EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie
Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 02006O0016-20091231
Guideline of the European Central Bank of 10 November 2006 on the legal framework for accounting and financial reporting in the European System of Central Banks (ECB/2006/16) (2006/887/EC)
Konsolidovaný text: Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2006/16) (2006/887/ES)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2006/16) (2006/887/ES)
Již není platné
)ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2006/887/2009-12-31
2006O0016 — CS — 31.12.2009 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2006/16) (Úř. věst. L 348, 11.12.2006, p.1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2008/122/ES ze dne 17. prosince 2007, |
L 42 |
85 |
16.2.2008 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2009/100/ES ze dne 11. prosince 2008, |
L 36 |
46 |
5.2.2009 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2009/595/ES ze dne 17. července 2009, |
L 202 |
65 |
4.8.2009 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 2009/1021/EU ze dne 14. prosince 2009, |
L 348 |
75 |
29.12.2009 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 10. listopadu 2006
o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank
(ECB/2006/16)
(2006/887/ES)
RADA GUVERNÉRů EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,
s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 47.2 druhé a třetí odrážky statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropský systém centrálních bank (ESCB) je povinen předkládat zprávy podle článku 15 statutu. |
(2) |
Podle článku 26.3 statutu sestavuje Výkonná rada konsolidovanou rozvahu ESCB pro analytické a provozní účely. |
(3) |
Podle článku 26.4 statutu stanoví Rada guvernérů k provedení článku 26 statutu pravidla nezbytná pro standardizaci účtování a finančního vykazování operací národních centrálních bank. |
(4) |
Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. |
(5) |
Obecné zásady ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank ( 1 ) je třeba zásadně změnit. Od 1. ledna 2007 bude ESCB k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení používat metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. Z důvodu srozumitelnosti je žádoucí přepracovat uvedené obecné zásady do jednoho samostatného textu. |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1. Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
a) „národními centrálními bankami“ národní centrální banky členských států, které přijaly euro;
b) „Eurosystémem“ ECB a národní centrální banky členských států, které přijaly euro;
c) „účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému“ účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu;
d) „vykazujícím subjektem“ ECB nebo národní centrální banka.
e) „dnem čtvrtletního přecenění“ poslední kalendářní den čtvrtletí;
f) „konsolidací“ účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt;
g) „rokem přechodu na hotovostní euro“ období 12 měsíců ode dne, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, který přijal euro, status zákonného platidla;
h) „klíčem pro přidělování bankovek“ procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče pro upisování základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek ( 2 );
i) „úvěrovou institucí“ buď a) úvěrová instituce ve smyslu článku 2 a čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ( 3 ), jak byly provedeny ve vnitrostátním právu, která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 101 odst. 2 Smlouvy, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu;
2. Další definice technických pojmů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny v příloze II.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému.
2. Do oblasti působnosti těchto obecných zásad spadá pouze účetní systém a systém finančního vykazování v Eurosystému stanovený ve statutu. Obecné zásady se tedy nevztahují na vnitrostátní výkazy a finanční výkazy národních centrálních bank. K dosažení konzistence a srovnatelnosti mezi systémem Eurosystému a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky ve svých vnitrostátních a finančních výkazech pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.
Článek 3
Základní účetní zásady
Uplatňují se tyto základní účetní zásady:
a) ekonomická skutečnost a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou skutečnost, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a vykazují v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou;
b) obezřetnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výnosů se provádí obezřetně. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se ve výkazu zisku a ztráty nevykazují jako výnosy, ale účtují se přímo na účet přecenění a že nerealizované ztráty, převyšují-li zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se na konci roku převedou do výkazu zisku a ztráty. Se zásadou obezřetnosti je neslučitelné vytváření skrytých rezerv nebo úmyslné zkreslení nesprávných položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty;
c) události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování aktiv a pasiv se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dni a které nemění stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí;
d) významnost: odchylky od účetních pravidel včetně těch, které ovlivňují výpočet výkazu zisku a ztráty jednotlivých národních centrálních bank a ECB, jsou přípustné pouze tehdy, pokud je lze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazujícího subjektu;
e) zásada trvání podniku: při vedení účetnictví se vychází z předpokladu nepřetržité činnosti účetní jednotky;
f) zásada časového rozlišení: výnosy a náklady se zúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a ne v období, kdy došlo k platbám;
g) konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci Eurosystému k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů.
Článek 4
Vykazování aktiv a pasiv
Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazujícího subjektu jen tehdy, pokud
a) je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s položkou aktiva nebo pasiva půjde ve prospěch nebo na vrub vykazujícího subjektu,
b) v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem byla převedena na vykazující subjekt,
a
c) lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazujícího subjektu nebo výši závazku.
Článek 5
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání
1. Základní metodou k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení je metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. K uplatnění této metody byly vyvinuty dvě různé techniky:
a) „standardní metoda“ vymezená v kapitolách III a IV a v příloze III,
a
b) „alternativní metoda“ vymezená v příloze III.
2. Obchody s cennými papíry včetně akciových nástrojů v cizí měně se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.
3. K zaznamenání jednotlivých transakcí, finančních nástrojů a souvisejících položek časového rozlišení v euru mohou národní centrální banky použít buď metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení, nebo metodu zúčtování ke dni vypořádání.
4. S výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a ke konci roku a s výjimkou obsahu položek „ostatní aktiva“ a „ostatní pasiva“ zachycují částky předkládané pro účely finančního vykazování v Eurosystému v denních finančních výkazech pohyb peněžních prostředků v položkách rozvahy.
KAPITOLA II
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY
Článek 6
Obsah rozvahy
Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování v Eurosystému je založen na členění uvedeném v příloze IV.
Článek 7
Pravidla pro oceňování rozvahy
1. Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.
2. Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů jiných než těch, které jsou klasifikovány jako cenné papíry držené do splatnosti a neobchodovatelné cenné papíry, jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.
3. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. Přecenění se provádí u cizích měn pro každou měnu zvlášť, včetně rozvahových a podrozvahových položek, u cenných papírů podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným ISIN, kromě cenných papírů zahrnutých do položky „ostatní finanční aktiva“ nebo „ostatní“ anebo cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se zaúčtují jako samostatná aktiva.
4. Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku. Během čtvrtletí se vykazují všechny transakce v cenách a kurzech transakce.
5. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva, oceňují se v naběhlé hodnotě a zohlední se u nich znehodnocení. Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností:
i) považuje-li se prodávané množství za nevýznamné v poměru k celkovému portfoliu cenných papírů držených do splatnosti nebo
ii) jsou-li cenné papíry prodány během měsíce, v němž nastává datum splatnosti, nebo
iii) za výjimečných okolností, jako je významné zhoršení úvěrové způsobilosti emitenta, nebo po výslovném měnověpolitickém rozhodnutí Rady guvernérů ECB.
Článek 8
Repo obchody
1. Repo prováděné v rámci dohody o zpětném odkupu se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Prodané cenné papíry, které mají být v repu zpětně odkoupeny, vykazuje vykazující subjekt, který je povinen je zpětně odkoupit, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.
2. Reverzní repo prováděné v rámci dohody o zpětném odprodeji se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a vykazující subjekt, který poskytuje úvěr, nezachycuje zisk ani ztrátu z těchto cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty.
