2004D0002 — CS — 24.09.2016 — 004.001

---

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (ECB/2004/2) (Úř. věst. L 080 18.3.2004, s. 33)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2009/328/ES ze dne 19. března 2009,	L 100	10	18.4.2009
►M2	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2014/179/EU ze dne 22. ledna 2014,	L 95	56	29.3.2014
►M3	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/716 ze dne 12. února 2015,	L 114	11	5.5.2015
►M4	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/1717 ze dne 21. září 2016,	L 258	17	24.9.2016

---

▼B

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 19. února 2004,

kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky

(ECB/2004/2)

Jediný článek

Jednací řád Evropské centrální banky, pozměněný dne 22. dubna 1999 a ve znění rozhodnutí ECB/1999/6 ze dne 7. října 1999, kterým se mění jednací řád Evropské centrální banky ( 1 ), se nahrazuje tímto zněním, které vstupuje v platnost dnem 1. března 2004.

JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ÚVODNÍ KAPITOLA

▼M2

Článek 1

Definice

1.1  Tento jednací řád doplňuje Smlouvu o fungování Evropské unie a statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Aniž je dotčen článek 1.2, výrazy použité v tomto jednacím řádu mají stejný význam jako ve Smlouvě a ve statutu.

1.2  Výrazy „zúčastněný členský stát“, „vnitrostátní příslušný orgán“ a „vnitrostátní pověřený orgán“ mají stejný význam jako v nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi ( 2 ).

▼B

KAPITOLA 1

RADA GUVERNÉRŮ

Článek 2

Den a místo zasedání Rady guvernérů

2.1  Rada guvernérů určuje dny svých zasedání na návrh prezidenta. Rada guvernérů se v zásadě schází pravidelně podle harmonogramu, který stanoví s dostatečným předstihem před začátkem každého kalendářního roku.

2.2  Prezident svolává zasedání Rady guvernérů, pokud o to požádají alespoň tři její členové.

2.3  Prezident může rovněž svolat zasedání Rady guvernérů, kdykoli to považuje za nezbytné.

2.4  Rada guvernérů obvykle zasedá v prostorách ECB.

2.5  Zasedat lze rovněž prostřednictvím telekonference, nevznesou-li alespoň tři guvernéři námitky.

Článek 3

Účast na zasedáních Rady guvernérů

3.1  Nestanoví-li tento jednací řád jinak, mohou se zasedání Rady guvernérů účastnit pouze její členové, předseda Rady Evropské unie a člen Komise Evropských společenství.

3.2  Každý guvernér může být obvykle doprovázen jednou osobou.

3.3  Nemůže-li se guvernér zasedání zúčastnit, může písemně jmenovat svého náhradníka, aniž je tím dotčen článek 4. Toto písemné jmenování se včas před zahájením zasedání zasílá prezidentovi. Náhradníka může obvykle doprovázet jedna osoba.

3.4  Prezident jmenuje tajemníka z řad zaměstnanců ECB. Tajemník je Výkonné radě nápomocen při přípravě zasedání Rady guvernérů a pořizuje z nich zápis.

3.5  Považuje-li to za vhodné, může Rada guvernérů ke svým zasedáním přizvat rovněž další osoby.

▼M1

Článek 3a

Rotační systém

1.  Guvernéři jsou rozděleni do skupin, jak je uvedeno v první a druhé odrážce článku 10.2 statutu.

2.  V souladu se zvyklostmi platnými v rámci EU jsou guvernéři v každé skupině řazeni podle seznamu svých národních centrálních bank, v němž jsou abecedně řazeny podle názvů členských států v národních jazycích. Rotace hlasovacích práv v rámci jednotlivé skupiny se řídí tímto pořadím. Rotace začne v náhodném bodě seznamu.

3.  Hlasovací práva v každé skupině rotují každý měsíc počínaje prvním dnem prvního měsíce zavedení rotačního systému.

4.  V první skupině je počet hlasovacích práv, která rotují každý jeden měsíc, jedno hlasovací právo; ve druhé a třetí skupině se počet hlasovacích práv, která rotují každý jeden měsíc, rovná rozdílu mezi počtem guvernérů přidělených do skupiny a počtem hlasovacích práv přidělených dané skupině minus dvě.

5.  Dojde-li k úpravě složení skupin podle páté odrážky článku 10.2 statutu, řídí se rotace hlasovacích práv v každé skupině i nadále seznamem uvedeným v odstavci 2. Ode dne, kdy počet guvernérů dosáhne 22, začne rotace ve třetí skupině v náhodném bodě seznamu. S cílem zamezit situaci, kdy někteří guvernéři jsou vždy v tomtéž období roku bez hlasovacího práva, může Rada guvernérů rozhodnout o změně pořadí rotace ve druhé a třetí skupině.

