EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie

Zpět na úvodní stránku EUR-Lex

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 52011AB0058

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (CON/2011/58)

Úř. věst. C 240, 18.8.2011, s. 3—7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

18.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 5. července 2011

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení

(CON/2011/58)

2011/C 240/04

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 18. dubna 2011 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která se dotýkají příspěvku Evropského systému centrálních bank (ESCB) k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

ECB vítá navrhovanou směrnici, jejímž cílem je usnadnit vytvoření hladce fungujícího vnitřního trhu s vysokou úrovní ochrany spotřebitele v oblasti smluv o úvěru na nemovitosti určené pro bydlení. Z pohledu finanční stability ECB podporuje opatření, která mají zajistit odpovědné přijímání a poskytování úvěrů a obnovení důvěry spotřebitelů. Podporuje rovněž návrhy, které se týkají regulačního a případně dohledového rámce, který se vztahuje na neúvěrové instituce poskytující úvěry upravené navrhovanou směrnicí, a na zprostředkovatele úvěrů.

2.   Úvěry v cizí měně

2.1

Jeden z problémů, který Evropská komise identifikovala v souvislosti s neodpovědným poskytováním úvěrů na trzích s hypotečními úvěry v Unii, se týká úvěrů vyjádřených v cizí měně, které spotřebitelé v takové měně přijímají, aby využili nabízené úrokové sazby, aniž by však dostatečně chápali související měnové riziko (2).

2.2

V roce 2010 ECB poukázala ve svém dokumentu Financial Stability Review na to, že nedávná finanční krize podtrhla možná systémová rizika spojená se skutečností, že v některých členských státech je velmi rozšířeno poskytování úvěrů v cizí měně, a zdůraznila nutnost tento problém sledovat a řešit, aby se zabránilo dalšímu nárůstu množství těchto úvěrů (3). ECB poznamenala, že vysoký počet úvěrů v cizí měně poskytovaných dlužníkům, kteří nejsou zajištěni proti riziku pohybů měnových kurzů, může v určitých členských státech vést ke značné zranitelnosti, neboť takové úvěry převádějí přímé riziko pohybu měnových kurzů, jemuž je vystaven bankovní systém, na úvěrové riziko a vystavují celou ekonomiku významným makrofinančním rizikům. Navíc vysoká úroveň dluhu v cizí měně může zužovat prostor pro zásahy měnové politiky a omezovat jejich účinnost. S ohledem na tyto negativní vedlejší účinky spojené s poskytováním úvěrů v cizí měně ECB poznamenala, že je důležité, aby subjekty odpovědné za tvorbu finanční politiky přijaly opatření k zabránění nadměrnému růstu těchto úvěrů v bankovním systému (4).

2.3

Ve shora uvedeném kontextu ECB poukázala na skutečnost, že přijetí opatření regulační a dohledové politiky může hrát významnou úlohu při zmírňování rizik, jež plynou z poskytování úvěrů v cizí měně (5). Obecně platí, že má-li být poskytování takových úvěrů omezeno, musí subjekty odpovědné za tvorbu finanční politiky vytvořit takové prostředí pro činnost ekonomických subjektů, které ve svém celku podporuje obezřetné rozhodování opírající se o dostatek informací na straně věřitelů i dlužníků. To zahrnuje uplatňování spolehlivých makroekonomických opatření zaměřených na stabilitu a opatření na posílení finanční gramotnosti, a stejně tak i vhodnou finanční regulaci a dohled (6). V tomto ohledu navrhovaná směrnice stanoví informace, které musí spotřebitelé obdržet, má-li být úvěr poskytnut v měně, která je odlišná od národní měny země dlužníka (7). ECB se domnívá, že tyto informace by měly zahrnovat rovněž vysvětlení možných rizik pro spotřebitele tam, kde je úvěr vyjádřen v cizí měně (8).

3.   Přístup do databází a veřejných úvěrových registrů

3.1

Podle navrhované směrnice by měl každý členský stát zajistit nediskriminační přístup všem věřitelům (9) do databází používaných v daném členském státě za účelem posouzení bonity spotřebitelů a kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Kromě toho mají být Komisi podle navrhované směrnice uděleny přenesené pravomoci, aby stanovila jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na tyto databáze, včetně prahů registrace a dohodnuté definice klíčových pojmů používaných v těchto databázích (10).