3. V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Tyto transakce se vykazují stejně jako repo operace. Pokud však nejsou cenné papíry, které si vypůjčil vykazující subjekt, jenž je nabyvatelem, drženy na konci roku na depozitním účtu tohoto subjektu, vytvoří nabyvatel rezervy na ztráty, pokud tržní hodnota cenných papírů ode dne sjednání zápůjčky vzrostla. Pokud byly cenné papíry mezitím prodány, vykáže nabyvatel závazek spočívající ve zpětném převodu cenných papírů.
4. Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi se nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.
5. Repo obchody, včetně zápůjček cenných papírů, prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů se v rozvaze vykazují pouze tehdy, jsou-li zajištěny hotovostí uloženou na účtu u příslušné národní centrální banky nebo u ECB.
Článek 9
Obchodovatelné akciové nástroje
1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje, tedy akcie společností nebo akciových fondů, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřiných společností nebo významných podílů.
2. Akciové nástroje v cizí měně uvedené v rámci položky „ostatní aktiva“ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.
3. Přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 7 odst. 2. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akciových fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie různých společností ani různých akciových fondů nelze vzájemně kompenzovat.
4. Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.
5. Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.
6. Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.
7. U dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akciových nástrojů.
8. Přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií.
Článek 9a
Syntetické nástroje
1. Nástroje spojené tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se zachycují a účtují odděleně od jiných nástrojů podle obecných pravidel, pravidel pro oceňování a zachycování výnosů a specifických požadavků pro daný nástroj, jež jsou stanoveny v těchto obecných zásadách.
2. Odchylně od čl. 3 písm. b), čl. 7 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:
a) nerealizované zisky a ztráty z nástrojů spojených tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se kompenzují na konci roku. V takovém případě se čisté nerealizované zisky účtují na účet přecenění. Čisté nerealizované ztráty, převyšují-li čisté zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se převedou do výkazu zisku a ztráty;
b) cenné papíry držené v rámci syntetického nástroje se nevykazují jako součást celkového portfolia těchto cenných papírů, ale vykazují se odděleně;
c) nerealizované ztráty převedené do výkazu zisku a ztráty na konci roku a odpovídající nerealizované zisky se v následujících letech odděleně umořují.
3. Skončí-li platnost jednoho ze spojených nástrojů nebo je-li tento nástroj prodán, nastane-li jeho splatnost či je-li uplatněn, nesmí vykazující subjekt nadále používat alternativní postup uvedený v odstavci 2, přičemž všechny neumořené zisky z přecenění převedené do výkazu zisku a ztráty v minulých letech se okamžitě kompenzují.
4. Alternativní postup uvedený v odstavci 2 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) jednotlivé nástroje jsou na základě strategie pro řízení rizik nebo investiční strategie spravovány a jejich výkon je hodnocen jako jeden spojený nástroj;
b) jednotlivé nástroje jsou při prvním zachycení strukturovány a určeny jako syntetický nástroj;
c) použití alternativního postupu vylučuje či podstatně snižuje možnost nesouladu v oceňování, jenž by vznikl, pokud by se obecná pravidla stanovená v těchto obecných zásadách uplatňovala na jednotlivé nástroje, a
d) dostupnost formální dokumentace, na jejímž základě lze ověřit splnění podmínek vymezených v předchozích odstavcích a), b) a c).
Článek 10
Bankovky
1. Za účelem provedení článku 52 statutu se bankovky ostatních zúčastněných členských států v držení národní centrální banky neúčtují jako bankovky v oběhu, ale jako zůstatky uvnitř Eurosystému. Postup pro zúčtování bankovek ostatních zúčastněných členských států je tento:
a) národní centrální banka, která přijímá bankovky vydané jinou národní centrální bankou v národních měnových jednotkách eurozóny, oznámí denně emitující národní centrální bance hodnotu bankovek předložených k výměně, není-li příslušný denní objem nízký. Emitující národní centrální banka převede odpovídající platbu prostřednictvím systému ►M1 TARGET/TARGET2 ◄ přijímající národní centrální bance;
a
b) emitující národní centrální banka upraví po obdržení uvedeného oznámení účetní položku „bankovky v oběhu“.
2. Položka „bankovky v oběhu“ v rozvahách národních centrálních bank se skládá ze tří složek:
a) neupravená hodnota eurobankovek v oběhu (v případě národní centrální banky, která přijímá euro, včetně bankovek znějících na národní měnové jednotky eurozóny, které byly vydány do oběhu v roce přechodu na hotovostní euro), která se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod:
Metoda A: |
B = P – D – N – S |
Metoda B: |
B = I – R – N |
přičemž: |
B je neupravená hodnota „bankovek v oběhu“ P je hodnota vyrobených bankovek nebo bankovek přijatých z tiskárny či od jiné národní centrální banky D je hodnota zničených bankovek N je hodnota národních bankovek emitující národní centrální banky v držení jiné národní centrální banky (zúčtovaných, ale dosud nerepatriovaných) I je hodnota bankovek vydaných do oběhu R je hodnota přijatých bankovek S je hodnota bankovek v zásobě. |
b) dochází-li k převodu vlastnického práva k bankovkám, jež souvisejí s Pilotním programem rozšířené správy zásob (ECI), odečte se výše neúročené pohledávky za bankou ECI, jež souvisí s ECI;
c) plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek.
KAPITOLA III
ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ
Článek 11
Zachycování výnosů
1. Výnosy se zachycují podle těchto pravidel:
a) realizované zisky a realizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty,
b) nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění,
c) pokud nerealizované ztráty převyšují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, převedou se na konci roku do výkazu zisku a ztráty,
d) nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s budoucími nerealizovanými zisky,
e) nerealizované ztráty z jednotlivých cenných papírů, jednotlivých měn nebo zlata nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata;
f) ztráty ze znehodnocení se na konci roku zaúčtují do výkazu zisku a ztráty a v následujících letech nesmějí být kompenzovány, ledaže by došlo ke snížení znehodnocení a toto snížení lze dát do souvislosti s pozorovatelnou událostí, která nastala poté, co bylo znehodnocení poprvé zaznamenáno.
2. Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a umořují se během zbývající doby splatnosti cenných papírů, buď podle metody rovnoměrného odpisování, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.
3. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a umořené prémie nebo diskonty znějící na cizí měnu) se na základě posledních dostupných sazeb vypočítávají a účtují denně. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv znějících na euro se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časová rozlišení ostatních položek se vypočítají a účtují nejméně jednou za rok.
4. Bez ohledu na to, jak často se časová rozlišení vypočítávají, avšak s výjimkami podle čl. 5 odst. 4 vykazují vykazující subjekty během čtvrtletí skutečnou hodnotu transakcí.
5. Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou pomocí směnného kurzu v den, kdy se zachycují, a ovlivní pozici dané měny.
6. Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem (tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí). Na konci roku je však rozhodným dnem závazně 31. prosinec.
7. Realizované kurzové rozdíly mohou vzniknout pouze v důsledku úbytků měny, které mění pozici dané měny.
Článek 12
Oceňování transakcí
1. Při oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:
a) metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen;
b) průměrné pořizovací kurzy/ceny aktiva/pasiva se snižují/zvyšují o nerealizované ztráty, které se zachycují ve výkazu zisku a ztráty na konci roku;
c) při nabytí kupónových cenných papírů se částka kupónových výnosů ode dne splatnosti kupónu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nemá vliv na cenu aktiva pro účely stanovení průměrné ceny a neovlivní ani cenu dané měny.
2. Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:
a) transakce se účtují ve sjednané ceně a na finančních účtech se zachytí v pořizovací ceně;
b) poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení běžného účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do výkazu zisku a ztráty. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva;
c) výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní;
d) pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) pořizovací ceny všech nákupů provedených během dne přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná pořizovací cena.
3. U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:
a) transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného buď ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny;
b) transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce;
c) má se za to, že vypořádání jistin z reverzních transakcí s cennými papíry v cizí měně nebo se zlatem nemění pozici dané měny či zlata;
d) inkasa a platby v hotovosti se přepočtou ve směnném kurzu platném ke dni, kdy dochází k vypořádání;
e) je-li dána dlouhá pozice, denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr pořizovacích cen pro každou měnu a zlato k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistil nový vážený průměrný kurz nebo cena zlata. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávajícím váženém průměru kurzu nebo ceny zlata a zapříčiní vznik realizovaných zisků či ztrát;
f) náklady na transakce v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.
KAPITOLA IV
ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE
Článek 13
Obecná pravidla
1. Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet průměrné ceny měny a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měny netto.
2. Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře (FRA), ostatní úrokové nástroje a opce se zúčtují a oceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.
3. Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.
Článek 14
Forwardové měnové transakce
1. Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Realizované zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni sjednání transakce v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje.
2. Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné časově rozlišit jako nákladové nebo výnosové úroky.
3. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
4. Forwardové transakce ovlivní pozici dané měny ode dne sjednání transakce ve spotovém kurzu.
5. Forwardové položky se oceňují společně se spotovými položkami stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty, pokud překračuje zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění. Čistý zisk se připíše ve prospěch účtu přecenění.
Článek 15
Měnové swapy
1. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na rozvahové účty k příslušnému dni vypořádání.
2. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání ve spotovém kurzu transakce.
3. Prodeje se zachycují ve spotovém kurzu transakce. Nevznikají tedy žádné zisky a ztráty.
4. Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako úroky výnosové nebo nákladové.
5. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
6. Pozice cizí měny se změní pouze vlivem položek časového rozlišení znějících na cizí měnu.
7. Forwardová část se oceňuje společně se související spotovou částí.
Článek 16
Futures
1. Futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.
2. Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.
3. Denní změny variační marže se zaúčtují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny. Stejný postup se uplatňuje ke dni ukončení obchodu bez ohledu na to, zda došlo k dodání. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.
4. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 17
Úrokové swapy
1. Úrokové swapy se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Platby za jednotlivé úrokové swapy se vypořádají v čisté výši, avšak naběhlý úrokový výnos a náklad se vykazuje v hrubé výši.
3. Úrokové swapy se přeceňují jednotlivě a, pokud je třeba, přepočtou se na euro ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se v následujících letech odpisovaly, aby se forwardové úrokové swapy začaly odpisovat ode dne valuty transakce a aby amortizace byla lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
4. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 18
Dohody o forwardové úrokové míře
1. Dohody o forwardové úrokové míře („forward rate agreements“) (FRA) se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Vypořádací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání do výkazu zisku a ztráty. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.
3. U dohod o forwardové úrokové míře v cizích měnách ovlivní vypořádací platby pozici dané měny. Vypořádací platby se převedou na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání.
4. Všechny dohody o forwardové úrokové míře se přeceňují jednotlivě, a pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
5. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 19
Forwardové transakce s cennými papíry
Forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují pomocí jedné z těchto dvou metod:
1. Metoda A:
a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce;
b) průměrná cena podkladového cenného papíru se nemění až do dne vypořádání; vlivy forwardových prodejů na zisk a ztrátu se vypočítávají ke dni vypořádání;
c) ke dni vypořádání se pohledávky a závazky na podrozvahových účtech odúčtují opačnými zápisy a případný zůstatek na účtu přecenění se zapíše ve prospěch výkazu zisku a ztráty. Nakoupený cenný papír se zaúčtuje ve spotové ceně ke dni splatnosti (aktuální tržní cena), zatímco rozdíl oproti původní forwardové ceně se zaúčtuje jako realizovaný zisk nebo ztráta;
d) v případě cenných papírů v cizí měně se nemění průměrná cena čisté měnové pozice, pokud vykazující subjekt má pozici v této měně. Pokud je dluhopis koupený na forward v měně, ve které vykazující subjekt nemá pozici, takže je tuto měnu nutné nakoupit, uplatňují se pravidla pro nákup cizích měn podle čl. 12 odst. 3 písm. e);
e) forwardové položky se oceňují nezávisle na forwardové tržní ceně po zbývající dobu trvání transakce. Ztráta z přecenění na konci roku se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty a zisk z přecenění se zapíše ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje.
2. Metoda B:
a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem;
b) na konci čtvrtletí se provede přecenění cenného papíru na základě čisté pozice vyplývající z rozvahy a z prodejů téhož cenného papíru zachycených na podrozvahových účtech. Částka přecenění se rovná rozdílu mezi touto čistou pozicí přeceněnou tržní cenou a stejnou pozicí oceněnou průměrnou cenou rozvahové položky. Na konci čtvrtletí se forwardové nákupy musí přecenit metodou popsanou v článku 7. Výsledek přecenění se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a průměrnou cenou závazků z nákupu;
c) výsledek forwardového prodeje se zaúčtuje v účetním roce, ve kterém byl závazek přijat. Tento výsledek se rovná rozdílu mezi počáteční forwardovou cenou a průměrnou cenou rozvahové pozice, nebo průměrnou cenou podrozvahových závazků z nákupu, pokud není rozvahová pozice dostatečná, v době prodeje.
Článek 20
Opce
1. Opce se zachycují na podrozvahové účty ode dne jejich sjednání do dne, kdy byly uplatněny či kdy skončila jejich platnost, v realizační ceně podkladového nástroje.
2. Prémie v cizí měně se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání opce nebo ke dni vypořádání. Vyplacená prémie se zachycuje jako samostatné aktivum, obdržená prémie se zachycuje jako samostatné pasivum.
3. Byla-li opce uplatněna, zachycuje se podkladový nástroj v rozvaze v realizační ceně po přičtení či odečtení původní výše prémie. Původní výše opční prémie se upraví o nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku.
4. Není-li opce uplatněna, zachytí se výše opční prémie, upravená o nerealizované ztráty ke konci předchozího roku, ve výkazu zisku a ztráty, přičemž se přepočte ve směnném kurzu platném ke dni, kdy končí platnost opce.
5. Pozici měny ovlivní denní variační marže u opcí typu futures, snížení hodnoty opční prémie na konci roku, přijetí nebo dodání podkladového nástroje v den, kdy byla opce uplatněna, nebo opční prémie v den skončení platnosti opce. Denní změny variační marže se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
6. Každá opční smlouva se přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.
7. Pro účely uplatňování odstavce 6 jsou tržními hodnotami kotované kurzy, jsou-li k dispozici z burzy, od obchodníka, makléře či od podobných subjektů. Nejsou-li kotované kurzy k dispozici, určí se tržní hodnota odborným odhadem. Tento odborný odhad se bude používat důsledně po delší dobu, přičemž bude možné prokázat, že poskytuje spolehlivé odhady cen, jichž by bylo dosaženo při skutečných tržních transakcích.
8. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
KAPITOLA V
ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
Článek 21
Formáty výkazů
1. Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s těmito obecnými zásadami.
