémií nebo diskontů):

Následující tabulka zachycuje vliv denního zúčtování časového rozlišení úroků na devizové rezervy (např. splatný úrok a odpisování prémie/diskontu):

DENNÍ ÚČTOVÁNÍ ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ ÚROKŮ (JAKO SOUČÁST METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ)

Časová rozlišení nástrojů v cizí měně se vypočítávají a účtují denně ve středním tržním směnném kurzu příslušného dne.

Vliv na devizové rezervy

Časová rozlišení úroků ovlivňují pozici v cizí měně v okamžiku, kdy jsou zaúčtována, v budoucnosti k opačnému zúčtování nedochází. Položka časového rozlišení se vyrovná v okamžiku skutečného přijetí nebo skutečné výplaty peněžních prostředků. K ovlivnění pozice v cizí měně ke dni vypořádání nedochází, protože časové rozlišení úroku je již zahrnuto v pozici, která se pravidelně přeceňuje.

[1] Pro zjišťování položek časového rozlišení je možné používat dvě metody. První je "metoda kalendářních dnů", v níž se položky časového rozlišení vykazují každý kalendářní den nezávisle na tom, zda se jedná o sobotu, neděli, den pracovního klidu nebo obchodní den. Druhá je "metoda obchodních dnů", kdy se položky časového rozlišení vykazují pouze v obchodních dnech. Žádná z metod není upřednostněna. Pokud však není poslední den roku obchodním dnem, musí být zahrnut v obou postupech vykazování položek časového rozlišení.

[2] U forwardových měnových transakcí je pozice v cizí měně ovlivněna ke dni vypořádání spotové operace (tj. obvykle den sjednání transakce plus dva dny).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

AKTIVA

Položka rozvahy | Obsah položky rozvahy | Princip ocenění | Oblast působnosti | |

| | |

1. | 1. | Zlato a pohledávky ve zlatě | Fyzické zlato (tj. pruty, mince, plátky, nugety) v zásobě nebo "na cestě". Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: operací revalvace nebo devalvace, swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den | Tržní hodnota | Povinné |

2. | 2. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | Pohledávky za smluvními stranami se sídlem mimo eurozónu (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně | | |

2.1 | 2.1 | Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem | a)Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF (Účet č. 2 MMF — euro-účet pro správní výdaje — lze zahrnout do této položky nebo pod položku "závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny") | a)Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

b)Zvláštní práva čerpáníStavy zvláštních práv čerpání (brutto) | b)Zvláštní práva čerpáníJmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

c)Ostatní pohledávkyVšeobecný systém výpůjček (GAB), půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci dohod o snížení chudoby a možnosti růstu (PRGF) | c)Ostatní pohledávkyJmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

2.2 | 2.2 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | a)Zůstatky u bank mimo eurozónuBěžné účty, vklady na dobu určitou, peníze půjčené na den, reverzní repo transakce | a)Zůstatky u bank mimo eurozónuJmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

b)Investice do cenných papírů (mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv "ostatní finanční aktiva") mimo eurozónuObchodovatelné směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s nulovým kuponem, papíry peněžního trhu vydané nerezidenty eurozóny | b)Cenné papíry (obchodovatelné)Tržní cena a tržní kurz | Povinné |

c)Zahraniční půjčky (vklady)Půjčky nerezidentům eurozóny a neobchodovatelné cenné papíry (mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv "ostatní finanční aktiva") vydané nerezidenty eurozóny | c)Zahraniční půjčkyVklady v jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně, obojí přepočtené za tržní kurz | Povinné |

d)Ostatní zahraniční aktivaBankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu | d)Ostatní zahraniční aktivaJmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

3. | 3. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | a)Cenné papíryObchodovatelné směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s nulovým kuponem, papíry peněžního trhu (mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv "ostatní finanční aktiva") | a)Cenné papíry (obchodovatelné)Tržní cena a tržní kurz | Povinné |

b)Ostatní pohledávkyNeobchodovatelné cenné papíry (mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv "ostatní finanční aktiva"), půjčky, vklady, ostatní | b)Ostatní pohledávkyVklady v jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně, obojí přepočtené za tržní kurz | Povinné |

