23.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/1

1.

ECB podporuje hlavní záměr navrhovaného nařízení, kterým je zavedení regulačního rámce Unie pro krátký prodej a jemu rovnocenné postupy založené na použití swapů úvěrového selhání (CDS). ECB si všímá, že do navrhovaného nařízení byla zapracována řada doporučení, kterými Eurosystém přispěl k veřejné konzultaci týkající se krátkého prodeje pořádané Komisí v roce 2010 (2). Eurosystém v uvedeném příspěvku uznal, že v normálních tržních podmínkách může krátký prodej přispívat k efektivní tvorbě cen obchodovaných nástrojů a zachování tržní likvidity; poukázal však zároveň na obavu z rizik, která jsou s krátkým prodejem spojena, jako například riziko narušeného vývoje na trhu, zneužívání trhu a selhání při vypořádání (3). ECB obecně podporuje regulační režim Unie, který má reagovat na tyto obavy a který zahrnuje navrhované nařízení a změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (4), které jsou v současné době předmětem posouzení (5). Takový jednotný režim Unie je nezbytný k integraci finančního trhu v Unii a současně zajišťuje konvergenci s pravidly přijatými v jiných významných finančních centrech, jako např. ve Spojených státech (6). Ke změnám směrnice 2003/6/ES se ECB podrobně vyjádří, až bude k příslušnému návrhu konzultována.

2.

V souladu s příspěvkem Eurosystému z roku 2010 (7) ECB vítá: a) režim transparentnosti pro krátký prodej akcií, který sleduje dvoustupňový model původně doporučený Výborem evropských regulátorů trhů s cennými papíry (8), a b) povinné oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech vydaných v Unii a jim rovnocenných nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání příslušným orgánům (9). ECB podporuje zavedení požadavků, které reagují na riziko selhání při vypořádání způsobené nekrytým krátkým prodejem (10), podle nichž fyzická či právnická osoba nesmí provést krátký prodej, pokud si nevypůjčila dané akcie nebo státní dluhové nástroje, neuzavřela dohodu o jejich vypůjčení anebo neuzavřela jiné ujednání s třetí stranou, v rámci kterého tato třetí strana potvrdila, že dané akcie či státní dluhové nástroje budou této fyzické či právnické osobě k dispozici k zapůjčení v době vypořádání. Dále ECB vítá návrhy, podle nichž: a) má být příslušným orgánům svěřena harmonizovaná pravomoc, aby ve výjimečných situacích dočasně omezily krátký prodej a transakce s CDS, jejíž výkon má koordinovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA) (11), a b) samotný orgán ESMA má mít zvláštní intervenční pravomoci v případě ohrožení řádného fungování a integrity finančního systému v Unii (12).

3.

ECB poznamenává, že zpřísnění požadavků na plnění informační povinnosti ve vztahu k různým typům aktiv a vykazujících subjektů sleduje několik unijních regulačních iniciativ, včetně návrhu nařízení o zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a registrech obchodních údajů (13), stejně jako revize směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů („MIFID“) (14). ECB tento obecný směr podporuje s tím, že je třeba věnovat náležitou pozornost zajištění vzájemné konzistentnosti předpisů a zabránit vzniku přesahů či mezer v právní úpravě. Eurosystém má v této oblasti významný zájem, který vyplývá z jeho úkolů v oblasti statistiky a finanční stability, a bude proto sledovat postup těchto prací ve spolupráci s Komisí.

4.

ECB doporučuje (15), aby státní dluhové nástroje, na které se má navrhované nařízení vztahovat, byly vymezeny jako nástroje vydávané nebo zajištěné subjekty, jež náleží do veřejného sektoru členského státu nebo Unie, přičemž termín „veřejný sektor“ se bude vykládat v souladu s definicí, kterou již upravuje sekundární právo Unie (16). Využití této legislativní techniky zabrání riziku neúmyslného opomenutí určitých subjektů a současně zajistí, že dluhové nástroje vydávané centrálními bankami ESCB v rámci provádění měnové politiky nebudou klasifikovány jako státní dluhové nástroje, což by odporovalo zákazu financování veřejného sektoru centrálními bankami vyjádřenému v článku 123 Smlouvy.

5.