2. Formáty výkazů Eurosystému musí zahrnovat všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.
3. Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů musí splňovat požadavky uvedené v těchto přílohách:
a) konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí v příloze V;
b) konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí v příloze VI;
c) konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému v příloze VII.
KAPITOLA VI
ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝKAZY ZISKU A ZTRÁTY
Článek 22
Zveřejňované rozvahy a výkazy zisku a ztráty
Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výkazy zisku a ztráty v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.
KAPITOLA VII
PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI
Článek 23
Obecná pravidla pro konsolidaci
1. Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.
2. V rámci konsolidace je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na obdobném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.
3. Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB. V rozvahách se respektuje potřeba jednotných účetních zásad a technik, shodných účetních období v Eurosystému a konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a zohlední se změny ve složení Eurosystému.
4. Jednotlivé položky rozvahy s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.
5. Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.
6. Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.
KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Vývoj, uplatňování a výklad pravidel
1. Výbor ESCB pro účetnictví a měnové příjmy (AMICO) informuje Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady o vývoji, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a finanční výkaznictví ESCB.
2. Při výkladu těchto obecných zásad se přihlédne k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Společenství a obecně uznávaným mezinárodním účetním standardům.
Článek 25
Přechodná ustanovení
1. Národní centrální banky přecení všechna finanční aktiva a pasiva ke dni, kdy se staly členy Eurosystému. Nerealizované zisky, které vznikly před tímto dnem nebo k tomuto dni, musí být odděleny od nerealizovaných zisků z přecenění, které případně vzniknou po tomto dni, a zůstávají u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy, které národní centrální banky používají ve svých počátečních rozvahách při vstupu do Eurosystému, se považují za průměrnou cenu aktiv a pasiv těchto národních centrálních bank.
2. Doporučuje se, aby nerealizované zisky, které vznikly před tím, než se národní centrální banka stala členem Eurosystému, nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu, a měly by se zúčtovat jako realizovatelné nebo rozdělitelné v rámci transakcí, které nastanou po vstupu do Eurosystému.
3. Kurzové zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z přecenění na tržní hodnotu, jež vznikly z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB, se považují za realizované.
4. Tímto článkem nejsou dotčena rozhodnutí, která mají být přijata podle článku 30 statutu.
Článek 26
Zrušení
Obecné zásady ECB/2002/10 se zrušují. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.
Článek 27
Závěrečná ustanovení
1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. ledna 2007.
2. Tyto obecné zásady platí pro všechny centrální banky Eurosystému.
PŘÍLOHA I
FINANČNÍ VÝKAZY PRO EUROSYSTÉM
Typ výkazu |
Interní/zveřejňo-vaný |
Právní základ |
účel výkazu |
1 Denní finanční výkaz Eurosystému |
interní |
žádný |
Zejména pro účely řízení likvidity pro provádění článku 12.1. statutu Část údajů z denního finančního výkazu se používá pro výpočet měnových příjmů |
2 Podrobný týdenní finanční výkaz |
interní |
žádný |
Základ pro sestavení týdenní konsolidované rozvahy Eurosystému |
3 Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému |
zveřejňovaný |
článek 15.2 statutu |
Konsolidovaný finanční výkaz pro měnové a ekonomické analýzy. Týdenní konsolidovaná rozvahu Eurosystému je odvozena z denního finančního výkazu ze dne vykazování |
4 Měsíční a čtvrtletní finanční informace Eurosystému |
zveřejňovaný a interní (1) |
statistická nařízení, podle nichž měnové finanční instituce musí dodávat údaje |
Statistické analýzy |
5 Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému |
zveřejňovaný |
článek 26.3 statutu |
Konsolidovaná rozvaha pro analytické a provozní účely |
(1) Měsíční údaje se začleňují do zveřejňovaných souhrnných statistických údajů požadovaných od měnových finančních institucí v Evropské unii. Kromě toho musí centrální banky jako měnové finanční instituce poskytovat čtvrtletně podrobnější informace, než jsou uváděny v měsíčních výkazech. |
PŘÍLOHA II
SLOVNÍČEK POJMŮ
Akciové nástroje: cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na dividendu, tj. akcie a cenné papíry akciových fondů.
Aktivum: zdroj kontrolovaný podnikem jako výsledek minulých událostí, od kterého se očekávají budoucí ekonomické výnosy pro podnik.
Bezkupónový cenný papír: aktivum bez kupónového výnosu, jehož výnos odpovídá kapitálovému zhodnocení, protože se cenný papír emituje nebo prodává s diskontem vůči jmenovité hodnotě tohoto cenného papíru.
Cena transakce: cena dohodnutá mezi stranami při sjednání smlouvy.
Cenné papíry držené do splatnosti: cenné papíry s pevným či určitelným výnosem a pevně stanovenou dobou splatnosti, které národní centrální banka zamýšlí držet do doby splatnosti.
Cenné papíry držené jako účelové portfolio: vyčleněné investice držené jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z cenných papírů, akciových nástrojů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností a kterým na straně pasiv rozvahy odpovídá určitá položka, bez ohledu na to, zda existuje právní, zákonné či jiné omezení, např. penzijní fondy, systémy odstupného, rezervy, kapitál, rezervní fondy.
Čistá cena: cena transakce bez rabatu nebo naběhlého úroku, ale včetně transakčních nákladů, které jsou součástí ceny.
Den splatnosti: den, ke kterému je jmenovitá hodnota nebo jistina splatná a musí být zcela zaplacena držiteli.
Den vypořádání spotové operace: den, kdy dojde k vypořádání spotové transakce s finančním nástrojem v souladu se zvyklostmi, které na trhu s tímto finančním nástrojem převládají.
Den vypořádání: den, ke kterému byl zúčtován konečný a neodvolatelný převod hodnoty na účtech příslušné zúčtovací instituce. To lze provést bezprostředně (reálný čas), tentýž den (denní uzávěrka) nebo k dohodnutému dni po dni, ke kterému došlo k účetnímu případu.
Devizová rezerva: čistá pozice v příslušné měně. Pro účely této definice se zvláštní práva čerpání (SDR) považují za samostatnou měnu.
Diskont: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena nižší než jmenovitá hodnota.
▼M2 —————
Dohoda o forwardové úrokové míře (FRA): smlouva, ve které se dvě strany dohodnou na úrokové míře, která bude zaplacena za pomyslné vklady se stanovenou splatností k určitému datu v budoucnosti. Ke dni vypořádání musí jedna strana zaplatit druhé straně vypořádací platbu v závislosti na rozdílu mezi dohodnutou úrokovou mírou a tržní úrokovou mírou ke dni vypořádání.
Dohoda o zpětném odprodeji („reverzní repo“): smlouva, podle které držitel hotovosti nakupuje aktivum a současně se zavazuje prodat je zpět za dohodnutou cenu na požádání nebo po stanovené lhůtě nebo v případě určité nepředvídatelné události. Někdy se repo obchod sjednává prostřednictvím třetí strany („tripartitní repo“).
Efektivní úroková míra: diskontní sazba, při které se účetní hodnota cenného papíru rovná současné hodnotě budoucích peněžních toků.
Finanční aktivum: aktivum ve formě i) hotovosti nebo ii) smluvního práva obdržet hotovost nebo jiný finanční nástroj od jiného subjektu nebo iii) smluvního práva vyměňovat finanční nástroje s jiným subjektem za podmínek potenciálně výhodných nebo iv) akciového nástroje jiného subjektu.