4. | 4. | Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny | | | |

4.1 | 4.1 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | a)Zůstatky u bank mimo eurozónuBěžné účty, vklady na dobu určitou, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech | a)Zůstatky u bank mimo eurozónuJmenovitá hodnota | Povinné |

b)Investice do cenných papírů (mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv "ostatní finanční aktiva") mimo eurozónuObchodovatelné směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s nulovým kuponem, papíry peněžního trhu vydané nerezidenty eurozóny | b)Obchodovatelné cenné papíryTržní cena | Povinné |

c)Půjčky mimo eurozónuPůjčky nerezidentům eurozóny a neobchodovatelné cenné papíry vydané nerezidenty eurozóny | c)Půjčky mimo eurozónuVklady ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry za pořizovací cenu | Povinné |

d)Cenné papíry vydané subjekty mimo eurozónuCenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi (např. EIB), bez ohledu na jejich zeměpisné umístění | d)Cenné papíry vydané subjekty mimo eurozónuTržní cena | Povinné |

4.2 | 4.2 | Pohledávky z úvěrové facility v rámci mechanismu směnných kurzů II (ERM II) | Poskytování půjček podle podmínek mechanismu směnných kurzů II (ERM II) | Jmenovitá hodnota | Povinné |

5. | 5. | Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v dokumentu "Jednotná měnová politika v eurozóně: Všeobecná dokumentace pro měnové nástroje a postupy v Eurosystému" | | |

5.1 | 5.1 | Hlavní refinanční operace | Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle dva týdny | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

5.2 | 5.2 | Dlouhodobější refinanční operace | Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

5.3 | 5.3 | Reverzní operace jemného dolaďování | Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

5.4 | 5.4 | Strukturální reverzní operace | Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

5.5 | 5.5 | Mezní zápůjční facilita | Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti vhodným aktivům (stálá facilita) | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

5.6 | 5.6 | Pohledávky z vyrovnání marže | Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv složených k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce | Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena | Povinné |

6. | 6. | Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | Běžné účty, vklady na dobu určitou, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv "cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech" (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších měnových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Příslušné účty u úvěrových institucí mimo eurozónu. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Pohledávky z měnových operací národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému | Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena | Povinné |

7. | 7. | Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | Obchodovatelné cenné papíry (vztahující se k cílům měnové politiky nebo vhodné pro použití k těmto účelům, mimo akcie, majetkové účasti a jiné cenných papírů položky aktiv "ostatní finanční aktiva"): směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s nulovým kuponem, papíry peněžního trhu v eurech (včetně státních dluhopisů před začátkem hospodářské a měnové unie), dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování | Tržní cena | Povinné |

8. | 8. | Pohledávky v eurech za veřejnými rozpočty | Pohledávky za veřejnými rozpočty z doby před zahájením hospodářské a měnové unie (neobchodovatelné cenné papíry, půjčky) | Vklady nebo půjčky ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně | Povinné |

- | 9. | Pohledávky uvnitř Eurosystému+ | | | |

- | 9.1 | Podíl na základním kapitálu ECB+ | Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného kapitálového klíče a příspěvky podle článku 49.2 statutu | Pořizovací cena | Povinné |

- | 9.2 | Pohledávky z převodu měnových rezerv+ | Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Pohledávky v eurech za ECB z počátečních (a dodatečných) převodů devizových rezerv podle ustanovení Smlouvy | Jmenovitá hodnota (snížená o zřeknutí se pohledávky) | Povinné |

- | 9.3 | Pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB+ | Pouze položka rozvahy ECB. Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB | Jmenovitá hodnota | Povinné |

- | 9.4 | Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému+ | Pro národní centrální banky: čisté pohledávky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně bankovek vydaných Evropskou centrální bankou v souvislosti se zůstatky uvnitř Eurosystému), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002. Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek | Jmenovitá hodnota | Povinné |

- | 9.5 | Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)+ | a)Pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET a příslušných účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků (viz položku pasiv "ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)") | a)Jmenovitá hodnota | Povinné |

b)Pohledávka z rozdílu mezi měnovými příjmy, které se mají sloučit a přerozdělit. Má význam jen pro období mezi zúčtováním měnových příjmů v rámci roční uzávěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku | b)Jmenovitá hodnota | Povinné |

c)Ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám | c)Jmenovitá hodnota | Povinné |

9. | 10. | Nevypořádané položky | Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně z inkasa šeků | Jmenovitá hodnota | Povinné |

9. | 11. | Ostatní aktiva | | | |

9. | 11.1 | Mince eurozóny | Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem | Jmenovitá hodnota | Povinné |