6.  Seznam členů Rady guvernérů s hlasovacím právem zveřejní ECB předem na internetových stránkách ECB.

7.  Podíl členského státu jednotlivé národní centrální banky na celkové souhrnné rozvaze měnových finančních institucí se vypočte na základě ročního průměru měsíčních průměrných údajů za poslední kalendářní rok, za nějž jsou údaje dostupné. Dojde-li k úpravě souhrnného hrubého domácího produktu v tržních cenách podle článku 29.3 statutu nebo stane-li se země členským státem a její národní centrální banka se stane součástí Evropského systému centrálních bank, celková souhrnná rozvaha měnových finančních institucí členského státu, který přijal euro, se přepočte na základě údajů týkajících se posledního kalendářního roku, za nějž jsou údaje dostupné.

▼B

Článek 4

Hlasování

4.1   ►M1  Rada guvernérů je schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin svých členů s hlasovacím právem. ◄ Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.

4.2  Rada guvernérů hlasuje na žádost prezidenta. Prezident dá rovněž podnět k hlasování, požádá-li o to některý z členů Rady guvernérů.

4.3  Zdržení se hlasování nebrání tomu, aby Rada guvernérů přijala rozhodnutí podle článku 41.2 statutu.

4.4  Nemůže-li se člen Rady guvernérů účastnit hlasování po delší dobu (tj. více než jeden měsíc), může za sebe jmenovat náhradníka jako člena Rady guvernérů.

4.5  Nemůže-li některý guvernér hlasovat o rozhodnutí podle článků 28, 29, 30, 32, 33 a 51 statutu, může jeho vážený hlas v souladu s článkem 10.3 statutu odevzdat jím jmenovaný náhradník.

4.6  Prezident může dát podnět k tajnému hlasování, požádají-li o to alespoň tři členové Rady guvernérů. Pokud se návrh rozhodnutí podle článků 11.1, 11.3 nebo 11.4 statutu osobně týká členů Rady guvernérů, je hlasování tajné. V takových případech dotčení členové Rady guvernérů nehlasují.

4.7   ►M3  Není-li výslovně uvedeno v článku 4.8, lze rozhodnutí rovněž přijímat v písemném řízení, nevznesou-li námitky alespoň tři členové Rady guvernérů. Písemné řízení vyžaduje: i) obvykle nejméně pět pracovních dnů pro posouzení každým členem Rady guvernérů, ii) výslovný nebo tacitní osobní souhlas každého člena Rady guvernérů (nebo jeho náhradníka v souladu s článkem 4.4) a iii) uvedení tohoto rozhodnutí v zápisu z následujícího zasedání Rady guvernérů. Rozhodnutí přijímaná v písemném řízení schvalují členové Rady guvernérů, kteří mají hlasovací právo v době schválení. ◄

▼M3

4.8  V rámci článků 13 g až 13i lze rozhodnutí rovněž přijímat v písemném řízení, nevznese-li námitky alespoň pět členů Rady guvernérů. Při písemném řízení musí mít každý člen Rady guvernérů nejvýše pět, nebo v případě článku 13h dva pracovní dny na posouzení.

4.9  Pro jakékoli písemné řízení může člen Rady guvernérů (nebo jeho náhradník v souladu s článkem 4.4) výslovně zmocnit jinou osobu, aby podepsala jeho hlas nebo věcnou připomínku, které osobně schválil.

▼B

Článek 5

Organizace zasedání Rady guvernérů

5.1  Pro každé zasedání přijme Rada guvernérů pořad jednání. Předběžný pořad jednání sestavuje Výkonná rada a zasílá se spolu se souvisejícími dokumenty členům Rady guvernérů a dalším oprávněným účastníkům nejméně osm dnů před příslušným zasedáním, s výjimkou mimořádných případů, kdy Výkonná rada jedná přiměřeně okolnostem. Na návrh prezidenta nebo jiného člena Rady guvernérů může Rada guvernérů rozhodnout o stažení některých bodů z předběžného pořadu jednání nebo o zařazení některých bodů na předběžný pořad jednání. ►M1  Pokud související dokumenty nebyly členům Rady guvernérů předloženy včas, je bod na žádost nejméně tří členů Rady guvernérů s hlasovacím právem stažen z pořadu jednání. ◄

►M1

 

Zápis z jednání Rady guvernérů schvalují na následujícím zasedání (nebo dříve v písemném řízení, je-li to nezbytné) členové Rady guvernérů, kteří měli hlasovací právo na jednání, k němuž se zápis vztahuje, a podepisuje jej prezident.

 ◄

5.3  Rada guvernérů může stanovit interní pravidla pro rozhodování v mimořádných situacích.

▼M2

Článek 5a

Kodex chování členů Rady guvernérů

5a.1  Rada guvernérů přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.