Finanční pasivum: pasivum ve formě právního závazku převést hotovost nebo jiný finanční nástroj na jiný subjekt nebo si s jiným subjektem vyměnit finanční nástroje za potenciálně nevýhodných podmínek.
Forwardová měnová transakce (měnový forward): smlouva o přímém nákupu nebo prodeji určité částky v cizí měně proti jiné měně, obvykle měně domácí, sjednaná k určitému dni, přičemž převod částky se uskuteční až k určitému budoucímu datu, a sice později než dva pracovní dny po datu sjednání smlouvy, za stanovenou cenu. Forwardovou cenu tvoří spotová cena zvýšená o dohodnutou prémii nebo snížená o dohodnutý diskont.
Forwardová transakce s cennými papíry: mimoburzovní smlouva o nákupu nebo prodeji úrokového nástroje (obvykle dluhopis nebo směnka) sjednaná ke dni uzavření smlouvy s dodáním k určitému budoucímu datu za stanovenou cenu.
Měnový swap: současný spotový nákup nebo prodej jedné měny za druhou a forwardový prodej nebo nákup stejné částky této měny za jinou měnu.
Metoda zúčtování ke dni vypořádání: metoda zúčtovaní, podle které se účetní případy zaznamenávají ke dni úhrady nebo vypořádání.
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení: metoda zúčtovaní, podle které se obchodní případy zaznamenávají podle dne sjednání transakce.
Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN): číslo vydané příslušným vystavujícím orgánem.
Mezinárodní účetní standardy: mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards, IAS), mezinárodní standardy finančního vykazování (International Financial Reporting Standards, IFRS) a související výklady (výklady SIC/výklady IFRIC), následné změny těchto standardů a souvisejících výkladů a budoucí standardy a související výklady přijaté v rámci Evropské unie.
Nerealizované zisky nebo ztráty: zisky nebo ztráty vznikající z přecenění aktiv ve srovnání s jejich upravenými pořizovacími cenami.
Odpisování: systematické snižování částek prémie nebo diskontu na zbývající dobu nebo hodnoty aktiva po určitou dobu.
Opce typu futures: kótované opce, u kterých platby variační marže probíhají denně.
Opce: smlouva, která držitele opravňuje, avšak nezavazuje, k nákupu či prodeji určitého množství akcií, komodit, měn, indexu či úvěrů za stanovenou cenu během určitého období či v den skončení platnosti opce.
Pasivum: současný závazek subjektu jako výsledek minulých událostí, od jehož plnění se očekává odčerpání zdrojů představujících ekonomický výnos.
Pilotní program rozšířené správy zásob (ECI): program spočívající v úschově eurobankovek mimo eurozónu, který jménem Eurosystému vede obchodní banka a jehož účelem je provádění dodávek a přijímání eurobankovek do zásoby.
Prémie: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena vyšší než jmenovitá hodnota.
Přivlastnění: převzetí vlastnictví cenných papírů, úvěrů nebo aktiv, které centrální banka přijala jako zajištění, jako způsob uspokojení původní pohledávky.
▼M1 —————
Průměrná cena: metoda stálého nebo váženého průměru, při níž se cena každého nákupu přičítá ke stávající účetní hodnotě k zjištění nového váženého průměru.
Realizační cena: cena stanovená v opční smlouvě, za kterou lze opci vykonat.
Realizované zisky nebo ztráty: zisky nebo ztráty vzniklé z rozdílu mezi prodejní cenou rozvahové položky a její upravenou pořizovací cenou.
Reverzní transakce (repo obchody): operace, kdy centrální banky kupují („reverzní repo“) nebo prodávají („repo“) aktiva v rámci repo obchodu nebo provádějí úvěrové operace proti kolaterálu.
Rezervní fondy: částka z rozdělení zisku, která není určena ke krytí určitého pasiva, rizika nebo snížení hodnoty aktiv, které jsou známy k rozvahovému dni.
Rezervy: částky vytvořené před sestavením výkazu zisku a ztráty k zajištění nákladů, které nelze přesně stanovit, pro známý nebo očekávaný závazek nebo riziko (viz „rezervní fondy“). Rezervy na budoucí závazky a poplatky nelze použít k úpravě hodnoty aktiva.
Rovnoměrné odpisování: odpisování, které je po danou dobu stanoveno rovnoměrným rozdělením pořizovací ceny aktiva, snížené o jeho odhadnutou zbytkovou hodnotu, na odhadovanou dobu použitelnosti aktiva.
Směnný kurz: hodnota jedné měny pro účely přepočtu na jinou měnu.
Spotový kurz: kurz, za který dochází k vypořádání transakce v den vypořádání spotové operace. U forwardových měnových transakcí je spotovým kurzem kurz, k němuž se přidají forwardové body s cílem odvodit forwardový kurz.
Standardizovaný program zápůjček cenných papírů (Automated security lending programme – ASLP): finanční operace spojující repo a reverzní repo transakce, při nichž je zvláštní kolaterál zapůjčen proti obecnému kolaterálu. Z těchto úvěrových transakcí vzniká příjem prostřednictvím rozdílu mezi repo sazbami obou transakcí, tj. přijatá marže. Operace se může uskutečnit jménem samotné banky, kdy je banka nabízející tento program zároveň konečnou protistranou, nebo jménem třetí strany, kdy je banka nabízející tento program pouze zprostředkovatelem a kdy konečnou protistranou je instituce, s níž se vlastní úvěrová transakce s cennými papíry provádí.
Střední tržní cena: střed mezi cenou nákupu a prodeje cenných papírů, založený na kurzech transakcí o průměrném objemu uskutečněných uznávanými makléři nebo na uznávaných burzách cenných papírů; používá se pro čtvrtletní přecenění.
Střední tržní kurz: referenční směnný kurz eura, který vychází z pravidelného slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci ESCB a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14.15 SEČ, a který se používá pro čtvrtletní přeceňování.
Syntetický nástroj: finanční nástroj uměle vytvořený spojením dvou či více nástrojů s cílem replikovat peněžní toky a způsoby oceňování jiného nástroje. K tomu běžně dochází prostřednictvím finančního zprostředkovatele.
TARGET: transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase podle obecných zásad ECB/2005/16 ze dne 30. prosince 2005 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET) ( 4 ).
TARGET2: transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase podle obecných zásad ECB/2007/2 ze dne 26. dubna 2007 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) ( 5 ).
Transakční náklady: náklady, které lze identifikovat jako náklady související s určitou transakcí.
Tržní cena: cena kótovaná pro zlato, cizí měnu nebo cenné papíry obvykle bez aktivně nebo pasivně časově rozlišeného úroku, a to buď na organizovaném trhu, např. burza cenných papírů, nebo neorganizovaném trhu, např. mimoburzovní trh.
Účelové portfolio: vyčleněné investice držené na straně aktiv rozvahy jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z cenných papírů, akciových nástrojů, termínových vkladů a běžných účtů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností. Na straně pasiv rozvahy jim odpovídá určitá položka bez ohledu na to, zda existují právní či jiná omezení.
Účty přecenění: rozvahové účty pro zachycení rozdílu v hodnotě aktiva nebo pasiva mezi naběhlou hodnotou a jeho tržní cenou na konci období, pokud je tržní cena vyšší než naběhlá hodnota v případě aktiv, a pokud je tržní cena nižší než naběhlá hodnota v případě pasiv. Zahrnují rozdíly z cenových kotací nebo tržních směnných kurzů.