9. | 11.2 | Hmotná a nehmotná stálá aktiva | Pozemky a budovy, zařízení a vybavení (včetně počítačového vybavení), programové vybavení | Pořizovací cena snížená o odpisy | Doporučené |

Doba odpisování: počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla:4 rokyzařízení, vybavení a vestavěné části:10 letbudovy a kapitalizovaný výdaj na modernizaci:25 let | |

Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) | |

9. | 11.3 | Ostatní finanční aktiva | Akcie, podíly a majetkové účasti v dceřiných společnostech, investiční portfolia týkající se penzijních fondů a programů vyplácení odchodného. Cenné papíry držené kvůli zákonným požadavkům a investiční aktivity za zvláštním účelem, prováděné národními centrálními bankami na jejich účet jako např. správa vyčleněného portfolia odpovídajícího kapitálu a rezervním fondům a správa vyčleněného portfolia drženého jako stálá investice (stálá finanční aktiva). Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce. | a)Obchodovatelné akcieTržní cena | Doporučené |

b)Majetkové účasti a neobchodovatelné akciePořizovací cena | Doporučené |

c)Investice nebo významné majetkové účasti v dceřiných společnostechHodnota aktiva netto | Doporučené |

d)Cenné papíry (obchodovatelné)Tržní hodnota | Doporučené |

e)Neobchodovatelné cenné papíryPořizovací cena | Doporučené |

f)Stálá finanční aktivaPořizovací cena | Doporučené |

Prémie nebo diskonty se odepisují. Podrobná pravidla pro akciové nástroje jsou uvedena v článku 9 těchto obecných zásad | |

9. | 11.4 | Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | Výsledky ocenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových futures, úrokových swapů a FRA | Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za tržní kurz | Povinné |

9. | 11.5 | Položky časového rozlišení aktivní | Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady období a zaplacené naběhlé úroky | Jmenovitá hodnota, cizí měna přepočtena za tržní kurz | Povinné |

9. | 11.6 | Ostatní | Zálohy, úvěry, ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv "účty přecenění"). Pohledávky ze správy svěřeného majetku. Investice související s vklady zlata zákazníků. Mince znějící na národní měnové jednotky (v eurozóně) | Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena | Doporučené |

Předběžné účty přeceněníRozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz | Předběžné účty přecenění:Povinné |

Investice související s vklady zlata zákazníkůTržní hodnota | Investice související s vklady zlata zákazníků:Povinné |

- | 12. | Ztráta za rok | | Jmenovitá hodnota | Povinné |

Položka rozvahy | Obsah položky rozvahy | Princip ocenění | Oblast působnosti | |

| | |

1. | 1. | Bankovky v oběhu | Eurobankovky plus/minus úpravy související s použitím klíče pro přidělování bankovek | Jmenovitá hodnota | Povinné |

2. | 2. | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v dokumentu "Jednotná měnová politika v eurozóně: Všeobecná dokumentace pro měnové nástroje a postupy v Eurosystému" | | |

2.1 | 2.1 | Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) | Euro-účty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí, které podléhají předpisům o minimálních rezervách podle statutu. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv | Jmenovitá hodnota | Povinné |

2.2 | 2.2 | Vkladová facilita | Vklady přes noc - jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) | Jmenovitá hodnota | Povinné |

2.3 | 2.3 | Termínované vklady | Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování | Jmenovitá hodnota | Povinné |

2.4 | 2.4 | Reverzní operace jemného dolaďování | Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity | Jmenovitá hodnota nebo (repo transakce) pořizovací cena | Povinné |

2.5 | 2.5 | Závazky z vyrovnání marže | Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv složených k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce | Jmenovitá hodnota | Povinné |

3. | 3. | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně | Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv "cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech". Ostatní operace, které nesouvisejí s měnovou politikou. Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny | Jmenovitá hodnota nebo (repo transakce) pořizovací cena | Povinné |

4. | 4. | Emitované dluhopisy | Pouze položka rozvahy ECB (pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy). Dluhopisy popsané v dokumentu "Jednotná měnová politika v eurozóně: Všeobecná dokumentace pro měnové nástroje a postupy v Eurosystému". Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity | Jmenovitá hodnota | Povinné |

5. | 5. | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | | | |

5.1 | 5.1 | Závazky vůči veřejným rozpočtům | Běžné účty, termínované vklady, vklady splatné na požádání | Jmenovitá hodnota | Povinné |