5a.2  Každý guvernér zajistí, aby osoby, které ho doprovázejí ve smyslu článku 3.2, jakož i jeho náhradníci ve smyslu článku 3.3 podepsali prohlášení o dodržování kodexu chování před tím, než se zúčastní zasedání Rady guvernérů.

▼B

KAPITOLA II

VÝKONNÁ RADA

Článek 6

Den a místo zasedání Výkonné rady

6.1  Den zasedání určuje Výkonná rada na návrh prezidenta.

6.2  Prezident může rovněž svolat zasedání Výkonné rady, kdykoli to považuje za nezbytné.

Článek 7

Hlasování

7.1  Výkonná rada je v souladu s článkem 11.5 statutu schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin jejích členů. Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.

7.2  Rozhodnutí lze rovněž přijímat v písemném řízení, nevznesou-li námitky alespoň dva členové Výkonné rady.

7.3  Členové Výkonné rady, jichž se osobně týká případné rozhodnutí podle článků 11.1, 11.3 nebo 11.4 statutu, se hlasování neúčastní.

Článek 8

Organizace zasedání Výkonné rady

Výkonná rada rozhoduje o organizaci svých zasedání.

KAPITOLA III

ORGANIZACE EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

▼M2

Článek 9

Výbory Eurosystému/ESCB

9.1  Rada guvernérů zřizuje a ruší výbory. Tyto výbory pomáhají rozhodovacím orgánům ECB při plnění jejich úkolů a podávají zprávy Radě guvernérů prostřednictvím Výkonné rady.

9.2  Pokud jde o politické otázky týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, podávají výbory, které pomáhají při plnění úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013, zprávy Radě dohledu, popřípadě Radě guvernérů. Rada dohledu v souladu s vlastními postupy pověří místopředsedu, aby o veškeré této činnosti prostřednictvím Výkonné rady podával zprávy Radě guvernérů.

9.3  Výbory tvoří nejvýše dva členové z každé národní centrální banky Eurosystému jmenovaní příslušným guvernérem a nejvýše dva členové z ECB jmenovaní Výkonnou radou.

9.4  Napomáhají-li výbory rozhodovacím orgánům ECB při plnění úkolů, jež byly ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, skládají se z jednoho člena z centrální banky a jednoho člena z vnitrostátního příslušného orgánu každého zúčastněného členského státu, jmenovaných příslušným guvernérem po konzultaci s vnitrostátním příslušným orgánem v případech, kdy vnitrostátním příslušným orgánem není centrální banka.

9.5  Rada guvernérů vymezí působnost výborů a jmenuje jejich předsedy. Předsedou je zpravidla jmenován zaměstnanec ECB. Rada guvernérů a Výkonná rada jsou oprávněny od výborů vyžadovat, aby vypracovaly studie k určitým tématům. Úkoly sekretariátu výborů zajišťuje ECB.

9.6  Každá národní centrální banka mimo Eurosystém může jmenovat až dva zaměstnance, aby se účastnili zasedání výboru, jedná-li se o záležitosti spadající do pravomoci Generální rady a považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.

9.7  Zástupci jiných orgánů a institucí Unie a třetí osoby mohou být rovněž přizvány k účasti na zasedání výboru, považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.

▼B

Článek 9a

Rada guvernérů může rozhodnout o zřízení výborů ad hoc pověřených zvláštními poradními úkoly.

▼M2

Článek 9b

Výbor pro audit

Rada guvernérů zřídí výbor pro audit a vymezí jeho působnost a složení s cílem posílit stávající vnitřní a vnější úrovně kontroly a dále zlepšit správu a řízení ECB a Eurosystému.

▼B

Článek 10

Vnitřní uspořádání

10.1  Výkonná rada po projednání s Radou guvernérů rozhoduje o počtu, názvech a oblastech působnosti jednotlivých pracovních útvarů ECB. Toto rozhodnutí se zveřejňuje.

10.2  Všechny pracovní útvary ECB řídí Výkonná rada. Výkonná rada rozhoduje o osobních úkolech svých členů ve vztahu k pracovním útvarům a informuje o nich Radu guvernérů, Generální radu a zaměstnance ECB. Tato rozhodnutí lze přijímat pouze za přítomnosti všech členů Výkonné rady a nikoli proti hlasu prezidenta.

Článek 11

Zaměstnanci ECB

11.1  Každý zaměstnanec ECB je obeznámen se svým postavením v rámci uspořádání ECB, se svými nadřízenými a se svými pracovními povinnostmi.

11.2  Aniž jsou dotčeny články 36 a 47 statutu, vydává Výkonná rada organizační předpisy (dále jen „administrativní oběžníky“), které jsou pro zaměstnance ECB závazné.

▼M2

11.3  Výkonná rada přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy a zaměstnance ECB, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.