Úrokový futures: úroková forwardová smlouva obchodovaná na burze cenných papírů. V této smlouvě se sjedná nákup nebo prodej úrokového nástroje, např. dluhopisu, ke dni sjednání smlouvy za danou cenu s dodáním k určitému datu v budoucnosti. Obvykle nedochází ke skutečnému dodání, smlouva je zpravidla vyrovnána před dohodnutým termínem splatnosti.
Úrokový swap: smlouva o výměně peněžních toků představujících toky pravidelných úrokových plateb s druhou smluvní stranou buď v jedné měně, nebo, jedná-li se o měnový úrokový swap (cross-currency), ve dvou různých měnách.
Vypořádání: akt zbavující dvě nebo více stran závazků z vzájemného převodu peněžních prostředků nebo aktiv. V rámci transakcí v Eurosystému se vypořádáním rozumí vyrovnání čistých zůstatků z transakcí v Eurosystému, přičemž se vyžaduje převod aktiv.
Znehodnocení: pokles návratné částky pod účetní hodnotu.
PŘÍLOHA III
POPIS METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ
(včetně „standardní“ a „alternativní“ metody podle článku 5)
1. Zúčtování ke dni sjednání transakce
1.1. |
Zúčtování ke dni sjednání transakce lze provést buď „standardní metodou“ nebo „alternativní metodou“. |
1.2. |
Čl. 5 odst. 1 písm. a) odkazuje na „standardní metodu“.
|
1.3. |
Čl. 5 odst. 1 písm. b) odkazuje na „alternativní metodu“.
|
1.4. |
Následující tabulka zachycuje hlavní charakteristické rysy obou metod pro jednotlivé měnové nástroje a cenné papíry.
|
2. Denní účtování naběhlých úroků včetně prémií nebo diskontů
2.1. |
Naběhlé úroky, prémie nebo diskont související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně, a to nezávisle na skutečných peněžních tocích. To znamená, že se pozice v cizí měně mění v okamžiku, kdy se takto naběhlý úrok zaúčtuje, nikoliv v okamžiku, kdy je vyplacen či přijat ( 7 ). |
2.2. |
Časová rozlišení kupónových výnosů a umořování prémie či diskontu se vypočítávají a účtují ode dne vypořádání nákupu cenného papíru do dne vypořádání prodeje či do dne splatnosti. |
2.3. |
Následující tabulka zachycuje vliv denního zúčtování časového rozlišení úroků na devizové rezervy (např. splatný úrok a umořování prémie či diskontu):
|
PŘÍLOHA IV
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY ( 8 )
AKTIVA
Položka rozvahy (2) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (3) |
||
1 |
1 |
Zlato a pohledávky ve zlatě |
Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: i) operací revalvace nebo devalvace a ii) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den |
Tržní hodnota |
Povinné |
2 |
2 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny |
Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně |
||
2.1 |
2.1 |
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF) |
a) Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ |
a) Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
b) Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto) |
b) Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
c) Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci facility na snížení chudoby a podporu růstu |
c) Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
2.2 |
2.2 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
b) Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny |
b) i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
|||
b) ii) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
b) iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
b) iv) Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena a kurz devizového trhu |
Povinné |
||||
c) Zahraniční úvěry (vklady) mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ |
c) Zahraniční úvěry Vklady ve jmenovité hodnotě přepočtené kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
d) Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu |
d) Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
3 |
3 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny |
a) Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny |
a) i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
a) ii) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
a) iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
a) iv) Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena a kurz devizového trhu |
Povinné |
||||
b) Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní |
b) Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
4 |
4 |
Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny |
|||
4.1 |
4.1 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurechverse repo transactions in connection with the management of securities denominated in euro |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota |
Povinné |
b) Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny |
b) i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
|||
b) ii) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
b) iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
b) iv) Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena |
Povinné |
||||
c) Úvěry mimo eurozónu jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“ |
c) Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě |
Povinné |
|||
d) Cenné papíry jiné než v položce „ostatní finanční aktiva“, vydané subjekty mimo eurozónu Cenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění |
d) i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
|||
d) ii) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
d) iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
4.2 |
4.2 |
Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
5 |
5 |
Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (4) |
||
5.1 |
5.1 |
Hlavní refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
5.2 |
5.2 |
Dlouhodobější refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
5.3 |
5.3 |
Reverzní repo operace jemného dolaďování |
Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
5.4 |
5.4 |
Strukturální reverzní repo operace |
Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
5.5 |
5.5 |
Mezní zápůjční facilita |
Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
5.6 |
5.6 |
Pohledávky z vyrovnání marže |
Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
6 |
6 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
7 |
7 |
Cenné papíry rezidentů euro-zóny v eurech |
|||
7.1 |
7.1 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky |
Cenné papíry vydané v eurozóně a držené pro účely měnové politiky. Dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování |
i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
ii) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
7.2 |
7.2 |
Ostatní cenné papíry |
Cenné papíry jiné než v položce 7.1 „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a v položce 11.3 „ostatní finanční aktiva“; směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů, které pochází z období před začátkem HMU, v eurech. Akciové nástroje |
i) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
ii) Obchodovatelné cenné klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
iii) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Povinné |
||||
iv) Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena |
Povinné |
||||
8 |
8 |
Pohledávky v eurech za vládními institucemi |
Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry) |
Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně |
Povinné |
— |
9 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému + |
|||
— |
9.1 |
Podíl na základním kapitálu ECB + |
Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 49.2 statutu ESCB |
Pořizovací cena |
Povinné |
— |
9.2 |
Pohledávky z převodu devizových rezerv + |
Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle ustanovení Smlouvy |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
9.3 |
Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB + |
Položka pouze pro rozvahy ECB Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemné dohody (back-to-back agreement) v souvislosti s dluhopisy ECB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
9.4 |
Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (1) |
Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15 |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
9.5 |
Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) + |
Čisté pozice těchto podpoložek: |
||
a) pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz též položka pasiv „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“ |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
b) pohledávka vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
c) ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám (1) |
c) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
9 |
10 |
Nevypořádané položky |
Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
9 |
11 |
Ostatní aktiva |
|||
9 |
11.1 |
Mince eurozóny |
Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
9 |
11.2 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva |
Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení |
Pořizovací cena snížená o odpisy Odpisové sazby: — počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla: — 4 roky — zařízení, vybavení budov a stroje: — 10 let — budovy a kapitalizovaný výdaj na podstatnou modernizaci: — 25 let Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 EUR bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) |
Doporučené |
9 |
11.3 |
Ostatní finanční aktiva |
— Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů — Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky (např. termínové vklady a běžné účty) držené jako účelové portfolio — Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce |
a) Obchodovatelné akciové nástroje Tržní hodnota |
Doporučené |
b) Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení |
Doporučené |
||||
c) Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Hodnota aktiva netto |
Doporučené |
||||
d) Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují |
Doporučené |
||||
e) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Doporučené |
||||
f) Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují |
Doporučené |
||||
g) Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky nebo vklady v cizích měnách |
Doporučené |
||||
9 |
11.4 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
9 |
11.5 |
Položky časového rozlišení aktivní |
Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem) |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem |
Povinné |
9 |
11.6 |
Ostatní |
Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv „účty přecenění“). Úvěry poskytnuté na základě správy majetku. Investice související s vklady klientů ve zlatě. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. Čistá penzijní aktiva |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Doporučené |
Předběžné účty přecenění Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna se přepočte kurzem devizového trhu |
Předběžné účty přecenění: Povinné |
||||
IInvestice související s vklady klientů ve zlatě Tržní hodnota |
Investice související s vklady klientů ve zlatě: Povinné |
||||
Nevyrovnané pohledávky vzniklé v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému |
Nevyrovnané pohledávky (ze selhání) Jmenovitá/návratná hodnota (před/po úhradě ztrát) |
Nevyrovnané pohledávky (ze selhání): Povinné |
|||
Aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání |
Aktiva nebo pohledávky (ze selhání) Pořizovací cena (v případě finančních aktiv denominovaných v cizí měně se přepočte kurzem devizového trhu v okamžiku nabytí) |
Aktiva nebo pohledávky (ze selhání): Povinné |
|||
— |
12 |
Ztráta za rok |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
(1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz bod 4 odůvodnění směrnice ECB/2006/16. (2) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem „+“ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému. (3) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému). (4) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1. |
PASIVA
Položka rozvahy (2) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (3) |
||
1 |
1 |
Bankovky v oběhu (1) |
a) Eurobankovky plus/minus úpravy související s použitím klíče pro přidělování bankovek podle obecných zásad ECB/2001/15 a rozhodnutí ECB/2001/16 |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
b) Bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny během roku přechodu na hotovostní euro |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
2 |
2 |
Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 |
||
2.1 |
2.1 |
Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) |
Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí s povinností minimálních rezerv podle statutu. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
2.2 |
2.2 |
Vkladová facilita |
Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
2.3 |
2.3 |
Termínové vklady |
Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
2.4 |
2.4 |
Repo operace jemného dolaďování |
Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
2.5 |
2.5 |
Závazky z vyrovnání marže |
Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
3 |
3 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně |
Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“. Ostatní operace, které nesouvisejí s měnovou politikou Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny. Závazky/vklady vyplývající z operací měnové politiky zahájených národní centrální bankou předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
4 |
4 |
Emitované dluhopisy |
Pouze položka rozvahy ECB – pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy Dluhopisy popsané v příloze I obecných zásad ECB/2000/7. Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
5 |
5 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům euro-zóny |
|||
5.1 |
5.1 |
Závazky vůči vládním institucím |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
5.2 |
5.2 |
Ostatní pasiva |
Běžné účty zaměstnanců, společností a klientů včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy – viz položka pasiv 2.1 atd.; termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
6 |
6 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech Zůstatky centrálních bank nezúčastněných členských států na účtech systému TARGET 2 |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
7 |
7 |
Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny |
Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
8 |
8 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny |
|||
8.1 |
8.1 |
Vklady, zůstatky a ostatní závazky |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
8.2 |
8.2 |
Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Výpůjčky podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
9 |
9 |
Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF |
Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance |
Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz |
Povinné |
— |
10 |
Závazky uvnitř Eurosystému + |
|||
— |
10.1 |
Závazky z převodu devizových rezerv + |
Pouze položka rozvahy ECB (v eurech) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
10.2 |
Závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB + |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky Vlastní směnky emitované ve prospěch ECB na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
10.3 |
Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (1) |
Pouze položka rozvahy národních centrálních bank Pro národní centrální banky: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
— |
10.4 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) + |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
||
a) závazky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET2 a na korespondentských účtech národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz také položka aktiv „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“ |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
b) závazky vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
c) ostatní případné závazky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám (1) |
c) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
10 |
11 |
Nevypořádané položky |
Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají,včetně žirových převodů |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
10 |
12 |
Ostatní pasiva |
|||
10 |
12.1 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
10 |
12.2 |
Položky časového rozlišení pasivní |
Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
10 |
12.3 |
Ostatní |
Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv „ostatní finanční aktiva“. Povinné vklady kromě minimálních rezerv. Jiné nevýznamné položky Běžné příjmy (kumulovaný zisk běžného roku), zisk minulého roku před rozdělením. Závazky ze správy svěřeného majetku. Vklady klientů ve zlatě. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou i po roce, kdy došlo k přechodu na hotovostní euro, stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv „rezervy“. Čisté závazky z penzí |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Doporučené |
Vklady klientů ve zlatě Tržní hodnota |
Vklady klientů ve zlatě: Povinné |
||||
10 |
13 |
Rezervy |
a) Na důchody, kurzová, úroková a úvěrová rizika a rizika související s cenou zlata a na ostatní účely, např. očekávané budoucí výdaje, rezervy na bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, ale jsou stále v oběhu, pokud tyto bankovky nejsou vykázány v položce pasiv „ostatní pasiva/ostatní“ Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 + |
a) Pořizovací cena/jmenovitá hodnota |
Doporučené |
b) Na rizika protistran vyplývající z operací měnové politiky |
b) Jmenovitá hodnota (v poměru ke klíči k upisování základního kapitálu ECB; na základě ocenění ke konci roku provedeného Radou guvernérů) |
Povinné |
|||
11 |
14 |
Účty přecenění |
Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 + |
Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
12 |
15 |
Kapitál a rezervní fondy |
|||
12 |
15.1 |
Kapitál |
Splacený základní kapitál – kapitál ECB se konsoliduje s podíly zúčastněných národních centrálních bank na základním kapitálu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
12 |
15.2 |
Rezervní fondy |
Zákonné a jiné rezervní fondy. Nerozdělený zisk Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 + |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
10 |
16 |
Zisk za rok |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
(1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz bod 4 odůvodnění směrnice ECB/2006/16. (2) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem „+“ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému. (3) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému). |
PŘÍLOHA V
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí
(v milionech EUR) |
|||||||
Aktiva (1) |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |
Pasiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |
||
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
||||
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1 Pohledávky za MMF 2.2 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2 Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1 Hlavní refinanční operace 5.2 Dlouhodobější refinanční operace 5.3 Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4 Strukturální reverzní repo operace 5.5 Mezní zápůjční facilita 5.6 Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1 Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2 Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1 Běžné účty (systém minimálních rezerv) 2.2 Vkladová facilita 2.3 Termínové vklady 2.4 Repo operace jemného dolaďování 2.5 Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhopisy 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1 Závazky vůči vládním institucím 5.2 Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1 Vklady, běžné účty a ostatní závazky 8.2 Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