3.2

Pokud jde o tyto aspekty, s výjimkou jednoho pozměňovacího návrhu technické povahy (viz změna č. 1) by ECB ráda předložila následující připomínky, které se týkají přenesených pravomocí udělovaných Komisi.

3.2.1

Zaprvé, databáze, na které navrhovaná směrnice odkazuje, zahrnují databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, a veřejné úvěrové registry. Tyto databáze v příslušném členském státě slouží k posouzení bonity spotřebitele a kontrole plnění jeho úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy. V řadě členských států spravují národní centrální banky centrální úvěrové registry, z nichž některé slouží ke shora uvedeným účelům. ECB, která působí jako katalyzátor činnosti v této oblasti (11), podporuje spolupráci, výměnu informací a harmonizaci definic a pojmů mezi centrálními úvěrovými registry na přeshraniční úrovni (12). Opakovaná turbulence v bankovním a finančním sektoru podtrhla význam centrálních úvěrových registrů, které mohou úvěrovým institucím napomoci účinně sledovat a řídit úvěrové riziko tím, že jim umožní přístup k informacím o míře zadlužení dlužníků. Centrální úvěrové registry mají význam při výkonu obezřetnostního dohledu, při plnění úkolu centrální banky přispívat ke stabilitě finančního systému i pro statistické účely. Vytvoření přeshraničních synergií mezi centrálními úvěrovými registry by rovněž mělo přispět k zajištění odpovídajícího přístupu věřitelů do těchto registrů.

3.2.2

Zadruhé, ECB podporuje návrh udělit Komisi přenesené pravomoci stanovit jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na zmíněné databáze, s cílem podpořit harmonizaci pravidel v této oblasti. Má-li se zajistit harmonizace a přístupnost výstupních dat pro sdílení na přeshraničním základě, bude třeba pro podmínky zpracování dat a kritéria úvěrové registrace nalézt základní soubor atributů, společné identifikační znaky a společnou definici výchozích pojmů a obsahu dat. Navíc je třeba zvážit otázky důvěrnosti a ochrany dat, stejně jako aspekty týkající se interoperability národních databází. ECB rovněž vychází z toho, že jednotná kritéria úvěrové registrace mají být považována za minimální standardy s tím, že soukromým úvěrovým kancelářím a agenturám, jež referují o úvěrech, a veřejným úvěrovým registrům se umožní ve vhodných případech shromažďovat dodatečné informace o těchto úvěrech v kontextu jejich cílů a obchodních modelů.

3.2.3

Zatřetí, s ohledem na příslušné pravomoci a odbornost Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), ECB a těch centrálních bank ESCB, které provozují shora uvedené databáze, v této oblasti by ECB doporučovala úzce s nimi spolupracovat. Z důvodů důslednosti a ucelenosti by rovněž doporučovala, aby byly Komisi uděleny stejné přenesené pravomoci v kontextu databází zmíněných v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (13), pokud jde o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Rozhodne-li se zákonodárce, že takové přenesené pravomoci Komisi neudělí, doporučovala by ECB navázat na dosud provedené práce (14) a prozkoumat možnosti další harmonizace pravidel a postupů na úrovni Unie, a to rovněž s uvážením doporučení mezinárodních fór, například pokud jde o účinný dohled nad systémy úvěrových zpráv (15).

4.   Další technické připomínky

Narozdíl od směrnice 2008/48/ES (16) nebo návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (17) neupravuje navrhovaná směrnice harmonizované právo spotřebitelů z celé Unie na odstoupení od smlouvy. S ohledem na význam finančních závazků spotřebitelů plynoucích ze smluv o úvěru na nemovitosti určené pro bydlení a v zájmu přispění k finanční stabilitě a odpovědnému poskytování a přijímání úvěrů by ECB doporučovala, aby již v rámci tohoto probíhajícího legislativního procesu bylo zkoumáno, zda není třeba do navrhované směrnice zařadit ustanovení o právu na odstoupení od smlouvy (18).

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v příloze.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 5. července 2011.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  KOM(2011) 142 v konečném znění.

(2)  Viz 4. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(3)  ECB Financial Stability Review, červen 2010, s. 167.