Na určité vymezené činnosti tvorby trhu a operace na primárním trhu se vztahuje výjimka z režimu transparentnosti a regulačních zásahů, jak ho navrhované nařízení upravuje (17). Tato výjimka je odůvodněná mimo jiné vzhledem k tomu, že hladké provádění činností tvorby trhu má zásadní význam pro to, aby řada tříd aktiv, včetně dluhových nástrojů vydávaných subjekty veřejného sektoru členských států, zůstala likvidní a využitelná jako zajištění při měnově-politických operacích centrální banky. Na druhé straně je však třeba zabránit možnému zneužívání výjimky pro tvorbu trhu, zejména zajistit, aby z ní tvůrce trhu nemohl mít prospěch při vlastním obchodování (18). ECB doporučuje (19), aby byla Komisi svěřena pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA příslušné technické normy, které by vhodně zohledňovaly shora uvedené úvahy. Takové technické normy by například mohly upravovat: a) podrobné rysy činností tvorby trhu, na které se tato výjimka vztahuje, b) postupy při oznamování činností tvorby trhu příslušným orgánům a c) struktury portfolií a účtovací postupy, které jsou tvůrci trhu povinni používat, aby byla jasně identifikována povaha obchodu buď jako tvorba trhu nebo jako jiný typ obchodu a vyloučena možnost přeúčtování obchodů bez oznámení příslušnému orgánu.

6.

Další výjimka z regulačního režimu zaváděného navrhovaným nařízením se týká činností v souvislosti s prováděním stabilizace cen při nabízení cenných papírů po omezenou dobu, jestliže se dostanou pod prodejní tlak (20). Jak se poznamenává v příspěvku Eurosystému z roku 2010 (21), ECB sdílí názor Komise, že stabilizační programy, stejně jako tvorba trhu, představují legitimní činnosti, které jsou důležité pro řádné fungování primárních trhů (22). ECB vítá skutečnost, že je výjimka vztahující se ke stabilizačním opatřením v kontextu režimu krátkého prodeje v navrhovaném nařízení vymezena odkazem na definici použitou v rámci unijního režimu prevence zneužívání trhu (23). ECB současně doporučuje (24), aby byla na Komisi přenesena pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA prováděcí technické normy, které by zajistily jednotné uplatňování výjimky pro stabilizační opatření v rámci režimu krátkého prodeje. Takové technické normy by doplňovaly technické normy přijaté ve vztahu k výjimce pro stabilizační opatření v rámci režimu prevence zneužívání trhu (25). Je žádoucí, aby existovaly dva samostatné soubory prováděcích technických norem, které by zohledňovaly specifické rysy obou situací; je to také věc vhodné legislativní techniky.

7.

Na Komisi se v navrhovaném nařízení přenáší pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA: a) regulační technické normy, které stanoví podrobnosti o informacích poskytovaných příslušným orgánům ohledně čistých krátkých pozic přesahujících určenou prahovou hodnotu, která zakládá informační povinnost (26) a b) prováděcí technické normy, které stanoví prostředky, jimiž mohou být zveřejňovány informace ohledně čistých krátkých pozic přesahujících určenou prahovou hodnotu, která zakládá povinnost zveřejnění (27). ECB doporučuje (28), aby bylo legislativní přenesení pravomoci na Komisi upřesněno v tom smyslu, že formáty, které mají být v těchto případech používány pro účely oznamování a zveřejňování informací, musí umožňovat včasnou konsolidaci a hodnocení pozic krátkého prodeje, které se dotýkají určitých emitentů, v rámci celé Unie. Konzistentnost formátů pro poskytování informací bude mít zásadní význam pro zajištění účinné reakce na možná narušení trhu ze strany orgánu ESMA a příslušných vnitrostátních orgánů, stejně jako ESCB a ESRB ve vztahu k jejich příslušným pravomocem.

8.

