18.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3

2.1

Jeden z problémů, který Evropská komise identifikovala v souvislosti s neodpovědným poskytováním úvěrů na trzích s hypotečními úvěry v Unii, se týká úvěrů vyjádřených v cizí měně, které spotřebitelé v takové měně přijímají, aby využili nabízené úrokové sazby, aniž by však dostatečně chápali související měnové riziko (2).

2.2

V roce 2010 ECB poukázala ve svém dokumentu Financial Stability Review na to, že nedávná finanční krize podtrhla možná systémová rizika spojená se skutečností, že v některých členských státech je velmi rozšířeno poskytování úvěrů v cizí měně, a zdůraznila nutnost tento problém sledovat a řešit, aby se zabránilo dalšímu nárůstu množství těchto úvěrů (3). ECB poznamenala, že vysoký počet úvěrů v cizí měně poskytovaných dlužníkům, kteří nejsou zajištěni proti riziku pohybů měnových kurzů, může v určitých členských státech vést ke značné zranitelnosti, neboť takové úvěry převádějí přímé riziko pohybu měnových kurzů, jemuž je vystaven bankovní systém, na úvěrové riziko a vystavují celou ekonomiku významným makrofinančním rizikům. Navíc vysoká úroveň dluhu v cizí měně může zužovat prostor pro zásahy měnové politiky a omezovat jejich účinnost. S ohledem na tyto negativní vedlejší účinky spojené s poskytováním úvěrů v cizí měně ECB poznamenala, že je důležité, aby subjekty odpovědné za tvorbu finanční politiky přijaly opatření k zabránění nadměrnému růstu těchto úvěrů v bankovním systému (4).

2.3

Ve shora uvedeném kontextu ECB poukázala na skutečnost, že přijetí opatření regulační a dohledové politiky může hrát významnou úlohu při zmírňování rizik, jež plynou z poskytování úvěrů v cizí měně (5). Obecně platí, že má-li být poskytování takových úvěrů omezeno, musí subjekty odpovědné za tvorbu finanční politiky vytvořit takové prostředí pro činnost ekonomických subjektů, které ve svém celku podporuje obezřetné rozhodování opírající se o dostatek informací na straně věřitelů i dlužníků. To zahrnuje uplatňování spolehlivých makroekonomických opatření zaměřených na stabilitu a opatření na posílení finanční gramotnosti, a stejně tak i vhodnou finanční regulaci a dohled (6). V tomto ohledu navrhovaná směrnice stanoví informace, které musí spotřebitelé obdržet, má-li být úvěr poskytnut v měně, která je odlišná od národní měny země dlužníka (7). ECB se domnívá, že tyto informace by měly zahrnovat rovněž vysvětlení možných rizik pro spotřebitele tam, kde je úvěr vyjádřen v cizí měně (8).

3.1

Podle navrhované směrnice by měl každý členský stát zajistit nediskriminační přístup všem věřitelům (9) do databází používaných v daném členském státě za účelem posouzení bonity spotřebitelů a kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Kromě toho mají být Komisi podle navrhované směrnice uděleny přenesené pravomoci, aby stanovila jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na tyto databáze, včetně prahů registrace a dohodnuté definice klíčových pojmů používaných v těchto databázích (10).

3.2

Pokud jde o tyto aspekty, s výjimkou jednoho pozměňovacího návrhu technické povahy (viz změna č. 1) by ECB ráda předložila následující připomínky, které se týkají přenesených pravomocí udělovaných Komisi.

3.2.1

Zaprvé, databáze, na které navrhovaná směrnice odkazuje, zahrnují databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, a veřejné úvěrové registry. Tyto databáze v příslušném členském státě slouží k posouzení bonity spotřebitele a kontrole plnění jeho úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy. V řadě členských států spravují národní centrální banky centrální úvěrové registry, z nichž některé slouží ke shora uvedeným účelům. ECB, která působí jako katalyzátor činnosti v této oblasti (11), podporuje spolupráci, výměnu informací a harmonizaci definic a pojmů mezi centrálními úvěrovými registry na přeshraniční úrovni (12). Opakovaná turbulence v bankovním a finančním sektoru podtrhla význam centrálních úvěrových registrů, které mohou úvěrovým institucím napomoci účinně sledovat a řídit úvěrové riziko tím, že jim umožní přístup k informacím o míře zadlužení dlužníků. Centrální úvěrové registry mají význam při výkonu obezřetnostního dohledu, při plnění úkolu centrální banky přispívat ke stabilitě finančního systému i pro statistické účely. Vytvoření přeshraničních synergií mezi centrálními úvěrovými registry by rovněž mělo přispět k zajištění odpovídajícího přístupu věřitelů do těchto registrů.

3.2.2

Zadruhé, ECB podporuje návrh udělit Komisi přenesené pravomoci stanovit jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na zmíněné databáze, s cílem podpořit harmonizaci pravidel v této oblasti. Má-li se zajistit harmonizace a přístupnost výstupních dat pro sdílení na přeshraničním základě, bude třeba pro podmínky zpracování dat a kritéria úvěrové registrace nalézt základní soubor atributů, společné identifikační znaky a společnou definici výchozích pojmů a obsahu dat. Navíc je třeba zvážit otázky důvěrnosti a ochrany dat, stejně jako aspekty týkající se interoperability národních databází. ECB rovněž vychází z toho, že jednotná kritéria úvěrové registrace mají být považována za minimální standardy s tím, že soukromým úvěrovým kancelářím a agenturám, jež referují o úvěrech, a veřejným úvěrovým registrům se umožní ve vhodných případech shromažďovat dodatečné informace o těchto úvěrech v kontextu jejich cílů a obchodních modelů.

3.2.3

Zatřetí, s ohledem na příslušné pravomoci a odbornost Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), ECB a těch centrálních bank ESCB, které provozují shora uvedené databáze, v této oblasti by ECB doporučovala úzce s nimi spolupracovat. Z důvodů důslednosti a ucelenosti by rovněž doporučovala, aby byly Komisi uděleny stejné přenesené pravomoci v kontextu databází zmíněných v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (13), pokud jde o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Rozhodne-li se zákonodárce, že takové přenesené pravomoci Komisi neudělí, doporučovala by ECB navázat na dosud provedené práce (14) a prozkoumat možnosti další harmonizace pravidel a postupů na úrovni Unie, a to rovněž s uvážením doporučení mezinárodních fór, například pokud jde o účinný dohled nad systémy úvěrových zpráv (15).