||||||
Aktiva celkem |
Pasiva celkem |
||||||
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||||
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. |
PŘÍLOHA VI
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí
(v milionech EUR) |
|||||
Aktiva (1) |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |
Pasiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1 Pohledávky za MMF 2.2 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2 Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1 Hlavní refinanční operace 5.2 Dlouhodobější refinanční operace 5.3 Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4 Strukturální reverzní repo operace 5.5 Mezní zápůjční facilita 5.6 Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1 Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2 Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1 Běžné účty (systém minimálních rezerv) 2.2 Vkladová facilita 2.3 Termínové vklady 2.4 Repo operace jemného dolaďování 2.5 Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhopisy 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1 Závazky vůči vládním institucím 5.2 Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1 Vklady, běžné účty a ostatní závazky 8.2 Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
||||
Aktiva celkem |
Pasiva celkem |
||||
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. |
PŘÍLOHA VII
Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému
(v milionech EUR) |
|||||
Aktiva (1) |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1 Pohledávky za MMF 2.2 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2 Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1 Hlavní refinanční operace 5.2 Dlouhodobější refinanční operace 5.3 Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4 Strukturální reverzní repo operace 5.5 Mezní zápůjční facilita 5.6 Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1 Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2 Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1 Běžné účty (systém minimálních rezerv) 2.2 Vkladová facilita 2.3 Termínové vklady 2.4 Repo operace jemného dolaďování 2.5 Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhopisy 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1 Závazky vůči vládním institucím 5.2 Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1 Vklady, běžné účty a ostatní závazky 8.2 Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
||||
Aktiva celkem |
Pasiva celkem |
||||
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. |
PŘÍLOHA VIII
Roční rozvaha centrální banky (1)
(v milionech EUR) (2) |
|||||
Aktiva (3) |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1 Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem 2.2 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1 Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2 Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1 Hlavní refinanční operace 5.2 Dlouhodobější refinanční operace 5.3 Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4 Strukturální reverzní repo operace 5.5 Mezní zápůjční facilita 5.6 Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1 Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2 Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Pohledávky uvnitř Eurosystému 9.1 Podíl na základním kapitálu ECB 9.2 Pohledávky z převodu devizových rezerv 9.3 Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB 9.4 Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*) 9.5. Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) (*) 10. Nevypořádané položky 11. Ostatní aktiva 11.1 Mince eurozóny 11.2 Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva 11.3 Ostatní finanční aktiva 11.4 Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů 11.5 Položky časového rozlišení aktivní (*) 11.6 Ostatní 12. Ztráta za rok |
1. Bankovky v oběhu (*) 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1 Běžné účty (systém minimálních rezerv) 2.2 Vkladová facilita 2.3 Termínové vklady 2.4 Repo operace jemného dolaďování 2.5 Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhopisy 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1 Závazky vůči vládním institucím 5.2 Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1 Vklady, běžné účty a ostatní závazky 8.2 Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Závazky uvnitř Eurosystému 10.1 Závazky z převodu devizových rezerv 10.2 Závazky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB 10.3 Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*) 10.4 Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) (*) 11. Nevypořádané položky 12. Ostatní pasiva 12.1 Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů 12.2 Položky časového rozlišení pasivní (*) 12.3 Ostatní 13. Rezervy 14. Účty přecenění 15. Kapitál a rezervní fondy 15.1. Kapitál 15.2. Rezervní fondy 16. Zisk za rok |
||||
Aktiva celkem |
Pasiva celkem |
||||
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
(1) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. (2) Centrální banky mohou případně zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené. (3) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. |
PŘÍLOHA IX
Zveřejňovaný výkaz zisku a ztráty centrální banky (2) (3)
(v milionech EUR) (4) |
||
Výkaz zisku a ztráty za rok končící dnem 31. prosince … |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
1.1. Úrokové výnosy (1) |
||
1.2. Úrokové náklady (1) |
||
1. Čistý úrokový výnos |
||
2.1. Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací |
||
2.2. Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic |
||
2.3. Převod do/z rezerv na měnová, úroková a úvěrová rizika a rizika související s cenou zlata |
||
2. Čistý výsledek finančních operací, snížení hodnoty a rezerv ke krytí rizik |
||
3.1. Výnosy z poplatků a provizí |
||
3.2. Náklady na poplatky a provize |
||
3. Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí |
||
4. Výnos z akcií a majetkových účastí (1) |
||
5. Čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů (1) |
||
6. Ostatní výnosy |
||
Čisté výnosy celkem |
||
7. Osobní náklady (5) |
||
8. Správní náklady (5) |
||
9. Odpisy dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv |
||
10. Náklady na bankovky (6) |
||
11. Ostatní náklady |
||
12. Daň z příjmu a jiné zákonné poplatky ze zisku |
||
(Ztráta)/zisk za rok |
||
(1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz bod 4 odůvodnění směrnice ECB/2006/16. (2) Výkaz zisku a ztráty ECB má poněkud odlišný formát. Viz příloha III rozhodnutí ECB/2006/17 ze dne 10. listopadu 2006. (3) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. (4) Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené. (5) Včetně rezerv na správní náklady. (6) Tato položka se používá, zadává-li se výroba bankovek externím subjektům (zachycují se v ní náklady služeb poskytnutých externími společnostmi, kterým byla svěřena výroba bankovek jménem centrálních bank). Doporučuje se, aby náklady vzniklé v souvislosti s vydáváním národních bankovek i eurobankovek byly v okamžiku, kdy jsou fakturovány nebo kdy jinak vzniknou, zahrnuty do výkazu zisku a ztráty. |
PŘÍLOHA X
SROVNÁVACÍ TABULKA
Obecné zásady ECB/2002/10 |
Tyto obecné zásady |
Čl. 5 odst. 1 |
— |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 1 |
— |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 3 |
— |
Čl. 8 odst. 4 |
Čl. 8 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 5 |
Čl. 8 odst. 4 |
Čl. 8 odst. 6 |
Čl. 8 odst. 5 |
— |
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 10 písm. a) |
Čl. 10 odst. 2 písm. a) |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. b) |
Čl. 10 písm. b) |
Čl. 10 odst. 2 písm. c) |
— |
Čl. 12 odst. 3 písm. c) |
Čl. 12 odst. 3 písm. c) |
Čl. 12 odst. 3 písm. d) |
Čl. 12 odst. 3 písm. d) |
Čl. 12 odst. 3 písm. e) |
Čl. 12 odst. 3 písm. e) |
Čl. 12 odst. 3 písm. f) |
Čl. 16 odst. 5 |
— |
Čl. 16 odst. 6 |
— |
Čl. 16 odst. 7 |
— |
Čl. 17 odst. 3 |
— |
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 17 odst. 3 |
Čl. 17 odst. 5 |
Čl. 17 odst. 4 |
— |
Článek 20 |
Článek 20 |
Článek 21 |
Článek 21 |
Článek 22 |
Čl. 22 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 2 |
Čl. 23 odst. 3 |
Čl. 22 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 4 |
Čl. 22 odst. 4 |
Čl. 23 odst. 5 |
Čl. 22 odst. 5 |
Čl. 23 odst. 6 |
Čl. 22 odst. 6 |
Čl. 23 odst. 2 |
Článek 23 |
Článek 24 |
— |
Článek 25 |
Článek 24 |
Článek 26 |
Čl. 25 odst. 2 |
— |
Čl. 25 odst. 3 |
Čl. 27 odst. 2 |
( 1 ) Úř. věst. L 58, 3.3.2003, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím ECB/2004/9 (Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 17).
( 3 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 18, 23.1.2006, s. 1. Obecné zásady ve znění obecných zásad ECB/2006/11 (Úř. věst. L 221, 12.8.2006, s. 17).
( 5 ) Úř. věst. L 237, 8.9.2007, s. 1.
( 6 ) U forwardových měnových transakcí se pozice v cizí měně mění v den vypořádání spotové operace (tj. obvykle den sjednání transakce plus dva dny).
( 7 ) Pro zjišťování položek časového rozlišení lze použít dvě metody. První je „metoda kalendářních dnů“, v níž se položky časového rozlišení vykazují každý kalendářní den nezávisle na tom, zda se jedná o sobotu, neděli, den pracovního klidu nebo obchodní den. Druhá je „metoda obchodních dnů“, kdy se položky časového rozlišení vykazují pouze v obchodních dnech. Žádná z těchto metod není upřednostněna. Pokud však není poslední den roku obchodním dnem, musí být zahrnut v obou postupech vykazování položek časového rozlišení.
( 8 ) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.