Pokud jde o specifickou otázku povinnosti subjektů, které se účastní krátkého prodeje, zveřejňovat údaje (29), ECB vychází z toho, že podle navrhovaného nařízení se zveřejňování informací těmito subjekty bude uskutečňovat prostřednictvím úředně určených mechanismů centrálního ukládání regulovaných informací, které byly zavedeny v rámci unijního režimu transparentnosti v oblasti cenných papírů (30). ECB v zásadě podporuje tento způsob zveřejňování informací, současně však doporučuje (31), aby byl založen na interaktivním poskytování informací za použití standardních datových formátů, které by umožňovaly účinnou konsolidaci a pružný přístup k informacím v rámci celé Unie na integrovaném základě. Veškeré zveřejňované informace by například mohly být dostupné prostřednictvím orgánu ESMA na základě centralizovaného přístupu k úředně určeným mechanismům. Takový postup by zohledňoval jak přeshraniční dopad rizik, která vznikají z krátkého prodeje, tak koordinační úlohu orgánu ESMA, jak ji upravuje navrhované nařízení.

9.1

Navrhované nařízení zavádí pravidla pro sdílení informací o čistých krátkých pozicích, které se oznamují příslušným vnitrostátním orgánům, mezi těmito příslušnými orgány a orgánem ESMA. V této souvislosti ECB předkládá následující doporučení (32).

9.2

Zaprvé, je přinejmenším nezbytné, aby byl navrhovaný způsob sdílení informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA účinnější – orgán ESMA by zejména měl mít možnost v případech, kdy to je nezbytné pro účinné plnění jeho úkolů, požadovat, aby mu byly poskytnuty informace v reálném čase. Z dlouhodobějšího hlediska by orgán ESMA měl získat automatický přístup ke všem informacím, které byly poskytnuty podle navrhovaného nařízení. ECB proto doporučuje, aby orgán ESMA zahájil práce směřující k vytvoření centralizovaných mechanismů Unie pro shromažďování informací, které by používaly společný identifikátor vykazujících subjektů a minimální společnou taxonomii. Takové mechanismy by měly umožňovat pružný přístup k informacím v reálném čase pro účely tvorby politiky při současném zachování důvěrnosti získaných údajů. ECB se domnívá, že vytvoření takových centralizovaných mechanismů by umožnilo překonat omezení spojená s používáním nekoordinovaných souborů mikrodat a využívat informace shromážděné na základě navrhovaného nařízení ve spojení s dalšími dostupnými soubory údajů a tím snížit administrativní zátěž kladenou na vykazující subjekty a veřejné orgány (33).

9.3

Zadruhé, navrhované nařízení by také mělo výslovně upravovat sdílení informací mezi orgánem ESMA a centrálními bankami ESCB, které by usnadnilo plnění úkolů ESCB v oblasti shromažďování statistických informací (34) a sledování a vyhodnocování finanční stability (35).

9.4

Zatřetí, navrhované nařízení by rovněž mělo upravovat sdílení informací mezi orgánem ESMA a ESRB s cílem usnadnit ESRB shromažďování informací pro účely plnění jejích úkolů a identifikovat systémová rizika, která mohou vznikat v důsledku vývoje v rámci finančního systému, a stanovovat pořadí jejich důležitosti (36).

10.

Navrhované nařízení upravuje možnost, aby orgán ESMA konzultoval ESRB, pokud jde o opatření ukládaná v mimořádných situacích orgánem ESMA v reakci na negativní účinky krátkého prodeje (37). ECB doporučuje (38), aby měl orgán ESMA právo konzultovat ESRB v případech, kdy je informován o přijetí opatření příslušnými vnitrostátními orgány. V nařízení by mohly být stanoveny přiměřené lhůty, které by zajišťovaly včasné uskutečnění konzultací (39). ECB poznamenává, že konzultování ESRB, pokud jde o intervenční opatření v rámci unijního režimu krátkého prodeje, umožní do zamýšlených intervencí vhodně zapojit makroobezřetnostní hlediska. Navíc evropské orgány dohledu včetně orgánu ESMA musí úzce spolupracovat s ESRB a pravidelně a včas jí poskytovat veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů (40), a ESRB na druhé straně může požadovat dodatečné informace od evropských orgánů dohledu (41). Ustanovení, která upravují konzultování ESRB ze strany orgánu ESMA, pokud jde o zamýšlené intervence v oblasti krátkého prodeje, umožní ESRB, aby zaprvé informovaným způsobem a včas posoudila, zda je v konkrétní situaci vzhledem k možným systémovým rizikům nutné žádat o další informace, a zadruhé pragmaticky a konzistentně formulovala takové případné žádosti.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, které ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze včetně příslušného odůvodnění.