5.2 | 5.2 | Ostatní pasiva | Běžné účty zaměstnanců, společností a zákazníků (včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy - viz položku pasiv 2.1), atd.; termínované vklady, vklady splatné na požádání | Jmenovitá hodnota | Povinné |

6. | 6. | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | Běžné účty, termínované vklady, vklady splatné na požádání (včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správy rezerv): jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí (včetně Komise Evropských společenství); běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky na účtech systému TARGET národních centrálních bank nezúčastněných členských států | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

7. | 7. | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem | Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

8. | 8. | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | | | |

8.1 | 8.1 | Vklady, zůstatky a jiné závazky | Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem | Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

8.2 | 8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci mechanismu směnných kursů (ERM II) | Půjčky podle podmínek mechanismu směnných kurzů II (ERM II) | Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

9. | 9. | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance | Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz | Povinné |

- | 10. | Závazky uvnitř Eurosystému+ | | | |

- | 10.1 | Závazky z převodu měnových rezerv+ | Pouze položka rozvahy ECB (v eurech) | Jmenovitá hodnota | Povinné |

- | 10.2 | Závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB+ | Pouze položky rozvahy ECB. Vlastní směnky emitované na ECB na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB | Jmenovitá hodnota | Povinné |

- | 10.3 | Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému+ | Pouze položka rozvahy národních centrálních bank: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně bankovek vydaných Evropskou centrální bankou v souvislosti se zůstatky uvnitř Eurosystému), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002. | Jmenovitá hodnota | Povinné |

- | 10.4 | Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)+ | a)Závazky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET a příslušných účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků (viz také položku aktiv "ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)") | a)Jmenovitá hodnota | Povinné |

b)Závazky vyplývající z rozdílu mezi měnovými příjmy, které se mají sloučit a přerozdělit. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku | b)Jmenovitá hodnota | Povinné |

c)Ostatní případné závazky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám | c)Jmenovitá hodnota | Povinné |

10. | 11. | Nevypořádané položky | Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají (včetně žirových převodů) | Jmenovitá hodnota | Povinné |

10. | 12. | Ostatní pasiva | | | |

10. | 12.1 | Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | Výsledky ocenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových futures, úrokových swapů a FRA | Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za tržní kurz | Povinné |

10. | 12.2 | Položky časového rozlišení pasivní | Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Povinné |

10. | 12.3 | Ostatní | Daňové (předběžné) účty. Účty (v cizí měně) ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv "ostatní finanční aktiva". Povinné vklady mimo minimálních rezerv. Ostatní menší položky. Současný příjem (čistý kumulovaný zisk), zisk z předchozího roku (před přerozdělením). Závazky ze správy svěřeného majetku. Vklady zlata zákazníků. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv "rezervy" | Jmenovitá hodnota nebo (repo) pořizovací cena | Doporučené |

Vklady zlata zákazníkůTržní hodnota | Vklady zlata zákazníků:Povinné |

10. | 13. | Rezervy | Pro penze, kurzová a cenová rizika, ostatní účely (např. očekávané (budoucí) výdaje), rezervy pro bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, ale jsou stále v oběhu, pokud tyto bankovky nejsou bankovky vykázány v položce pasiv "ostatní pasiva/ostatní". Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1+ | Pořizovací cena nebo jmenovitá hodnota | Doporučené |

11. | 14. | Účet přecenění | Účty přecenění související s cenovými pohyby (pro zlato, pro všechny typy cenných papírů v eurech, pro všechny typy cenných papírů v cizí měně, rozdíly z tržního ocenění u úrokových nástrojů); účty přecenění související s pohyby směnných kurzů (pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání) Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1+ | Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz | Povinné |

12. | 15. | Kapitál a rezervní fondy | | | |

12. | 15.1 | Kapitál | Splacený základní kapitál. (Kapitál ECB se konsoliduje s podíly zúčastněných národních centrálních bank na základním kapitálu) | Jmenovitá hodnota | Povinné |

12. | 15.2 | Rezervní fondy | Zákonné a jiné rezervní fondy. Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1+ | Jmenovitá hodnota | Povinné |

10. | 16. | Zisk za rok | | Jmenovitá hodnota | Povinné |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Konsolidovaná týdenní rozvaha eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