▼B

KAPITOLA IV

ÚČAST GENERÁLNÍ RADY NA PLNĚNÍ ÚKOLŮ EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK

Článek 12

Vztah mezi Radou guvernérů a Generální radou

12.1  Generální radě ECB se poskytne příležitost podat připomínky dříve, než Rada guvernérů přijme:

12.2  Je-li Generální rada požádána o podání připomínek podle prvního odstavce tohoto článku, je jí k tomu poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než deset pracovních dnů. V případě naléhavosti, jež musí být v žádosti odůvodněna, lze tuto lhůtu zkrátit na pět pracovních dnů. Prezident může rozhodnout o uplatnění písemného řízení.

12.3  Prezident informuje Generální radu v souladu s článkem 47.4 statutu o rozhodnutích přijatých Radou guvernérů.

Článek 13

Vztah mezi Výkonnou radou a Generální radou

13.1  Generální radě ECB se poskytne příležitost podat připomínky dříve, než Výkonná rada:

13.2  Je-li Generální rada požádána o podání připomínek podle prvního odstavce tohoto článku, je jí k tomu poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než deset pracovních dnů. V případě naléhavosti, jež musí být v žádosti odůvodněna, lze tuto lhůtu zkrátit na pět pracovních dnů. Prezident může rozhodnout o uplatnění písemného řízení.

▼M2

KAPITOLA IVa

ÚKOLY V OBLASTI DOHLEDU

Článek 13a

Rada dohledu

Podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 Rada dohledu jako vnitřní orgán ECB plánuje a plní úkoly svěřené ECB v souvislosti s obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi (dále jen „úkoly v oblasti dohledu“). Úkoly Rady dohledu nejsou dotčeny pravomoci rozhodovacích orgánů ECB.

Článek 13b

Složení Rady dohledu

13b.1  Rada dohledu se skládá z předsedy, místopředsedy, čtyř zástupců ECB a jednoho zástupce vnitrostátního příslušného orgánu v každém zúčastněném členském státě. Všichni členové Rady dohledu jednají v zájmu Unie jako celku.

13b.2  Není-li vnitrostátním příslušným orgánem zúčastněného členského státu centrální banka, může být příslušný člen Rady dohledu doprovázen zástupcem z centrální banky příslušného členského státu. Pro účely hlasování se zástupci jednoho členského státu považují za jednoho člena.

13b.3  Rada guvernérů po vyslechnutí Rady dohledu přijme návrh na jmenování předsedy a místopředsedy Rady dohledu, který se předkládá Evropskému parlamentu ke schválení.

13b.4  Pracovněprávní podmínky pro předsedu Rady dohledu, zejména jeho plat, důchod a jiné dávky sociálního zabezpečení, jsou předmětem smlouvy s ECB a stanoví je Rada guvernérů.

13b.5  Funkční období místopředsedy Rady dohledu je pětileté a opakované jmenování není možné. Funkční období skončí nejpozději uplynutím jeho mandátu člena Výkonné rady.

13b.6  Na návrh Výkonné rady jmenuje Rada guvernérů do Rady dohledu čtyři zástupce ECB, kteří nesmějí vykonávat úkoly bezprostředně související s měnovou politikou.

Článek 13c

Hlasování podle čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013

Pro účely přijímání návrhů rozhodnutí podle čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 a na základě článku 16 Smlouvy o Evropské unii, čl. 238 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních platí tato pravidla:

Článek 13d

Jednací řád Rady dohledu

Po konzultaci s Radou guvernérů přijme Rada dohledu svůj jednací řád. Jednací řád zajistí rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy.

Článek 13e

Kodex chování členů Rady dohledu

13e.1  Rada dohledu přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.

13e.2  Každý člen zajistí, aby osoby, které ho doprovázejí, náhradníci a zástupci národní centrální banky, pokud vnitrostátní příslušný orgán není centrální bankou, podepsali prohlášení o dodržování kodexu chování před tím, než se zúčastní zasedání Rady dohledu.

Článek 13f

Zasedání Rady dohledu

Rada dohledu obvykle zasedá v prostorách ECB. Jakmile je schválen, poskytuje se zápis ze zasedání Rady dohledu pro informaci Radě guvernérů.

Článek 13g

Přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2013

13g.1  Rada dohledu navrhuje Radě guvernérů konečné návrhy rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 spolu s vysvětlivkami, které vymezují pozadí a hlavní důvody, z nichž návrh rozhodnutí vychází. Tyto návrhy rozhodnutí se současně předávají vnitrostátním příslušným orgánům dotčených zúčastněných členských států spolu s informací o lhůtě, která byla dána Radě guvernérů v souladu s článkem 13g.2.