(4)  V tomto ohledu viz stanovisko ECB CON/2010/62 ze dne 4. srpna 2010 ke změnám některých zákonů v souvislosti se snížením finanční nerovnováhy, odstavec 3.1.1. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(5)  Viz poznámka pod čarou 3.

(6)  Stanovisko ECB CON/2010/62 ze dne 4. srpna 2010 ke změnám některých zákonů v souvislosti se snížením finanční nerovnováhy, odstavec 3.1.2.

(7)  Například vzorec použitý k výpočtu rozpětí směnných kurzů a četnosti úprav rozpětí nebo číselné příklady, které ukazují, jak mohou změny příslušného směnného kurzu ovlivnit výši splátek (viz příloha II navrhované směrnice, „Evropský standardizovaný informační přehled (ESIS)“, a zejména její část B, oddíl 2 odst. 2 a oddíl 5.)

(8)  Čl. 9 odst. 1 písm. f) navrhované směrnice.

(9)  V kontextu navrhované směrnice tento pojem zahrnuje jak úvěrové instituce tak neúvěrové instituce, které uzavírají smlouvy týkající se nemovitostí určených pro bydlení.

(10)  Čl. 16 odst. 2 navrhované směrnice.

(11)  Viz dokument „Memorandum of Understanding on the Exchange of Information among national central credit registers for the purpose of passing it on to reporting institutions“), duben 2010, s. 1 až 18.

(12)  Viz stanovisko ECB CON/2001/12 ze dne 31. května 2001 na žádost španělského ministerstva hospodářství k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony upravující španělský finanční trh.

(13)  Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.

(14)  Viz zpráva odborné skupiny pro úvěrovou historii (Expert Group on Credit Histories), GŘ pro vnitřní trh a služby, květen 2009, přístupná na internetových stránkách Komise http://ec.europa.eu

(15)  Viz například zpráva Světové banky o úvěrových zprávách z března 2011, která je přístupná na internetových stránkách Světové banky http://siteresources.worldbank.org (s. 8, 25 a 53 až 59), nebo zpráva (peer review) Rady pro finanční stabilitu nazvaná „Thematic Review on Mortgage Underwriting and Origination Practices“, 17. březen 2011, přístupná na internetových stránkách Rady pro finanční stabilitu http://www.financialstabilityboard.org

(16)  Článek 14 směrnice 2008/48/ES.

(17)  KOM(2008) 614 v konečném znění. Výsledek prvního čtení v Evropském parlamentu je přístupný na internetových stránkách Rady na http://register.consilium.europa.eu.

(18)  Komise navrhuje, aby byla nezbytnost zavedení práv a povinností v době po uzavření smluv o úvěru posouzena při příležitosti přezkumu směrnice (viz čl. 31 písm. f) navrhované směrnice).


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Čl. 16 odst. 1 a 2

„1.   Každý členský stát zajistí pro všechny věřitele nediskriminační přístup k databázím používaným v daném členském státě za účelem posouzení bonity spotřebitelů a kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Jedná se o databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, a veřejné úvěrové registry.

2.   Komisi se udělují přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 a v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 26 a 27, aby stanovila jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na databáze uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zejména prahy registrace, které se použijí na tyto databáze, a uvádějí dohodnuté definice klíčových pojmů používaných v těchto databázích.“

„1.   Každý členský stát zajistí pro věřitele z jiných členských států nediskriminační přístup k databázím používaným v daném členském státě za účelem posouzení bonity spotřebitelů a kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Jedná se o databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, a veřejné úvěrové registry spravované centrálními bankami nebo jinými veřejnými orgány.

2.   Komisi se udělují přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 a v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 26 a 27, aby stanovila, po konzultaci s EBA, ECB a těmi centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, které spravují databáze uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jednotná kritéria úvěrové registrace a podmínky zpracování dat, které se použijí na tyto databáze .

Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zejména prahy registrace, které se použijí na tyto databáze, a uvádějí dohodnuté definice klíčových pojmů používaných v těchto databázích.“

Odůvodnění

ECB navrhuje, aby se v navrhované směrnici odkazovalo na „věřitele z jiných členských států“, jako je tomu ve směrnici 2008/48/ES. Účelem navrhovaných změn ve druhém odstavci článku 16 je pak upřesnit, že: a) řada veřejných úvěrových registrů je provozována centrálními bankami a jinými veřejnými orgány; a b) při přípravě návrhů aktů v přenesené pravomoci v této oblasti by Komise těžila i z odborných znalostí EBA, ECB a příslušných národních centrálních bank ESCB.