(v milionech EUR) |

Aktiva | Zůstatek k … | Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |

| | | transakcí | přecenění |

1. | Zlato a pohledávky ve zlatě | | |

2. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | | | |

2.1 | Pohledávky za MMF | | | |

2.2 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | | | |

3. | Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | | | |

4. | Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny | | | |

4.1 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | | | |

4.2 | Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | |

5. | Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | | | |

5.1 | Hlavní refinanční operace | | | |

5.2 | Dlouhodobější refinanční operace | | | |

5.3 | Reverzní operace jemného dolaďování | | | |

5.4 | Strukturální reverzní operace | | | |

5.5 | Mezní zápůjční facilita | | | |

5.6 | Pohledávky z vyrovnání marže | | | |

6. | Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | | | |

7. | Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | | | |

8. | Pohledávky v eurech za veřejnými rozpočty | | | |

9. | Ostatní aktiva | | | |

Aktiva celkem | | | |

Pasiva | Zůstatek k … | Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |

| | | transakcí | přecenění |

1. | Bankovky v oběhu | | |

2. | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | | | |

2.1 | Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) | | | |

2.2 | Vkladová facilita | | | |

2.3 | Termínované vklady | | | |

2.4 | Reverzní operace jemného dolaďování | | | |

2.5 | Závazky z vyrovnání marže | | | |

3. | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně | | | |

4. | Emitované dluhopisy | | | |

5. | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | | | |

5.1 | Závazky vůči veřejným rozpočtům | | | |

5.2 | Ostatní závazky | | | |

6. | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | | | |

7. | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | | | |

8. | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | | | |

8.1 | Vklady a ostatní závazky | | | |

8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | |

9. | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | | | |

10. | Ostatní pasiva | | | |

11. | Účty přecenění | | | |

12. | Kapitál a rezervní fondy | | | |

Pasiva celkem | | | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

Konsolidovaná týdenní rozvaha eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