13g.2  Návrh rozhodnutí ve smyslu článku 13g.1 se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese námitky ve lhůtě deseti pracovních dnů. V mimořádných situacích Rada dohledu vymezí přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 48 hodin. Rada guvernérů všechny námitky písemně zdůvodní. Rozhodnutí se předává Radě dohledu a vnitrostátním příslušným orgánům dotčených členských států.

13g.3  Zúčastněný členský stát mimo eurozónu informuje ECB o odůvodněném nesouhlasu s návrhem rozhodnutí Rady dohledu do pěti pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí podle článku 13g.1. Prezident ECB předá odůvodněný nesouhlas bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Při rozhodování o dané věci ve lhůtě pěti pracovních dnů od doručení informace o odůvodněném nesouhlasu Rada guvernérů v plném rozsahu zohlední důvody obsažené v posudku vypracovaném Radou dohledu. Rozhodnutí se s písemným odůvodněním předává Radě dohledu a vnitrostátnímu příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

13g.4  Zúčastněný členský stát mimo eurozónu informuje ECB o odůvodněném nesouhlasu s námitkou Rady guvernérů proti návrhu rozhodnutí Rady dohledu do pěti pracovních dnů od obdržení této námitky podle článku 13g.2. Prezident ECB předá odůvodněný nesouhlas bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Rada guvernérů vydá své stanovisko k odůvodněnému nesouhlasu, který vyjádřil členský stát, do 30 dnů a s odůvodněním potvrdí nebo vezme zpět svou námitku. Rozhodnutí o potvrzení nebo zpětvzetí námitky Rady guvernérů se předává vnitrostátnímu příslušnému orgánu dotčeného členského státu. Pokud Rada guvernérů vezme námitku zpět, má se za to, že návrh rozhodnutí Rady dohledu je přijat dnem zpětvzetí této námitky.

Článek 13h

Přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1024/2013

13h.1  Pokud vnitrostátní příslušný nebo pověřený orgán oznámí ECB svůj záměr uplatňovat požadavky týkající se kapitálových rezerv nebo jakákoli další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013, předává se oznámení, které obdržel tajemník Rady dohledu, bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury, Rada guvernérů o této věci rozhodne do tří pracovních dnů. Má-li Rada guvernérů námitky vůči oznámenému opatření, písemně je odůvodní dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu do pěti pracovních dnů od oznámení ECB.

13h.2  Má-li Rada guvernérů na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury, záměr uplatňovat vyšší požadavky týkající se kapitálových rezerv nebo má-li záměr uplatňovat přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, oznámí tento záměr dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu alespoň deset pracovních dnů před přijetím tohoto rozhodnutí. Vyrozumí-li dotčený vnitrostátní příslušný nebo pověřený orgán ECB písemně o své odůvodněné námitce do pěti pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení, předává se oznámení, které obdržel tajemník Rady dohledu, bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Rada guvernérů o věci rozhodne na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury. Rozhodnutí se předává dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu.

13h.3  Rada guvernérů má právo schvalovat, vznášet námitky nebo měnit návrhy Rady dohledu ve smyslu článku 13h.1 a článku 13h.2. Rada guvernérů má rovněž právo požadovat, aby Rada dohledu předložila návrh ve smyslu článku 13h.1 a článku 13h.2 nebo aby provedla určitou analýzu. Pokud Rada dohledu v návaznosti na tento požadavek nepředloží žádné návrhy, může rozhodnutí v případě neexistence návrhu Rady dohledu přijmout Rada guvernérů, která při tom zohlední příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury.

Článek 13i

Přijímání rozhodnutí podle čl. 14 odst. 2 až 4 nařízení (EU) č. 1024/2013

Pokud vnitrostátní příslušný orgán vyrozumí ECB o svém návrhu rozhodnutí podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, předá Rada dohledu tento návrh rozhodnutí spolu se svým posouzením do pěti pracovních dnů Radě guvernérů. Má se za to, že návrh rozhodnutí je přijat, pokud Rada guvernérů nevznese námitky do 10 pracovních dnů od oznámení ECB; tuto lhůtu lze v řádně odůvodněných případech jednou prodloužit.

Článek 13j

Obecný rámec podle čl. 6 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013

Rada guvernérů přijímá rozhodnutí, kterými se stanoví obecný rámec pro provedení článku 6 nařízení (EU) č. 1024/2013, po konzultaci s vnitrostátními příslušnými orgány a na základě návrhu Rady dohledu, na který se nevztahuje postup, podle něhož se návrh rozhodnutí považuje za přijatý, nevznese-li Rada guvernérů námitky.

Článek 13k

Oddělení měnové politiky a úkolů v oblasti dohledu

13k.1  ECB provádí úkoly, které jsou jí svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů.

13k.2  ECB přijme veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby funkce měnové politiky a funkce dohledu byly odděleny.