Změna č. 2

Čl. 9 odst. 1 písm. f)

„f)

označení měny nebo měn, ve kterých jsou úvěry dostupné, včetně vysvětlení dopadů na spotřebitele tam, kde je úvěr vyjádřen v cizí měně;“

„f)

označení měny nebo měn, ve kterých jsou úvěry dostupné, včetně vysvětlení dopadů a možných rizik pro spotřebitele tam, kde je úvěr vyjádřen v cizí měně;“

Odůvodnění

Obecné informace o smlouvách o úvěru by rovněž měly zahrnovat informaci o možných rizicích, která hrozí u úvěrů vyjádřených v cizí měně, například o dopadu pohybů příslušného měnového kurzu.

Změna č. 3

Čl. 10 odst. 1) písm. c)

„c)

pokud vystupuje jako vázaný zprostředkovatel úvěru, informuje o této skutečnosti a na žádost spotřebitele uvede jména věřitele/věřitelů, pro které pracuje;“

„c)

pokud vystupuje jako vázaný zprostředkovatel úvěru, informuje o této skutečnosti a uvede jména věřitele/věřitelů, pro které pracuje;“

Odůvodnění

Z důvodu transparentnosti by tato informace měla být spotřebiteli poskytnuta za všech okolností.

Změna č. 4

Čl. 13 odst. 1

„1.   Členské státy zajistí, aby věřitel informoval spotřebitele o jakékoli změně výpůjční úrokové sazby na papíře nebo na jiném trvalém nosiči před jejím vstupem v platnost. Informace zahrnují výši splátek po vstupu nové výpůjční úrokové sazby v platnost a v případech, kdy dochází ke změně počtu a četnosti splátek, i tyto údaje.“

„1.   Členské státy zajistí, aby věřitel informoval spotřebitele o jakékoli změně výpůjční úrokové sazby na papíře nebo na jiném trvalém nosiči zásadně alespoň jeden měsíc před jejím vstupem v platnost. Informace zahrnují výši splátek po vstupu nové výpůjční úrokové sazby v platnost a v případech, kdy dochází ke změně počtu a četnosti splátek, i tyto údaje.“

Odůvodnění

Je důležité poskytnout spotřebiteli informaci o změnách výpůjční úrokové sazby s dostatečným časovým předstihem.

Změna č. 5

Příloha II, část B, oddíl 6 odst. 4

„[…] Věřitel rovněž musí uvést: 1) připadají-li v úvahu, použité horní a dolní meze, 2) příklad, jak by se výše splátky lišila, pokud by se úroková sazba zvýšila nebo snížila o 1 % nebo o více procent, pokud je to reálnější vzhledem k běžným změnám úrokové sazby, a 3) pokud existuje horní mez, výši splátky v nejhorším možném případě.“

„[…] Věřitel rovněž musí uvést: 1) připadají-li v úvahu, použité horní a dolní meze, 2) příklad, jak by se výše splátky lišila, pokud by se úroková sazba zvýšila nebo snížila o 2 procentní body nebo více , pokud je to reálnější vzhledem k běžným změnám úrokové sazby, a 3) pokud existuje horní mez, výši splátky v nejhorším možném případě.“

Odůvodnění

Smlouva o úvěru na nemovitost určenou pro bydlení může být uzavřena na dobu několika desítek let. V důsledku této skutečnosti existuje vysoká pravděpodobnost, že úrokové sazby v době trvání smlouvy vzrostou o více než 1 procentní bod. Je-li smlouva o úvěru uzavřena v době, kdy platí nízké úrokové sazby, takovýto nárůst je téměř jistý. Dlužníkům by měly být poskytnuty dostatečné informace k pochopení dopadu případného zvýšení úrokové sazby. Změna úrokových sazeb o 1 procentní bod má sama o sobě velmi malý dopad na výši splátek. Z tohoto pohledu by nárůst o 2 procentní body poskytl dlužníkovi lepší představu o tom, jak se nárůst úrokových sazeb na jeho splátkách projeví.


(1)  Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.


Nahoru