(v milionech EUR) |

Aktiva | Zůstatek k … | Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |

| |

1. | Zlato a pohledávky ve zlatě |

2. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | |

2.1 | Pohledávky za MMF | |

2.2 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | |

3. | Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | |

4. | Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny | |

4.1 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | |

4.2 | Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | |

5. | Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | |

5.1 | Hlavní refinanční operace | |

5.2 | Dlouhodobější refinanční operace | |

5.3 | Reverzní operace jemného dolaďování | |

5.4 | Strukturální reverzní operace | |

5.5 | Mezní zápůjční facilita | |

5.6 | Pohledávky z vyrovnání marže | |

6. | Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | |

7. | Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | |

8. | Pohledávky v eurech za veřejnými rozpočty | |

9. | Ostatní aktiva | |

Aktiva celkem | |

Pasiva | Zůstatek k … | Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |

| |

1. | Bankovky v oběhu |

2. | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | |

2.1 | Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) | |

2.2 | Vkladová facilita | |

2.3 | Termínované vklady | |

2.4 | Reverzní operace jemného dolaďování | |

2.5 | Závazky z vyrovnání marže | |

3. | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně | |

4. | Emitované dluhopisy | |

5. | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | |

5.1 | Závazky vůči veřejným rozpočtům | |

5.2 | Ostatní závazky | |

6. | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | |

7. | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | |

8. | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | |

8.1 | Vklady a ostatní závazky | |

8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | |

9. | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | |

10. | Ostatní pasiva | |

11. | Účty přecenění | |

12. | Kapitál a rezervní fondy | |

Pasiva celkem | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

Konsolidovaná roční rozvaha eurosystému

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

(v milionech EUR) |

Aktiva | Vykazovaný rok | Předchozí rok |

| |

1. | Zlato a pohledávky ve zlatě |

2. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | |

2.1 | Pohledávky za MMF | |

2.2 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | |

3. | Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | |

4. | Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny | |

4.1 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | |

4.2 | Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | |

5. | Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | |

5.1 | Hlavní refinanční operace | |

5.2 | Dlouhodobější refinanční operace | |

5.3 | Reverzní operace jemného dolaďování | |

5.4 | Strukturální reverzní operace | |

5.5 | Mezní zápůjční facilita | |

5.6 | Pohledávky z vyrovnání marže | |

6. | Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | |

7. | Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | |

8. | Pohledávky v eurech za veřejnými rozpočty | |

9. | Ostatní aktiva | |

Aktiva celkem | |

Pasiva | Vykazovaný rok | Předchozí rok |

| |

1. | Bankovky v oběhu |

2. | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | |

2.1 | Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) | |

2.2 | Vkladová facilita | |

2.3 | Termínované vklady | |

2.4 | Reverzní operace jemného dolaďování | |

2.5 | Závazky z vyrovnání marže | |

3. | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně | |

4. | Emitované dluhopisy | |

5. | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | |

5.1 | Závazky vůči veřejným rozpočtům | |

5.2 | Ostatní závazky | |

6. | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | |

7. | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | |

8. | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | |

8.1 | Vklady a ostatní závazky | |

8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | |

9. | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | |

10. | Ostatní pasiva | |

11. | Účty přecenění | |

12. | Kapitál a rezervní fondy | |

Pasiva celkem | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

Roční rozvaha centrální banky

(v milionech EUR) |

Aktiva | Vykazovaný rok | Předchozí rok |

| | |

1. | Zlato a pohledávky ve zlatě |

2. | Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | | |

2.1 | Pohledávky za MMF | | |

2.2 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | | |

3. | Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | | |

4. | Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny | | |

4.1 | Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | | |

4.2 | Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | | |

5. | Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | | |

5.1 | Hlavní refinanční operace | | |

5.2 | Dlouhodobější refinanční operace | | |

5.3 | Reverzní operace jemného dolaďování | | |

5.4 | Strukturální reverzní operace | | |

5.5 | Mezní zápůjční facilita | | |

5.6 | Pohledávky z vyrovnání marže | | |

6. | Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | | |

7. | Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | | |

8. | Pohledávky v eurech za veřejnými rozpočty | | |

9. | Pohledávky uvnitř Eurosystému | | |

9.1 | Podíl na základním kapitálu ECB | | |

9.2 | Pohledávky z převodu měnových rezerv | | |

9.3 | Pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB | | |

9.4 | Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému | | |

9.5 | Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) | | |

| 10. | Nevypořádané položky | |

11. | Ostatní aktiva | | |

11.1 | Mince eurozóny | | |

11.2 | Hmotná a nehmotná stálá aktiva | | |

11.3 | Ostatní finanční aktiva | | |

11.4 | Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | | |

11.5 | Položky časového rozlišení aktivní | | |

11.6 | Ostatní | | |

12. | Ztráta za rok | | |

Aktiva celkem | | |

Pasiva | Vykazovaný rok | Předchozí rok |

| |

1. | Bankovky v oběhu |

2. | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi | |

2.1 | Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) | |

2.2 | Vkladová facilita | |

2.3 | Termínované vklady | |

2.4 | Reverzní operace jemného dolaďování | |

2.5 | Závazky z vyrovnání marže | |

3. | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně | |

4. | Emitované dluhopisy | |

5. | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | |

5.1 | Závazky vůči veřejným rozpočtům | |

5.2 | Ostatní závazky | |

6. | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | |

7. | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | |

8. | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | |

8.1 | Vklady a ostatní závazky | |

8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | |

9. | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | |

10. | Závazky uvnitř Eurosystému | |

10.1 | Závazky z převodu měnových rezerv | |

10.2 | Závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB | |

10.3 | Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému | |

10.4 | Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) | |

11. | Nevypořádané položky | |

12. | Ostatní pasiva | |

12.1 | Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | |

12.2 | Položky časového rozlišení pasivní | |

12.3 | Ostatní | |

13. | Rezervy | |

14. | Účet přecenění | |

15. | Kapitál a rezervní fondy | |

15.1 | Kapitál | |

15.2 | Rezervní fondy | |

16. | Zisk za rok | |

Pasiva celkem | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

Zveřejňovaná výsledovka centrální banky [2]

(v milionech EUR) |

Výsledovka za rok končící dnem 31. prosince … | Vykazovaný rok | Předchozí rok |

|

1.1 | Úrokové výnosy |

1.2 | Úrokové náklady | |

1. | Čistý úrokový výnos | |

2.1 | Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací | |

2.2 | Odpisy finančních aktiv a pozic | |

2.3 | Převod do/z rezerv pro měnová a cenová rizika | |

2. | Čistý výsledek z finančních operací, odpisů a rezerv ke krytí | |

3.1 | Výnosy z poplatků a provizí | |

3.2 | Náklady na poplatky a provize | |

3. | Čistý výnos z poplatků a provizí | |

4. | Výnos z akcií a účastí | |

5. | Čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů | |

6. | Ostatní výnosy | |

Čisté výnosy celkem | |

7. | Osobní náklady | |

8. | Správní náklady | |

9. | Odpisy stálých hmotných a nehmotných aktiv | |

10. | Náklady na bankovky | |

11. | Ostatní náklady | |

12. | Daň z příjmu a jiné zákonné podíly na zisku | |

Ztráta/zisk za rok | |

--------------------------------------------------