13k.3  Oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu nevylučuje, aby si tyto dvě funkční oblasti vyměňovaly informace nezbytné pro splnění úkolů ECB a ESCB.

Článek 13l

Organizace zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu

13l.1  Zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, se konají odděleně od pravidelných zasedání Rady guvernérů a mají samostatný pořad jednání.

13l.2  Na návrh Rady dohledu sestavuje Výkonná rada předběžný pořad jednání a zasílá jej spolu se souvisejícími dokumenty, které připravila Rada dohledu, členům Rady guvernérů a dalším oprávněným účastníkům nejméně osm dnů před příslušným zasedáním. To neplatí v mimořádných případech, kdy Výkonná rada jedná přiměřeně okolnostem.

13l.3  Před tím, než vznese námitku vůči návrhu rozhodnutí, který připravila Rada dohledu a který je určen vnitrostátním příslušným orgánům ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech mimo eurozónu, konzultuje Rada guvernérů ECB guvernéry národních centrálních bank mimo Eurosystém ze zúčastněných členských států. Stejně se postupuje i v případě, kdy dotčené vnitrostátní příslušné orgány informují Radu guvernérů o svém odůvodněném nesouhlasu s takovým návrhem rozhodnutí Rady dohledu.

13l.4  Není-li v této kapitole stanoveno jinak, platí obecná ustanovení o zasedání Rady guvernérů obsažená v kapitole I i pro zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu.

Článek 13m

Vnitřní struktura, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu

13m.1  Pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře ECB a zaměstnancům ECB zahrnuje úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada k této vnitřní struktuře konzultuje předsedu a místopředsedu Rady dohledu. Články 10 a 11 se použijí přiměřeně.

13m.2  Rada dohledu může po dohodě s Výkonnou radou zřizovat a rušit dočasné dílčí struktury, kterými jsou například pracovní skupiny nebo skupiny pro plnění určitého úkolu. Tyto dočasné dílčí struktury napomáhají při plnění úkolů v oblasti dohledu a podávají zprávy Radě dohledu.

13m.3  Prezident ECB po konzultaci s předsedou Rady dohledu jmenuje tajemníka Rady dohledu a řídícího výboru z řad zaměstnanců ECB. Tajemník je předsedovi a v jeho nepřítomnosti místopředsedovi nápomocen při přípravě zasedání Rady dohledu a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání.

13m.4  Při přípravě zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, tajemník postupuje v součinnosti s tajemníkem Rady guvernérů a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání.

Článek 13n

Zpráva podle čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013

Na návrh Rady dohledu předložený Výkonnou radou přijímá Rada guvernérů výroční zprávy určené Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Euroskupině ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

Článek 13o

Zástupci ECB u Evropského orgánu pro bankovnictví

13o.1  Prezident ECB na návrh Rady dohledu jmenuje a odvolává zástupce ECB v radě orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví podle čl. 40 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES ( 3 ).

13o.2  Prezident jmenuje druhého zástupce v radě orgánů dohledu Evropského orgánu dohledu, který má odborné znalosti týkající se úkolů centrálního bankovnictví.

▼B

KAPITOLA V

ZVLÁŠTNÍ PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Přenesení pravomocí

14.1  Přenesení pravomocí Rady guvernérů na Výkonnou radu podle poslední věty druhého pododstavce článku 12.1 statutu se oznámí dotčeným osobám nebo se popřípadě zveřejní, mají-li rozhodnutí přijatá na základě přenesených pravomocí právní účinky vůči třetím osobám. O aktech přijatých na základě přenesených pravomocí je Rada guvernérů okamžitě informována.

14.2  Seznam oprávněných osob s podpisovým právem za ECB, sestavený na základě rozhodnutí přijatých podle článku 39 statutu, se poskytuje zainteresovaným osobám.

Článek 15

Rozpočtový proces

▼M2

15.1  Před koncem každého účetního roku přijímá Rada guvernérů na návrh Výkonné rady, předložený v souladu se všemi zásadami stanovenými Radou guvernérů, rozpočet ECB na následující účetní rok. Výdaje související s úkoly v oblasti dohledu jsou v rozpočtu samostatně identifikovatelné a konzultují se s předsedou a místopředsedou Rady dohledu.

▼B

15.2  Pro pomoc v otázkách souvisejících s rozpočtem ECB zřídí Rada guvernérů rozpočtový výbor a vymezí jeho působnost a složení.

Článek 16

Zprávy a roční účetní závěrky

16.1  Rada guvernérů přijímá výroční zprávu vyžadovanou podle článku 15.3 statutu.

16.2  Pravomoc schvalovat a zveřejňovat čtvrtletní zprávy podle článku 15.1 statutu, týdenní konsolidované finanční výkazy podle článku 15.2 statutu, konsolidovanou rozvahu podle článku 26.3 statutu a jiné zprávy se přenáší na Výkonnou radu.

16.3  Výkonná rada v souladu se zásadami stanovenými Radou guvernérů vypracovává v průběhu prvního měsíce následujícího účetního roku roční účetní závěrku ECB. Závěrka se předkládá externímu auditorovi.

16.4  Rada guvernérů schvaluje roční účetní závěrku ECB v průběhu prvního čtvrtletí následujícího roku. Zpráva externího auditora se předkládá Radě guvernérů před schválením závěrky.

Článek 17

Právní nástroje ECB

17.1  Nařízení ECB přijímá Rada guvernérů a podepisuje je jejím jménem prezident.

▼M4

17.2  Obecné zásady ECB přijímá Rada guvernérů, následně jsou oznamovány v jednom z úředních jazyků Unie a za Radu guvernérů je podepisuje prezident. Obecné zásady obsahují odůvodnění. Oznámení národním centrálním bankám lze poslat elektronicky, faxem nebo v tištěné podobě. Všechny obecné zásady ECB, jež mají být úředně zveřejněny, se překládají do úředních jazyků Unie.

▼B

17.3  Rada guvernérů může své normotvorné pravomoci přenést na Výkonnou radu za účelem provedení svých nařízení a obecných zásad. Dané nařízení nebo obecné zásady blíže určují opatření, která mají být provedena, jakož i meze a rozsah přenesených pravomocí.

▼M4

17.4  Rozhodnutí a doporučení ECB přijímá Rada guvernérů nebo Výkonná rada v oblastech své působnosti a podepisuje je prezident. Rozhodnutí ECB, kterými se ukládají sankce třetím osobám, podepisuje tajemník Rady guvernérů za účelem jejich osvědčení. Rozhodnutí a doporučení ECB obsahují odůvodnění. Doporučení týkající se sekundárních právních předpisů Unie podle článku 41 statutu přijímá Rada guvernérů.

▼M2

17.5  Aniž je dotčen článek 43 druhý odstavec a článek 46.1 první odrážka statutu, přijímá stanoviska ECB Rada guvernérů. Avšak za mimořádných okolností a jestliže alespoň tři guvernéři nevyjádří přání ponechat Radě guvernérů pravomoc přijímat určitá stanoviska, může stanoviska ECB přijímat Výkonná rada v souladu s připomínkami Rady guvernérů a při zachování práv součinnosti Generální rady. Výkonná rada je oprávněna dokončit stanoviska ECB, která se týkají velmi technických záležitostí, a zapracovávat věcné změny či opravy. Stanoviska ECB podepisuje prezident. Rada guvernérů může v případě stanovisek ECB přijímaných v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi konzultovat Radu dohledu.

▼M4

17.6  Pokyny ECB přijímá Výkonná rada, následně jsou oznamovány v jednom z úředních jazyků Unie a za Výkonnou radu je podepisuje prezident nebo dva členové Výkonné rady. Oznámení národním centrálním bankám lze poslat elektronicky, faxem nebo v tištěné podobě. Všechny pokyny ECB, jež mají být úředně zveřejněny, se překládají do úředních jazyků Unie.

▼B

17.7  Všechny právní nástroje ECB jsou pro usnadnění identifikace postupně číslovány. Výkonná rada zajistí, aby byly bezpečně uschovány jejich originály, aby byly oznámeny adresátům nebo konzultovaným orgánům a aby v Úředním věstníku Evropské unie byla ve všech úředních jazycích Evropské unie zveřejněna nařízení ECB, stanoviska ECB k návrhům právních předpisů Společenství a další právní nástroje ECB, o jejichž zveřejnění bylo výslovně rozhodnuto.

▼M2

17.8  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství ( 4 ) se použije na právní akty uvedené v článku 34 statutu.

▼M2

Článek 17a

Právní nástroje ECB související s úkoly v oblasti dohledu

17a.1  Není-li v nařízeních, jež ECB přijme na základě nařízení (EU) č. 1024/2013, a v tomto článku stanoveno jinak, použije se článek 17 na právní nástroje ECB související s úkoly v oblasti dohledu.

▼M4

17a.2  Obecné zásady ECB související s úkoly v oblasti dohledu podle čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013 přijímá Rada guvernérů, následně jsou oznamovány a za Radu guvernérů je podepisuje prezident. Oznámení vnitrostátním příslušným orgánům lze poslat elektronicky, faxem nebo v tištěné podobě.

17a.3  Pokyny ECB související s úkoly v oblasti dohledu podle čl. 6 odst. 3, čl. 6 odst. 5 písm. a), čl. 7 odst. 1, čl. 7 odst. 4, čl. 9 odst. 1 a čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 přijímá Rada guvernérů, následně jsou oznamovány a za Radu guvernérů je podepisuje prezident. Musí obsahovat odůvodnění. Oznámení vnitrostátním orgánům příslušným k dohledu nad úvěrovými institucemi lze poslat elektronicky, faxem nebo v tištěné podobě.

17a.4  Rozhodnutí ECB ve vztahu k dohlíženým subjektům a subjektům, které podaly žádost o povolení k přístupu k činnosti úvěrové instituce, přijímá Rada guvernérů a podepisuje tajemník Rady guvernérů za účelem jejich osvědčení. Poté se oznamují osobám, kterým jsou určena.

▼M2

Článek 18

Postup podle čl. 128 odst. 2 Smlouvy

Schválení podle čl. 128 odst. 2 Smlouvy pro následující rok uděluje jediným rozhodnutím Rada guvernérů pro všechny členské státy, jejichž měnou je euro, v průběhu posledního čtvrtletí každého roku.

▼B

Článek 19

Zakázky

19.1  Při zadávání zakázek na zboží a služby pro ECB je brán náležitý zřetel na zásady veřejnosti, transparentnosti, rovného přístupu, nediskriminace a účinné správy.

19.2  S výjimkou zásady účinné správy se lze od výše uvedených zásad odchýlit v případech naléhavosti, z důvodů bezpečnosti nebo utajení, existuje-li jediný dodavatel, v případě dodávek národních centrálních bank Evropské centrální bance a k zajištění kontinuity dodávek.

▼M2 —————

▼B

Článek 21

Pracovní řád

21.1  Pracovní řád a pravidla pro zaměstnance upravují pracovní poměry mezi ECB a jejími zaměstnanci.

21.2  Rada guvernérů schvaluje pracovní řád na návrh Výkonné rady a po projednání s Generální radou.

21.3  Výkonná rada přijímá pravidla pro zaměstnance, kterými se provádí pracovní řád.

21.4  Před přijetím nového pracovního řádu nebo pravidel pro zaměstnance je konzultován výbor zaměstnanců. Jeho stanovisko se předkládá Radě guvernérů nebo Výkonné radě.

Článek 22

Sdělení a oznámení

Obecná sdělení a oznámení o rozhodnutích přijatých rozhodovacími orgány ECB lze zveřejňovat na webové stránce ECB, v Úředním věstníku Evropské unie nebo prostřednictvím tiskových agentur běžných na finančních trzích anebo prostřednictvím jiných médií.

Článek 23

Důvěrnost dokumentů ECB a přístup k nim

▼M2

23.1  Jednání rozhodovacích orgánů ECB a všech výborů či skupin jimi zřízených, jakož i jednání Rady dohledu, jejího řídícího výboru a všech jejích dočasných dílčích struktur jsou důvěrná, pokud Rada guvernérů nezmocní prezidenta, aby výsledky jejich jednání zveřejnil. Před tím, než učiní takové rozhodnutí ohledně jednání Rady dohledu, jejího řídícího výboru a všech jejích dočasných dílčích struktur, konzultuje prezident předsedu Rady dohledu.

▼B

23.2  Přístup veřejnosti k dokumentům, jež ECB vypracuje nebo které má v držení, se řídí rozhodnutím Rady guvernérů.

23.3   ►M2  Dokumenty, které ECB vypracuje nebo uchovává, se označují jako tajné a zachází se s nimi v souladu s organizačními předpisy, které se týkají služebního tajemství a správy a důvěrnosti informací. ◄ Nerozhodnou-li rozhodovací orgány jinak, jsou tyto dokumenty po uplynutí třiceti let volně přístupné.

▼M2

Článek 23a

Důvěrnost a služební tajemství v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu

23a.1  Členové Rady dohledu, řídícího výboru a všech dílčích struktur zřízených Radou dohledu jsou i po skončení svých funkcí povinni zachovávat služební tajemství ve smyslu článku 37 statutu.

23a.2  Pozorovatelé nemají přístup k důvěrným informacím týkajícím se jednotlivých institucí.

23a.3  Dokumenty vypracované Radou dohledu, řídícím výborem a všemi dočasnými dílčími strukturami zřízenými Radou dohledu jsou dokumenty ECB, a označují se proto jako tajné a zachází se s nimi v souladu s článkem 23.3.

▼B

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 24

Změny tohoto jednacího řádu

Rada guvernérů může tento jednací řád změnit. Generální rada může navrhovat změny a Výkonná rada může přijímat dodatečná pravidla v oblasti své působnosti.

▼M2

---

PŘÍLOHA

(ve smyslu čl. 13c bodu iv))

---

( 1 ) Úř. věst. L 314, 8.12.1999, s. 32.

( 2 ) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

( 3 ) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

( 4 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.

( 5 ) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35.